Marketing automobilek neříká u systémů vždy pravdu. Propagují je jako novinku, která však existovala již dávno

Dnešní auta mají systémů tolik, že se v tom lze snadno ztratit. Pokud nemáte přehled, co se kdy nového objevilo, můžete být novinkami na poli bezpečnosti a ovládání vozidla překvapeni. Některé systémy se občas snaží tak pomoci řidiči, až mu jízdu znepříjemní. Marketingové novinky nebývají vždy tak úplně novinkami. Některé systémy tu byly již mnohem dříve, jen se nedostaly do sériové vyráběných aut nebo do širšího povědomí. Přinášíme tři z nich.

Jízda v pruzích

Pokud chcete, aby automobil dokázal jet v jízdním pruhu, musíte mu dát jasné mantinely. Tím nejsou myšleny jen svodidla, ale hlavně orientační body, ze kterých systém dokáže určit, kam se má posouvat. Těmi orientačními body je vodorovné dopravní značení, nejčastěji plná a přerušovaná bílá čára. Systém na základě snímání vozovky vyhodnotí, kam má vozidlo posunout. Toto je v dnešní době nazýváno jako hlídání jízdy v jízdním pruhu.

iZdroj fotografie: Audi

Dnes to považujeme za moderní záležitost, ale podobný systém už v roce 1996 použili a úspěšně testovali na vozidle Lancia Thema Tento projekt se jmenoval ARGO. Thema byla vybavena dvěma černobílými kamerami a stereoskopickým viděním. Během 6 dní absolvovala 1900 km dlouhou jízdu po dálnicích severní Itálie a při 94 % trasy nebyla ovládána řidičem, ale jen pomocí tohoto systému. Dále například v roce 1990 existovala druhá fáze projektu Navlab 2, využívající vojenské HMMWV. Ten byl díky třem počítačům schopen pohybu v terénu rychlostí  9,7 km/h a na silnici 110 km/h.

Automatické přepínání světel

Dnešní auta mají tuto funkci buď v sériovém vybavení, nebo je možné si za ní připlatit. Praxe je taková, že když systém zjistí, že v protisměru svítí jiné vozidlo, tak dálková světla vypne. To stejné pak, když vás vozidlo předjíždí, tak systém má zpozorovat vozidlo vedle vás a vypnout dálková světla. Systém však není nový, v roce 1976 přišla na trh Lancia Gamma a nabízela tento systém. A opravdu fungoval.

Dvojité přeplňování motoru

Přeplňování je vcelku stará záležitost. První, kdo si jej nechal patentovat, byl Švýcar Dr. Alfred Büchi v roce 1905. Prvním sériovým autem, které používalo turbo, byl Oldsmobile Cutlass Jetfire. To jsme stále ale u jednoho turbodmychadla. Prvním pokusem se dvěma turbodmychadly v sériovém voze bylo v roce 1981 Maserati Biturbo. Šlo o paralelní twin-turbo, obě turbodmychadla tedy dávaly stejný plnicí tlak. Sekvenční přeplňování použilo na sériovém autě v roce 1985 Porsche 959.

iZdroj fotografie: Porsche

Princip sekvenčního twin-turba spočívá v tom, že v nižších otáčkách přeplňuje motor menší turbodmychadlo, protože je rychlejší. Ve vyšších otáčkách funkci menšího turbodmychadla přebírá větší turbodmychadlo, protože to zase dokáže dodat větší množství vzduchu. Tímto řešením se pak vcelku úspěšně eliminuje tzv. „turbodíra“, která byla známá u prvních přeplňovaných aut.

iZdroj fotografie: Pixabay

Dnes je sekvenční přeplňování záležitostí hlavně dražších vozů, ale najdou se i výjimky. Například Škoda Fabia RS 2. generace měla na motoru použito také sekvenční přeplňování. Nebyly zde sice použity dvě turbodmychadla, ale jedno turbodmychadlo a k němu kompresor. Najdou se ale i modely, které mají dokonce tři turbodmychadla. Tím je například BMW M550d F10. V běžných autech se zatím používá běžně jedno turbodmychadlo. Technologie dvojitého přeplňování je ale s námi již 40 let.

Jaký automatický systém v nových autech je podle vás zbytečný?

Zdroj: MotorTrend