Dokud tady budou podobně praktická auta s minimální spotřebou, skvělým interiérem a rozumnou cenovkou, bez omezení dojezdu, není třeba se „elektrobudoucnosti“ bát.
Jestli jsem něco na téhle značce vždy obdivoval, byla to její schopnost z původních sedanů vyrobit praktická kombi, která budou jejich zákazníci milovat a kupovat v hojných počtech, jako ideální kombinaci luxusu a praktičnosti. Legendární W123 T„Piano“ bylo jen ochutnávkou, zato jeho nástupce W124 T „zbořil Německo“. A nejen Německo. Lid to auto miloval, prostornost, praktičnost, vzduchový podvozek s autonivelací, hvězda na kapotě, skvělé motory. Kde je problém? Richtig, není žádný problém. A teď tady máme pokračování, verzi 2022. Pojďme na to.
Jedno auto pro všechno
A rovnou prozradím to, čeho se budu držet v celém článku: tohle auto má naprosto fenomenální pohonnou jednotku, a kdyby platy motoristických novinářů byly trochu někde jinde, mám zcela jasného kandidáta na jedno auto pro všechno. Úplně všechno. Včetně přespání v autě při výletu na kolech. Není to pravda úplně dvoumetrové „letiště“, ale s trochou uskrovnění bez problémů. S rozvorem přes 2,7 metru a celkovou délku necelých 4,8 metru se navíc nejedná o žádného „drobka“, je to sice jedna ze základních řad, ale pořád ze základních řad Mercedesu.
Praktičnost Mercedesu CLA Shooting Brake tedy neschází. A jakkoli jsem milovník „youngtimerů“ a všech těch skvělých aut ze sedmdesátých a osmdesátých let, musím uznat, že speciálně na interiéru je neuvěřitelně poznat, kam se automobilový vývoj za těch více než třicet let (od doby řady W124) posunul. Design interiéru a jeho provedení, širokoúhlý dotykový displej přes polovinu palubní desky, hlasový systém ovládání MBUX, naprosto přepychově zpracovaný volant a designově skvostné výdechy – to vše v autě „základní řady“. Vážně?
Zkrátka máte z interiéru pocit, že sedíte ve výjimečném voze výjimečné značky s výjimečnou historií, jejíž „otec zakladatel“ byl současně zakladatelem celého automobilismu. A jestli je někde vidět evoluce, tak právě teď a tady. Když si vzpomenu, jaké zklamání pro mne byl interiér Třídy C W202, která přišla po legendární „stodevadesátce“, tak v aktuálním CLA se koná pravý opak. A to i v základní verzi, o elegantní Progressive (za rozumný příplatek 43 tisíc korun) nebo sportovní AMG Style nemluvě.
Pod kapotou je poklad
Jak jsem již ale uvedl, to nejcennější se skrývá pod kapotou. Pohonná jednotka verze 250e je složena z benzínového čtyřválce 1,3 turbo o výkonu 160 koní a elektromotoru o výkonu 102 koní (celkový systémový výkon 160kW/218 koní), s přenosem na přední kola přes dvouspojkovou 8stupňovou převodovku 8G-DCT. Jedná se o klasický plug-in hybrid s možností jízdy až 70 kilometrů čistě na elektrický pohon. Nikdy jsem se netajil svým pozitivním přístupem k tomuto způsobu pohonu (kombinující podle mne to nejlepší z obou světů, spalovacího i elektrického), na příkladu tohoto Mercedesu se vám nyní pokusím vysvětlit proč.
Rozdělme si do úvodu zákazníky na dvě skupiny: na ty, kteří nemají možnost dobíjet kdykoli doma, neb zkrátka bydlí například v paneláku a parkují na sídlišti. A na druhou skupinu, jenž dokáže auto v zásadě denně dobíjet, ať už u rodinného domu, v garáži nebo při parkování v zaměstnání. Na rozdíl od klasických elektromobilů mi plug-in hybrid dává smysl jak pro jednu, tak pro druhou cílovou skupinu klientů. A navíc nikoho neomezuje na dojezdu, nemusíte nic hlídat a nad ničím přemýšlet.
