Určitě jste si toho všimli, ale možná vás nikdy nenapadlo se prát. Proč jsou některé dopravní značky přeškrtnuté zprava doleva a jiné zase zleva doprava? Má to svou logiku.
Abychom přišli věci na kloub, musíme se ve značkách trochu vyznat. A vědět, že některé z nich spadají mezi značky zákazové. A jiné jsou zase příkazové, varovné a tak dále. My se na značky podíváme ještě jinou optikou, vezmeme si značky zákazové, a vedle nich značky, které nazveme jako omezující. Jakkoli řidiči mohou vnímat důsledek to, co značky řeší, podobně či stejně, tak to není úplně pravda.
O sklonu lomítka na značkách rozhodli ve Vídni
Zákaz je zákaz, například Zákaz vjezdu motorových vozidel s výjimkou pro motocykly. Červený kruh, černý symbol osobního auta. Konec zákazu označuje identická značka, přeškrtnutá zleva doprava. Značka Nejvyšší povolená rychlost, opět červený kruh, opět černý symbol, dejme tomu číslo 80. A konec platnosti? Ten je označen značkou, která je přeškrtnutá zprava doleva. Nejvyšší povolená rychlost není zákazová značka, ale „omezující.“ Omezuje rychlost na maximálních 80 km, nezakazuje.
To, jak vypadají dopravní značky, má svá jasná pravidla. I když v některých zemí vypadají značky mírně odlišně, není to dílem náhody nebo kreativity nějakého pouličního umělce, kterému zbyla barva. Na podzim roku 1968 byla vypracována během konference UNESO Vídeňská úmluva o dopravních značkách a signálech, a v té je přesně zakotveno, jak má a může dopravní signalizace vypadat. Ono „škrtnutí“ z levého horního rohu do pravého dolního roku je odkazem na anglické slovo „NO,“ respektive „lomítko“ v písmenu N. Což by měl znamenat „ne“ jako zákaz jakéhokoli jednání. Ve všech ostatních případech se pak škrtnutí vede z pravého horního do levého dolního roku. Dopravní značky by pak měly být srozumitelné všem řidičům na celém světě.