Tento raritní a téměř zapomenutý model byl ve své době téměř zjevením. Úžasný design, fantastické motory. „Emko“ to násobí dvakrát.
Znalci vědí a nemusí číst, pro ty ostatní z nás napíšu jeden kód: E31. Ano, tohle písmeno a dvě čísla, pronesená kdysi v jakémkoli servisu BMW na světě s tím, že parkuje u vás v garáži způsobilo ztišení rozhovoru a otočení všech hlav. Máte doma „osmičku“? Yes. OK, co pro vás můžeme udělat? A rázem jste byl Pan Klient. Jak prosté, milý Watsone. Neb komu parkovalo v garáži tohle auto snů, tenhle dream car, byl Pan Někdo. Auto znalců s patřičně naditou peněženkou. Vrchol BMW. A všech snů jeho fandů také.
Sen nejen novinářský
Musím se vám přiznat k jedné věci. Když jsem uviděl náhledovou fotku níže přiloženého videa, kliknul jsme o okno vedle, abych se rychle podíval, za kolik jsou dnes „é-třicetjedničky“ vlastně k mání. No, co vám budu povídat. Zase jsem rychle klepnul zpátky do okna s tímto článkem, je totiž nulová šance, že bych si kdy psaním textů na tohle auto vydělal, tak drahé jsou. Ale snít o něm můžu pořád. A ani bych nemusel mít úchvatnou V12 850i, mně by klidně osm válců v 840i stačilo.
Tohle auto totiž podle mne není až tak o motoru, byť k velkému Gran Tourismo Coupé se samozřejmě nehodí nějaký plebejský čtyřválec. A ani šestiválec, jakkoli je u BMW mají rádi a jakkoli je opravdu umí. Ne, tady začínáme na osmi a končíme na dvanácti „hrncích“, nic menšího nebylo k mání. Přesto se nemůžu ubránit pocitu, že by mi ani ten čtyřválec nevadil. Tvary karoserie a skvostný interiér by mi totiž k automobilové nirváně stačily. Tak dokonalé jsou.
Nadčasový design non plus ultra
Mimochodem, nemůžu se ubránit srovnání s novým kupé řady 8 a novým směrem designu u BMW. Když se zadíváte na vpravdě miniaturní „ledvinky“ na masce původní „osmičky“ nemáte myslím pocit jakéhokoli nedostatku nebo nesouladu. Proč jsou u dnešních BMW tyto „ledvinky“ tak obří? To stejné platí o interiéru: není tohle lepší řešení než dotykové displeje? Přemýšlím, že možná i já bych se bez jedné ledviny obešel, když vidím ta skvostná auta, nabízená v inzerátech…
Za návrhem karoserie fantastického kupé stál Claus Luth a výroba byla spuštěna v roce 1991, s větším pětilitrovým dvanáctiválcem, jenž ve své vrcholné verzi nabízel masivních 280kW a 550Nm. Vysoká hmotnost celého vozu (k dvěma tunám) však současně způsobila, že zrychlení z 0-100 trvalo nijak oslnivých 6 sekund. Menší čtyřlitrový osmiválec o výkonu 210kW byl pak na stovce za 7,4. Dnes tato čísla vypadají skoro úsměvně, jakkoli se bavíme o třicet let starém voze.
A to je možná i jeden z důvodů, proč vznikla M8 – tedy, vznikla alespoň ve třech prototypech. S dvanáctiválcem zvětšeným na 6,1 litru a výkonem 640koní se náhle mění pravidla hry. Tady bychom se pod pět sekund z 0 na 100km/h dostali zcela spolehlivě, možná i pod čtyři. Ruku v ruce s tím pak současně klesla i celková hmotnost vozu, jak už to u produktů divize M bývá. Výsledek? Musel být velkolepý. Tím spíš zamrzí, že jediné místo, kde M8 E31 můžete dnes najít, je muzeum BMW v Mnichově. Na silnici by jí to slušelo rozhodně lépe, co myslíte?