Jak se vyvíjela světla v autech: Od svíčky k žárovce, halogenům, xenonům, dnešním LED a budoucím laserům

V dobách, kdy vozy nebyly ještě poháněny tekutým palivem, ale taženy koňským spřežením, se světlo používalo na kočárech jako orientační. Se svítivostí do dálky toho moc společného nemělo. Před více než sto lety se však také u prvních motorizovaných kočárů svítilo lucernami. V prvních světlech se používaly i svíčky. Cesta žárovky do automobilu tak byla zdlouhavá. V dnešní době se používají i lasery.

Od svíčky k žárovce

U prvních automobilů byly ve světlech svíčky. Jejich funkce nebyla osvětlovat prostor před vozem, ale upozornit ostatní účastníky provozu, že se blíží „kočár“. Některá světla měla v sobě ukryté zrcátko, které odráželo světlo více dopředu. Rovněž bylo možné se setkat s acetylenovými a olejovými lampami. Problémem bylo, že i přes existující žárovku nebylo možné dostat do auta dynamo, které by dokázalo vyrobit potřebný elektrický proud.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V roce 1908 pak první firma uvedla na trh kompletní systém elektrického osvětlení pro auta. Tou firmou byla Pockley Automobile Electric Lighting Syndicate. Její světla však byla napájena baterií o 8 voltech. Nicméně až v roce 1912 přišel Cadillac jako první automobilka s novinkou ve svých vozech. Tou bylo elektrické zapalování a elektrická světla. Použil k tomu zapalovací systém Delco. Systém byl velmi podobný tomu, jaký známe dnes. V roce 1917 pak Cadillac představil „přepínání“ mezi potkávacími a dálkovými světly.

iZdroj fotografie: Uživatel Greg Gjerdingen from Willmar, USA / Creative Commons / CC BY

Ono přepínání bylo vlastně jen překlápění světlometu, které bylo možné ovládat z kabiny. Před uvedením této inovace bylo nutné vystoupit z vozu a překlopit světla manuálně. Kolem roku 1920 se začaly objevovat automobily vybavené prvními elektrickými systémy umožňujícími osvětlení. O čtyři roky později, v roce 1924, pak byla představena biluxová žárovka, jinak řečeno dvouvláknová. Ta už umožňovala přepínání mezi potkávacími a dálkovými světly, jak jej známe dnes.

Od žárovky k halogenu

V roce 1962 evropští výrobci představili první halogenovou žárovku pro osobní automobily. Nesla označení H1. Halogenová žárovka má ve srovnání s konvenční žárovkou delší životnost a při stejném příkonu 2krát vyšší svítivost (cca 1 700 lm). Baňka halogenové žárovky je naplněna například methylenbromidem a bromem. Je menší a uvnitř dosahuje vyšších teplot. Při průchodu elektrického proudu se vlákno rozžhaví až na 3 200 °C. Střední část výbojky pak dosahuje přibližně 1 400 °C.

iZdroj fotografie: Pixabay

Halogenové žárovky se postupem času vylepšovaly až do dnešní podoby. Důležitým vývojovým bodem pak bylo uvedení žárovky s označením H4. Ta je dnes svými výrobními náklady a dosahujícím výkonem na takové úrovni, že nejspíše přežije i další dekády v automobilech. Po H4 následovala H7, která dokázala poskytnout o 25 % vyšší hodnotu jasu a zároveň nepotřebuje takový příkon jako H4. Můžete se dále také setkat s H8 (mlhová světla), H9 (dálková světla) a H11 pro tlumená světla.

Xenonová výbojka

A máme tu rok 1991 a BMW na své řadě 7 představuje první xenonovou výbojku, tzv. Litronic. V roce 1999 jsou pak představeny bi-xenony. Xenonová výbojka má v porovnání s halogenovou žárovkou vyšší světelný tok, lepší osvětlení okrajů, delší dosvit a lepší podání barev. Více se také podobá dennímu světlu. Vzhledem k nákladům se používá spíše u dražších aut.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Instalace xenonových výbojek není jen o výměně žárovky za výbojku. Pro správnou funkci výbojky musí být zařazena do světlometu nebo před něj elektronika, která reguluje výkon. Je zapotřebí také ballast, který ze stejnosměrného napětí vyrábí napětí střídavé o frekvenci 300 Hz. Dále v autě musí být instalováno automatické nastavování sklonů světlometů a ostřikovače světlometů. V komplexu všech investic je jednoduché si spočítat, že základní cena auta by bez problémů poskočila o 20 000 Kč nahoru. 

Od xenonů k LED

A máme tu rok 2007. LED světlomety uvádí jako první Lexus na svém modelu LS600. Prozatím byly umístěny jen vepředu a jen na potkávací světla. O rok později přišlo Audi R8 s již kompletním LED osvětlením. Hlavní výhodou LED světlometů je jejich životnost, prostorová nenáročnost, možnost tvořit různé obrazce a hlavně vysoká svítivost.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Díky rozdělení na jednotlivé segmenty je možné rozdělit světlo tak, aby šlo jednotlivě ztlumit a neoslňovalo tak protijedoucí vozidla. Dnes již můžete koupit nový automobil kompletně osazený LED světly i jako městské přibližovadlo. Tuto možnost nabízí například Toyota Yaris. 

Legendární mrkačky

Zajímavou kapitolou jsou světla výklopná, tzv. mrkačky. Mrkačky byly symbolem let 80. a zůstaly s námi až do přelomu milénia. Mrkací světlomety byly výsadou drahých a sportovních aut a ty byly, jsou a budou stále na okraji zájmu v porovnání s běžnou „konfekcí“. Nové předpisy byly poslední tečkou za charizmatickým „kukučem“ jednotlivých modelů. Naštěstí s novými možnostmi, jako přináší například LED osvětlení, se alespoň z části můžeme kochat různými tvary světel, která dříve nebyla.

Posviťme si na budoucnost

A kam se vývoj ubírá nyní? BMW představilo laserová světla. Ta dosahují dosvitu údajně až 0,5 km, což je z pohledu řidiče jedoucího v noci až nebezpečně dlouhá vzdálenost. Laser nesvítí přímo na silnici, to by bylo nebezpečné pro lidské oko. Uvnitř světlometu je soustava zrcátek, kde se laser láme a dopadá na krystal fosforu. Z něj pak posílá světlo na vozovku.

Jaká světla používáte na vašem voze?

Zdroj: Autorský komentář Filipa Střechovského