Nejrychlejší diesel všech dob: Volkswagen z roku 1980 stanovil tak vysoký rekord, že ho nikdo nepřekoná

Aerodynamika hraje klíčovou roli v každém moderním vozidle. Čím menší odpor vozidlo generuje při pohybu vzduchem, tím méně energie spotřebuje a tím tišeji se na vozovce pohybuje. V průběhu let automobilky experimentovaly s různými tvary vozidel, aby demonstrovaly vrozený vztah mezi odporem a výkonem. Jednomístná střela s označením ARVW, která vznikala v dílně koncernu Volkswagen stále zůstává nejaerodynamičtějším vozem.

Lehká střela

Produkci ARVW, tedy modelu Aerodynamic Research Volkswagen, zažehla ropná krize v 70. letech. V té době se začali výrobci zaměřovat na to, jak z automobilu dostat co největší výkon a nejdelší dojezd při co nejmenší spotřebě. Důležitým faktorem bylo to, že aerodynamika a lehká konstrukce vozidla může úspěšně dopomoci k obrovské rychlosti z každodenního výkonu. První výzvou ale bylo, aby se do vozidla s co nejmenším profilem vtěsnalo vše, co bylo potřeba.

Výška vozidla byla totiž pouhých 84 cm a šířka 110 cm. Ve srovnání s běžným vozem se opravdu jednalo o malé vozítko, které svým vzhledem nezkušenému oku spíše než automobil připomíná formuli nebo raketu. Tvar vozu ARVW byl maximalizován tak, aby v každé zatáčce seděl pevně na vozovce a bylo dosaženo co největší aerodynamické hladkosti. Ať už se jednalo o skrytá kola, hladkou spodní část karoserie až po pohyblivá žebra, která mu pomáhala udržovat stabilitu při vysokých rychlostech.

Šestiválec a odlehčená výbava

ARVW mělo pod karoserií ze sklolaminátu a uhlíku hliníkový rám a při výběru veškerého materiálu hrála nízká váha tu nejdůležitější roli. Poháněna byla tato střela 2,4 litrovým přeplňovaným šestiválcem o výkonu 177 kW, který byl umístěn hned za řidičem. Dodatkem byl také řetězový pohon zadních kol. Automobil disponoval také palubní nádrží, ze které byla voda vstřikována do sání turbodmychadla. Motor potřeboval také několik chladících otvorů, z nichž ten hlavní byl umístěn v přídi.

iZdroj fotografie: Volkswagen

Díky chladícímu otvoru v přední části vozu mohl vzduch proudit hladce přes chladič a vystupovat z horní části vozidla. Výsledkem bylo vozidlo s koeficientem odporu vzduchu 0,15, což je výsledek, se kterým se nemůže doposud rovnat žádné sériově vyráběné vozidlo. I přesto, že původním účelem bylo zjistit korelaci mezi aerodynamikou automobilu a spotřebou paliva, inženýři německého koncernu vyrobili v roce 1980 nejrychlejší vůz.

Testovací jízda s dvěma světovými rekordy

Vozidlo ARVW vzbuzovalo zvědavost nejen v týmu inženýrů, ale všech, kteří na výrobě spolupracovali, a proto bylo rozhodnuto potvrdit teorie v závodním testu. V říjnu 1980 se malý tým inženýrů Volkswagenu a špičkový závodní jezdec vydal na testovací dráhu Nardo v Itálii, aby předvedli, čeho je ARVW schopen. V první hodině testování střela ARVW dosáhla rychlosti 353 km/h. Nejvyšší dosaženou rychlostí pak bylo 362 km/h, čímž Volkswagen vytvořil dva světové rychlostní rekordy.

Jak se tento vůz líbí vám?

Zdroj: Volkswagen