Že starý Mercedes 200D jede bez problémů na vyjetý olej z fritézy, ví v Čechách kde kdo. Ale to pojedou i ostatní auta, a ještě na spoustu dalších tekutin. Více v našem videu.
Vyzkoušet, na co všechno nastartuje a potom především pojede starý diesel je oblíbenou kratochvílí mnohých „beta testerů“ se starým „piánem“, neboli Mercedesem W123/200D v garáži. Ano, uznáváme, motor v tomhle modelu je opravdu prototypem jednotky, do které se dá nalít v zásadě cokoli, co má nějaký bod zážehu (tady spíš „vznětu“), a opravdu to nakonec pojede. My jsme ale zkusili něco trochu lepšího. Tohle video vás pobaví.
Dieselová klasika je podmínkou
Testeři z projektu Garage 54 si jako vzorové vozidlo vybrali starou dodávku Toyota Townace. Která má s výše popsaným Mercedesem W123 víc společného, než by se mohlo zdát. Klasický a jednoduchý diesel, s rotačním čerpadlem a bez turba. Neb moderní common rail by podobné experimenty přežil několik desítek vteřin, než by se rozsvítily všechny kontrolky. A vy byste za stejnou vteřinu přišli o všechny úspory za výměnu, nebo za vyčištění.
Jako první přišel na řadu čištěný petrolej. Na něj motor pracoval zcela bez problémů, což se ostatně dalo čekat. Jediným rozdílem byl trochu jiný zvuk motoru. A otázkou samozřejmě zůstává, co by se dělo při dlouhodobém používání. Následovala modla všech zelených zastánců spalovacího motoru a námět úvodní fotografie tohoto článku: slunečnicový olej. Po aktuálním zdražení je celá jeho ekonomická výhodnost v trapu, ale za pokus to stálo.
Ekologické palivo více než slibné
Na produkt slunce, půdy a fotosyntézy motor jel ve skutečnosti klidněji, než na petrolej. Zápach, linoucí se z výfuku nebyl nepodobný odéru vznášejícímu se kolem nejmenovaného fast foodu. Alespoň víte, co jíte. Poprvé bylo sice nutné nastartovat na petrolej a pak „přepnout“ na olej, motor si však na olej natolik zvyknul, že nakonec nastartoval i na něj.
Po oleji následoval známý a oblíbený „všeuměl“ WD40, respektive jeho levnější varianta. Na originál by provoz nedával příliš smysl. Motor se sice povedlo nastartovat, nicméně dlouho v chodu nevydržel. Zdá se, že přes svoje univerzální schopnosti nebudou WD 40 a podobné přípravky příliš funkční alternativou nafty. S převodovým olejem to dopadlo podobně, motor se sice dal nastartovat, ale měl hodně nestandardní zvuk, o oblacích dýmu z výfuku nemluvě. EU7 by tady asi neprošla. Přesto auto dokázalo startovat i jet samo.
Jako další byly brzdová kapalina, což je na první pohled absurdní „palivo“, nicméně motor s ním ve skutečnosti neměl žádný problém, auto klidně jelo a zcela přestalo kouřit. Že by ekologické perpetuum mobile? Na závěr si experimentátoři z Garage 54 nechali kapalinu na odrezování šroubů. Motor opět naskočil a opět bez problémů jel. Není tedy pochybností o tom, že kombinace vlastní restaurace s mnoha smaženými jídly a starým dieselem jako „služebním“ autem bude fungovat.