Policejní honička skončila brutální nehodou nevinného. Opravdu má pronásledování pokaždé smysl?

Dnešní díl silničního videa nemá žel tak úsměvný konec, jaký měla většina videí z poslední doby. Všichni ti fanfarónové v postarších BMW nebo kluci v kšiltovkách za volanty Audi. Člověka to pobaví. A pobavilo by asi setkání „i na živo“. Konečně, kdo někoho podobného nezná ze svého okolí. Potud všechno v pořádku. Dnešní video ale končí drsným střetem s protijedoucím vozidlem. Po nervydrásající honičce ze strany policie. Měla vůbec smysl? Pojďte se na to s námi podívat.

Má smysl v plném provozu honit někoho, kdo může zabít sebe i ostatní?

Přiznám se, že jsem o podobném článku uvažoval již drahnou dobu, shlédnutí videa bylo tedy jen poslední kapkou poháru. Není to totiž věru příjemné podívání. Pronásledování a záběry, za které by se nemusela stydět ani kaskadérská firma z Holywoodu jsou ale natáčené za plného provozu, nikoli v uzavřených lokacích, ti lidé v míjených autech jsou nic netušící řidiči, nikoli kaskadéři nebo herci, a čelní střet na konci je reálný s reálnými zraněními, nikoli simulovaný pro kamery.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zůstává jediná otázka: má to vůbec smysl? Má smysl honit někoho vysokou rychlostí v zástavbě a za plného provozu, kde každá chyba v řízení může mít fatální následky? Když je dávno známa RZ daného hříšníka, vše je natočené tisíckrát na video? Jet plnou rychlostí s houkajícími a blikajícími auty za sebou je extrémní nápor na psychiku, ti lidé za volantem, jakkoli mají na svém „kontě“ přestupky nebo trestné činy jsou stále jenom lidmi. A pokud je dostaneme pod extrémní tlak, mohou (a budou) chybovat. A mohou způsobit smrt někomu zcela nevinnému.

Je riziko při honičkách adekvátní společenské nebezpečnosti řidiče?

Stojí tedy to celé „představení“ a rizika s tím spojená za to, že v reálném čase dopadneme někoho, z koho se nakonec vyklube strašpytel se zákazem řízení (nebo cigaretou marihuany v kapse), jenž při rutinní kontrole zkrátka zazmatkoval a sešlápnul plyn, namísto brzdy? Neschvaluji řízení se zákazem a neschvaluji cigarety marihuany v kapse, jen si nejsem jist, jestli dopadení takového „zločince“ stojí za dlouhé minuty rizika, kde každá chyba může skončit fatálně. Nejen pro Fandu Konopného.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zkusme modelovou situaci: náš prchající „zločinec“ nezvládne kličkování v plné rychlosti a projede autobusovou zastávku plnou nic netušících dětí, ve výsledku (kupříkladu) 5 mrtvých a 10 zraněných. A on sám skončí v betonovém sloupku vedle zastávky a nepřežije také. Chápu, je to poněkud hrůzná představa, ovšem nikoli nereálná. Co potom? Co se řekne všem těm rodičům, jimž se během vteřiny zhroutí svět a jejichž život už nikdy nebude jako dřív? Že jsme honili někoho s cigaretou marihuany v kapse?

Je možné rozlišit – a rozlišovat?

Co kdybychom uměli rozlišovat? PČR má nově vozy vybavené rámem pro přímý kontakt, posádky jsou školené na to, jak někoho poslat do příkopu relativně bez rizika okolí. Mají pásy s hřeby, mají vrtulníky, jež to auto mohou sledovat bez jakéhokoli rizika až do úseku, kdy je možné hříšníka zastavit s pouty. A sadu dalších věcí. Nestálo by za úvahu někdy ubrat adrenalin a snahu jít za každou cenu do akce, když víme a vidíme, že nás nemine zástavba a tím i zvýšené riziko nehody?

Zkrátka vyvážit možné přínosy a s nimi související rizika, nevrhat se bezhlavě do pronásledování každého za každou cenu. Rozumím argumentaci ze strany policie, že nemohou zkrátka tušit, kdo se skrývá za volantem. Nemohou. Vraha na útěku s nabitou pistolí je pochopitelně třeba stíhat s intenzitou ohaře na stopě, až do samotného zadržení. I tak by ale možná stálo za úvahu, jestli někdy neubrat (a nechat další hlídku za vesnicí a o dva kilometry dále nerozhodit pás s hřeby). Než někomu „viset za kufrem“ s ječící sirénou a sadou majáků. Čistě jen pro bezpečí toho okolí. Co myslíte?