SSSR disponovalo největším důlním sklápěčem na světě. Nosnost měl 280 tun a rozhodně nebyl poslední

Málokoho dnes ještě překvapí, že Sovětský svaz byl zemí netušených možností, kde bylo všechno možné a sovětští inženýři zvládnou pustit do světa i technologické zázraky, o kterých se mohlo západu tehdy podle nich jen zdát. I přesto ale občas stále narazíme na stroj či vynález, který je v něčem velmi unikátní. Stejně tak je tomu i v případě sklápěče s označením BelAZ-75501 z dílny běloruských inženýrů.

Běloruská továrna na těžkotonážní stavební stroje

V roce 1948 byla v Bělorusku, které patřilo do tehdejšího Sovětského svazu, u stanice Žodzina postavena strojírna na těžbu rašeliny. V následujících letech se společnost, která tehdy nesla označení Dornasch začala zaměřovat také na výrobu stavebních strojů. V roce 1958 byla společnost přejmenována na BelAZ (Běloruské automobilové závody) a o tři roky později vypustila do světa první sklápěč. Ten vážil 27 tun a byl určen pro použití v lomech.

Ministerstvo uhelného průmyslu Sovětského svazu mělo v 80. letech minulého století zájem o 75 sklápěčů pro použití v dolech. Podmínkou však bylo, aby měl nosnost 275 tun. Společnost BelAZ i přesto, že měli doposud pouze sklápěče s nosností do 220 tun, věděla, že tato zakázka jí může otevřít dveře. Kromě již zmíněného Ministerstva uhelného průmyslu projevila o tuto technologii zájem i další ministerstva. Inženýři se tedy pustili do práce a sklápěč s označením BelAZ-75501 s nosností 280 tun byl brzy na světě.

Posezení na vysoké noze

Sklápěč BelAZ-75501 měl pohon všech kol a byl poháněn motorem o výkonu 3150 koní. Sklápěč disponoval dvoumístnou kabinou, kterou vyvinula společnost BelAZ ve spolupráci s japonským výrobcem Komatsu. Výhled je z kabiny fenomenální a posezení je na stavební stroj poměrně komfortní. Kabina se nachází ve výšce 4,4 metrů nad zemí a do výbavy patří klimatizace, topení, rádio, ale i úložným prostorem a rádiem.

Vzhledem k poměrně vysoké hlučnosti, která v kabině dosahuje 81 decibelů a také zhoršené viditelnosti, byly na sklápěči zadní kamery, jejichž obraz se promítá na displeji v kabině. Vzhledem k tomu, že se stroj dostal do provozu v osmdesátých letech, jedná se o unikát a za tento počin se běloruský výrobce BelAZ rozhodně nemusel stydět. není divu, že tohle nebyl jejich poslední počin v oblasti těžkotonážních stavebních strojů.

První těžkotonážní sklápěč v řadě

Kromě svého sklápěče pro Sovětský svaz má BelAZ na kontě také model BelAZ 75600, který představili v roce 2005. Ten má kapacitu 320 tun a objednala si ho těžební společnost Kuzbass fungující v oblasti jihovýchodní Sibiře. Posledním počinem v oblasti těžkotonážních sklápěčů je model s označením BelAZ 75710, který byl představen v roce 2013. Jedná se o dosud největší sklápěč na světě a má nosnost 450 tun.

Jak by se vám líbilo se v takovém kolosu svézt?

Zdroj: Motor1, BelAz