Svítící čáry na silnicích aneb fotoluminiscenční dopravní značení je realitou. Kdy se ho dočkáme u nás?

Úvodní fotografie našeho článku by myslím nebyla špatnou momentkou z noční jízdy po tuzemských silnicích. Podobné značení krajnic a středů přispívá k lepší viditelnosti okrajů vozovky a tím i k bezpečnější jízdě, neboť víte, kde vozovka končí, stejně jako vidíte, kam se bude případně stáčet. Celé „kouzlo“ je přitom ukryté ve speciální barvě s fotoluminiscenčními pigmenty, což předpokládám v roce 2022 a fotek z Webbova dalekohledu nic těžkého. Tak kdy se dočkáme u nás?

Zákonná povinnost být viděn

Naši zákonodárci přitom již před lety uzákonili povinnost chodců vybavit se reflexními prvky tak, aby v noci byli pro řidiče lépe viditelnými. Přesná textace novely zákona č. 361/2000 Sb. přitom vypadá následovně:

 „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Je mnohokráte dokázáno, že reflexní prvky a materiály výrazně zvyšují viditelnost za tmy a za snížené viditelnosti, a to až na vzdálenost 200 metrů. Reflexní materiály odrážejí světlo v poměrně úzkém kuželu paprsků světla zpět, a činí tak jeho majitele méně zranitelnými při chůzi v noci na vozovce. Pokud nemají chodci nášivky na oděvu nebo součástech oděvu (kupříkladu tašce nebo batohu), řeší tuto povinnost nejčastěji reflexními pásky.

Reakční doby se nedají ošálit

Při rychlosti 75 km/h potřebuje v noci řidič minimálně 1,5 sekundy na to, aby si uvědomil nebezpečí a adekvátně zareagoval. Za tu dobu ujede 31 metrů, další metry pak potřebuje na samotný vyhýbací manévr, celkem může jít až o 200 metrů. A to je právě oněch 200 metrů, na které je vidět oblečení chodce, jež má na sobě reflexní prvky. A podobně je vidět i značení na vozovce provedené na stejném principu, a tedy stejných minimálně 200 metrů. V praxi ještě víc.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Řidič by tak byl v komfortní situaci, kdy by dopředu na několik stovek metrů viděl, jak a kam se případně silnice stáčí. Všichni jsme zažili nečekané tmavé (a ostré) zatáčky, kdy prvním instinktem bylo šlápnutí na brzdu, protože ve stávající rychlosti se taková zatáčka zkrátka nedala projet. Fotoluminiscenční značení podél kraje vozovky stejně jako středové značení by takovéto situace spolehlivě eliminovaly, neb by na dálku bylo patrné, kam silnice vede.