Podvody a podvůdky, kterými české bazary připravují lidi o nemalé peníze. Jak je přechytračit a nenechat se ošidit?

S ohledem na momentální ne příliš lichotivou ekonomickou situaci se mnozí z nás nakonec rozhodnout pro nákup vysněného automobilu v autobazaru. Nechce se nám projíždět inzeráty, nechce se nám jezdit někam na druhý konec republiky, nechce se nám smlouvat s místy nedůvěryhodnými existencemi, od kterých bychom normálně nekoupili ani propisovačku. Tak proč auto za stovky tisíc? Velký, renomovaný bazar bude dobrou volbou. Nebo ne?

Nalejme si čistého vína hned zkraje

A pojďme si rovnou v úvodu vyjasnit jednu situaci. Vy jdete kupovat věc často za stovky tisíc korun, na které jste v potu tváře dřeli dlouhé roky. A i když využijete některou z nabídek financování, budete naopak dřít v potu tváře následující roky, abyste to celé splatili. Možná dvakrát v potu tváře, úroky u půjček a leasingů za chvílí „zboří střechu“ a leasingové společnosti nebo banky jsou cokoli, jenom ne sociálními institucemi. Opravdu nikoli.

i

S ohledem na to se vyplatí si před vstupem do oné arény dokonalých, téměř nových a zánovních vozidel bez jediné poskvrnky na technickém stavu ujasnit několik skutečností:

• Všem lidem na place kolem vás jde o jedno jediné – prodat vám teď a tady nějaké auto. Pokud ne to vaše, tak jiné. Ale hlavně prodat
• Většina prodejců má za sebou školení v psychologii komunikace a prodeje, někteří velmi sofistikované, jejich zaměstnavatelé jim je rádi platí. Nepodceňujte je, i když jsou mnozí mladí, nemyslete si, že je jednoduše přesvědčíte. Jsou na podobné praktiky zvyklí
• I když vám budou všichni svorně tvrdit, jak právě tohle auto je dokonalé a v celém bazaru nejlepší, buďte ostražití. Hlavní mantra celého odvětví je postavena na jednoduchém „extra levně koupit – extra draze prodat“. Extra levně se kupují vozy, u kterých je (nebo byl) často nějaký problém. Ten vám samozřejmě nikdo neřekne

Berte to zkrátka tak, že koupit opravdu výhodně něco z bazaru jde proti samé logice toho obchodu. Výhodně už to auto bylo jednou vykoupené a výhodně ho především chtějí prodat. Jak moc to bude výhodné pro vás, kteří celou tu „legraci“ zaplatíte v zásadě nikoho nezajímá. Prodejce pak ze všeho nejméně.

Pojďme si nyní popsat několik rad a postupů, které mohou vaši vyjednávající pozici v autobazaru vylepšit:

Rada č.1: Nedávejte příliš najevo nadšení a pozitivní emoce, auto si důkladně prohlížejte

Zdánlivá samozřejmost, nicméně v ní chybuje nejvíc lidí. Jdete uzavřít obchod. Cenovky na vozech nejsou zdaleka zákonem, naopak, prodejce v nich má ukrytu nemalou marži. Je jen na vás, nakolik se vám povede jednak snížit cenu, jednak přimět prodejce „promluvit“. Euforickým nadšením nad konkrétním modelem se připravujete o tisíce/desítky tisíc během několik vteřin. Prodejce nebude jakkoli motivován s cenou hýbat, vidouce váš neskrývaný zájem.

i

A v podstatě se mu nemůžete ani divit. Druhým momentem je pak důkladné prohlížení, ideálně s nepříliš nadšeným výrazem, děláním si poznámek, případně „tajných hovorů“ s přítelem na telefonu. Buďte psycholog. I prodejce je jenom člověk, a když uvidí, že se snažíte přijít na kloub nízké ceně nebo celkovému stavu vozidla, často ho „rozmluvíte“ a sám od sebe navrhne slevu, nebo se vás naopak bude snažit dostat k jinému vozidlu. Už v tom okamžiku jste výrazně vydělali, neb na vámi prohlíženém autě byla nějaká závada, o níž prodejce ví. A raději vám nabídne alternativu.

Rada č.2: Vyzkoušejte si postup doma nanečisto, na place pak buďte za odborníka

Nic tak prodejce v autobazaru nepotěší, jako když vidí před sebou „kavku“, tedy neznalého, z toho množství vozidel lehce zmateného klienta, který ani pořádně neví, co chce. Ale má peníze. Podobnou „kavku“ všichni oberou o poslední pírko na ocase. Jděte na to jinak. Snažte se moc nemluvit, z hovoru půjde rychle poznat, co víte a co ne. Zato se dívejte, prohlížejte si vám vybrané vozidlo důkladně a zaměřte se přitom na následující:

• celkový stav interiéru, prosezené sedačky, ošoupané/nové pedály, stav potahu volantu/řadící páky (její manžety)
• panty na dveřích (jsou nápadně čisté? nebo naopak extrémně zanesené?)
• těsnění kolem dveří (není zpuchřelé/popraskané?)
• kvalitu laku (máte li možnost, půjčte si přístroj na měření tloušťky laku a naučte se s ním pracovat, je to jednoduché)
• stav pneumatik (jsou shodného data výroby/vzorku, aspoň na jedné ose?)
• pokud se vám nechce na zvedák a je to možné, podívejte se pod auto na stav podvozku, výfuku apod. Někdy stačí jen kleknout na jednu nohu a sehnout se

Rada č.3: Nastudujte si o vámi vybraném voze co nejvíc

Jednoduché, snadné, zadarmo. V době internetu je možno najít o jakémkoli vozidle cokoli, všechny závady, všechny případné svolávací akce, všechny povedené nebo napak nepovedené motorizace, všechno. Snažte se vědět, ale minimálně mluvit. Nechte mluvit prodejce, pokud se zmýlí, opravte ho. Ale nedejte na sobě znát, co všechno víte. Nejlépe se „oberou“ ti, kdož pořád mluví. Prodejce je školen na to, aby svedl hovor tam, kam potřebuje. Není hovor, není svedení kamkoli.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rada č.4: Vezměte si automechanika s sebou

Klasika, ale funguje. Ideálně, pokud to jde, jednoho karosáře/lakýrníka (znají všechno o skrývaných nehodách, lakování, rozleštění barev apod.) a jednoho „motoráře“ (poznají leccos jen z poslechu motoru, budou neocenitelní při jízdě a různých režimech chodu motoru) Sestava tří lidí, z nichž dva evidentně ví a třetí má peníze je něco, co nenávidí každý prodejce. Buďte za každou cenu nad věcí, vy diktujte, vy trvejte na podmínkách. Jsou to vaše peníze, ne jejich.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rada č.5: Stáčí se úplně všechno a úplně všude

Mor novodobých tachometrů. „Stočit je“, neboli změnit stav najetých kilometrů je většinou snadnější, než další výhra v levelu počítačové hry u vaší desetileté ratolesti. Bohužel. Jen kombinací všeho výše popsaného, jen selským rozumem a kritickým myšlením (velmi kritickým) máte šanci dospět k poznání, že 180tis. na tachometru je minimálně 280tis. Nebo 380 tis. Pokud máte jen trochu pochybnosti, „jděte od toho“. Šance, že to bude „spíše nestočené“ než „spíše stočené“ je bohužel větší u druhé varianty. Hledejte dál. Držíme palce při výběru!