Dvě skupiny zákazníků pro plug-in hybridy
První skupina bude využívat dobíjení akumulátoru za jízdy, stejně jako veřejných nabíječek dle potřeby. Dobitý akumulátor pak systém využívá při podpoře akcelerace, při brždění naopak rekuperuje. Plug-in hybrid dává smysl i tomu, kdo nemůže denně dobíjet. I tak se bude se spotřebou pohybovat ve výrazně lepších číslech, než bez elektromotoru a baterie. Pochopitelně, pokud vůbec nepoužije baterii a bude jezdit čistě na spalovací pohon, bude se spotřebou v klasických číslech, mezi 5-7 litry/100 km.
Pak je ale otázkou, proč by si někdo takový pořizoval PHEV variantu. Mercedes každopádně uvádí v kombinovaném zkušebním cyklu spotřebu paliva: 1,6-1,4 l/100 km při emisích CO₂ 37-33 g/km a spotřebu 13,5-12,4 kWh/100 km v elektrickém cyklu. Je však třeba podotknout, že zkušební cyklus zahrnuje prvních 70 km čistě na elektřinu, pochopitelně. Kouzlo plug-in hybridů je opravdu v rozumné kombinaci obou druhů pohonu, pro to je ten systém přímo vyvinutý.
Druhá skupina pak plug-in hybrid zvolí pravděpodobně s tím úmyslem, že denně najede řekněme do 50 kilometrů – do zaměstnání, za nákupy a zpátky. Večer připojí svůj vůz do sítě (stačí zcela obyčejná domácí nabíječka) a malá baterie je do rána spolehlivě nabitá. Výsledek? Dlouhé týdny se může podařit jezdit opravdu za minimum, speciálně pokud je s distributorem stanovený noční tarif, případně vlastní solární panely a podobně. A i když jednou za čas pojede například 200 kilometrů na návštěvu, tam a zpátky, tak ještě pořád těch prvních 70 kilometrů může jet na elektřinu, případně to kombinovat.
Opravdu to umí jezdit „za litr“?
Výsledná spotřeba? Když se sečtou všechny kilometry za měsíc, a vydělí se litry benzínu, tak se dostanete ke směšným číslům typu 1l/100km. Nebo ještě menším. Tady plug-in hybrid dává opravdu smysl, a je to dle mého soudu technologie, jíž patří blízká (a možná i vzdálenější) budoucnost. Výkonné počítače schopné mnohokrát za sekundu vyhodnocovat aktuální podmínky a jim přizpůsobit toky energie v automobilu zaručí, že stále pojedete maximálně efektivně. A přitom svižně. „Instantní“ výpomoc elektromotoru s točivým momentem od nulových otáček je opravdu znát.
Nicméně „za litr“ to opravdu umí jezdit pouze tehdy, pokud jste schopni dobíjet baterii doma/na nabíječce/před jízdou a budete na tom s denními nájezdy podobně, jak je uvedeno o odstavec výše. Baterie dobíjená jízdou nebude nikdy schopná zajistit tak nízkou spotřebu, neb po většinu času bude v permanenci spalovací motor, pochopitelně. Proto je před nákupem PHEV technologie opravdu dobré rozvážit, jestli jí využiju. Pokud ano a vím přesně, co od toho auta můžu čekat, bude mi skvěle sloužit k oboustranné spokojenosti.
Závěrem to nejdůležitější: cena. Špičková technologie, ukrytá v elegantní karoserii kombi (resp. kompaktní kombi, Mercedes užívá původně britské „Shooting Brake“) od jednoho z nejprestižnějších výrobců na světě a s excelentně zpracovaným interiérem přijde „v základu“ na 1 122 800 korun. Pro srovnání: Kia Niro PHE stojí 1 050 000 korun. To mi od Mercedesu přijde jako zcela konkurenceschopná cena, s ohledem na třícípou hvězdu na masce chladiče. Možná i docela skvělá. Co myslíte? Napište nám svoje názory v komentářích pod článkem, děkujeme!
Galerie
Mají podle vás plug-in hybridy budoucnost?
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 159458
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 158055
