„Sedma E38“. Pro většinu petrolheadů a fanoušků do aut víc psát nemusím. A přestože mi už tak moc nejde přes klávesnici ono nemálo zprofanované spojení „dnes již legendární“, skorem to vypadá, že sem už pomalu začne pasovat. Legenda? Nepochybně. A je to opravdu už tak dávno? Vypadá to tak. Kdy jste viděli opravdu hezkého youngtimera E38 na silnici? Tak vidíte. A víte co? Tady máme jednoho z dvanácti vyrobených s neuvěřitelnou barevnou kombinací. Kousek od Prahy. Pojďme se na něj podívat společně.

E38 znamenala pro BMW jedinečný jackpot

BMW se s vrcholným modelem (neboli v BMW hiearchii „řadou 7“) pod kódovým označením E38 povedl opravdu mimořádně přesný „zásah do černého“. Šlo již o třetí sedmičku v pořadí (po E28 a E32), s počátkem výroby od roku 1994 do roku 2001. To je mimořádně dlouhé období. K dispozici byly zážehové a vznětové řadové šestiválce, stejně jako vidlicové osmiválce. Pro BMW podruhé v historii (po E32/750i) pak také vlajková loď s motorem V12. Jinak žádný čtyřválec, žádný hybrid, žádné elektro. Je to vůbec možné?

iZdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków

Tři rozvory (krátký „i“, dlouhý „iL“ a Limousine „L7“) tvořily základ pro mimořádně elegantní nízkou karoserii podle designu Boyke Boyrera, jehož jméno sice nezasvěceným mnoho neřekne, který si však s tímto vozem nepopiratelně zajistil místo v designové síni slávy BMW. S odstupem času můžeme celkem hmatatelně vidět, že inspirací (a současně konkurencí, vůči níž se snažil vymezit) byl mimo jiné podobně štíhlý a nízký Jaguar XJ. Pokud se vám poštěstí vidět oba tyto vozy vedle sebe na parkovišti, užasnete, jak moc mají společného.

Boreček ve starém BMW, tepláky Nike a tričko z Lidlu, si jde vyřídit účty. Tohle je vrchol arogance, totální průšvih na videu

Poslední manuál v sedmičkové řadě. Škoda

Již zmíněné motory přenášely výkony přes tři druhy převodovek: 5stupňový manuál, 6stupňový manuál a 5rychlostní automat. Dnes opět něco nemyslitelného, aby si řidič vrcholné limuzíny řadil sám. Že mnoho majitelů vrcholných limuzín je současně jejich řidiči a rádi by trochu toho nefiltrovaného řidičského zážitku dopřáli i sobě, se časem kdesi ztratilo. Čili ano, E38 je poslední sedmičkovou řadou BMW, kterou jste mohli mít s manuálem. Větší a patřičně dražší M3? Nebyli bychom jediní s podobným přirovnáním.

V BMW films exceluje Owen i sedmička

Mrštnost a obratnost velkého sedanu je mimochodem velmi pěkně ukázána v jednom z dílů série BMW Films. V zásadě neomezené rozpočty, Clive Owen v hlavní roli a některý z modelů BMW s ním. Který filmař by nad podobnou nabídkou váhal? John Frankenheimer v díle s názvem The Hire – Ambush nezaváhal. A popisuje v něm poměrně drsné vypořádání se skupinkou gangsterů, a i když cesta zpočátku ubíhá nudně a nezáživně, během chvilky je všechno jinak. Těch několik minut času na zhlédnutí si opravdu najděte, stojí to za to.

Krom technického řešení nezůstal pozadu ani design. Již zmíněnou štíhlou siluetu doplňoval konzervativně řešený interiér (první použití televize v BMW, mimochodem), který však teprve s věkem ukazuje, jak může být podobné řešení nadčasové. Nejinak je tomu i u vozu, který byl inspirací k tomuto článku. Dvanáctiválec pod kapotou a jeho 240 kW je sice zajímavých, opravdu velkolepě je však vyřešen interiér, respektive kombinace barev exteriéru a interiéru.

Dva agresoři v BMW na videu: Český gauner jde dát řidiči pěstí, druhý nerozdýchá kolonu na dálnici. Poznáte je?

Netušeně exkluzivní kombinace je na prodej

Tvoří ji totiž velmi vzácný individuální barevný set – ALPINWEISS 3 (kód barvy 300) a jedinečný interiér se světle modrou kůží Nappa (n9/p1). Podle dostupných zdrojů bylo vyrobeno pouze 12 kusů s tímto interiérem v modelové řadě E38, včetně jednoho BMW 750i po faceliftu. To je neuvěřitelně málo. A stejně tak neuvěřitelně působí bleděmodrá Nappa kůže na každého, kdo se na toto auto zadívá byť jen na fotografii. Jinými slovy, jako by se „prohodilo“ klasické zbarvení, kdy bílá kůže nebývá až tak výjimečná a modrý lak vozu pochopitelně také ne.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Giełda klasyków

Tady je to přesně naopak. A vypadá to úchvatně. Mít tu možnost (a volných 500 tisíc, čili méně než za novou Dacii Duster), neváhám ani vteřinu. Ano, tohle auto za 6/100 opravdu jezdit nebude. A ne, plyn bych do něj také nedával. A na stěhování tchyně nebo nákupy v OBI to také není. Na dokonalé svezení ale určitě ano. V blankytné kůži si jeho majitelé vychutnají každý kilometr, o fenomenálním motoru nemluvě. Omezení z Bruselu? Tohle auto se Bruselu (nebo Tesle) vysměje každou vteřinou. Přesně o tohle jsme přišli. Poděkovat? Těžko.

Galerie