Je na světě málo podobných legend za volantem, jako je tato. A málo podobně skromných a charismatických postav, jako je Walter Röhrl. Gratulace k jubileu je pro nás ctí.
Napsat článek o někom, kdo zásadní měrou přispěl k tomu, že Audi Quattro se stalo takovým fenoménem, jakým se stalo, a kdo je současně v 75 letech testovacím jezdcem Porsche a zajíždí na Severní smyčce jedno kolo za druhým není těžké. Ten člověk je německá národní instituce, žijící legenda, někdo, komu se otvírají dveře v nejvyšší patrech správních budov, ještě když je dole na recepci. Neb jeho slovo má váhu. Seznamte se: Walter Röhrl
Umíte meziplyny? Tohle video vás nepotěší
Udělám výjimku a video vložím hned do úvodu. A trochu si tím rovnou „vykolíkujeme trať“. Popravdě, neznám nikoho, kdo by po jeho shlédnutí nepropadnul lehké, byť zdravé skepsi ve smyslu „cokoli jsem si dodnes myslel o svém umění meziplynu a brždění levou nohou, tak byla totální iluze“. Byla. Mimochodem, to video má nějakých třicet nebo kolik let a pochází z Quattra S1. Ale i na historickém videu je patrné, že tenhle pán to za volantem uměl asi odjakživa.
Krom excelentní práce s třemi pedály (někdy se všemi třemi pedály najednou, což by asi nejednomu zkušebnímu komisaři v autoškole zamotalo hlavu) je z videa patrné, proč musela Skupina B skončit. Piloti těchto přeplňovaných monster museli mít nervy z ocelových drátů, když projížděli táhlými drifty mezi špalíry diváků nalepenými těsně u trati. Vzbuzuje to popravdě hrůzu už jen takhle z videa. A to vidíme jednu minutu, a vidíme mistra oboru.
Létající biskup, aneb není vám nevolno, Vaše excelence?
Walter Röhrl byl od mládí nadšeným sportovcem (to mu mimochodem vydrželo do dnešních dnů), stal se mistrem Německa ve veslování, certifikovaným instruktorem lyžování stejně jako vášnivým silničním cyklistou. Popravdě, za vyjížďku s ním na kole bych dal cokoli. Po pracovní stránce však nedbal doporučení svého otce a nestal se kameníkem. Osud tomu chtěl, že jeho první povolání bylo hned řidičské – nastoupil na církevní dráhu a současně se stal osobním řidičem právního zástupce bavorských biskupů.
To dnes zní více než úsměvně. Netušíme, jestli s váženými autoritami německého kléru jezdil každou druhou zatáčku dveřmi napřed, pravdou však zůstává, že v roce 1971 se stává podruhé šampionem Německa a vyhrává Rallye Wiesbaden, ve svém volném čase a stále plně při zaměstnání. Čili nějaké tréninkové rychlostní zkoušky s pasažéry v sutaně na zadních sedadlech tam pravděpodobně byly. Na druhou stranu, kdo z kněžích může říct, že jej vozil mistr světa v rallye?
Rallye na full time a cesta na trůn volná
Teprve po Olympijské rallye v roce 1972 opouští Bohulibé povolání řidiče a podepisuje Opelu, s kterým se stává v roce 1974 mistrem Evropy. Následovala šňůra úspěchů s různými vozy, završená titulem mistra světa v roce 1980. S Opelem Ascona 400 se pak stává mistrem světa podruhé v roce 1982. Načež následoval hvězdný rok za volantem Lancie 037, jen za účely soutěží postaveném speciálu s přeplňovaným motorem uprostřed a pohonem zadní nápravy.
Přesto si jej mnozí z nás pamatují nejvíce ve „válečném“ HB zbarvení na dveřích Audi Quattro. Byl jedním ze čtveřice pilotů (spolu s ním ještě Michéle Mouton, Hannu Mikkola a Stiq Blomqvist), kteří Audi Quattro a pohon čtyř kol přivedli na výsluní. Krom „krátkého“ speciálu pilotoval v sezóně 1987 i limuzínu Audi 200 Quattro, tehdy s revolučním katalyzátorem a nově zmiňovanou ekologií . Paralela s hybridním Audi e-tron na letošním Dakaru? Možná jen zdánlivá.
Zpátky na okruh jako ambasador
V roce 1988 se vrátil na okruhy, nejprve jako pilot Audi, aby nakonec přešel k Porsche a už u něj zůstal. Jeho detailní analýzy inženýři milovali natolik, že mu Porsche nabídlo místo ambasadora značky a testovacího pilota. Ostatně, pro Porsche to zřejmě nemohl být nevýhodný obchod, v Německu by těžko našli větší ikonu za volantem. A jak vidno z fotografie, i ve svém věku to opravdu není typický senior. Čili: hodně dalších šťastných kilometrů za volantem, Herr Professor!