Jak se liší chování žen a mužů za volantem? Rozdílů je mnoho, jeden je ale zcela zásadní

Srovnávání obou pohlaví za volantem je staré asi tak, jako je starý motorismus sám. Donekonečna se budou vést diskuse, v čem jsou jedni lepší a ti druzí naopak horší. A protože řízení aut byla odjakživa více mužská, než ženská záležitost, směřuje více komentářů ze strany mužů na ženy, než opačně. Zajímavé. A pánové, ruku na srdce: povětšinou to nejsou příliš lichotivé komentáře. Proč tomu tak vůbec je, když ty ženy na druhou stranu tak milujeme? V čem spočívají skutečné rozdíly mezi muži a ženami za volantem? Pojďme se na to podívat.

Pro by vlastně ženy měly být v čemkoli horší?

A hned v úvodu si ujasněme jednu věc. Objektivně opravdu neexistuje jediný důvod, proč by ženy měly být v čemkoli horšími řidiči, respektive tedy řidičkami, nežli muži. To, že v sobě nemají tolik agresivity a snahy někomu něco dokazovat, jako mají někteří zástupci silnějšího pohlaví je pochopitelné. A že mají v sobě více opatrnosti a předvídavosti, je pochopitelné také. Jsou tak jako dárkyně života od přírody nastaveny, mají to ve svém DNA – prvním zákonem je ochránit dítě, pak všechno ostatní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Proto také většina žen jezdí opatrněji (což někdy vypadá jako pomaleji, není to ale totéž), proto se déle rozhodují, než někam vjedou. A úplně stejně proto také nikdy autem neútočí a v podstatě neexistují takové ty klasické „macho“ situace, kdy si dva jedinci něco navzájem dokazují v autech, aby pak nakonec vystoupili a šli na sebe pokřikovat „face to face“. Ne, v téhle situaci dámu většinou opravdu neuvidíte. Jde to proti jejich naturelu, nemají důvod vystavovat sebe a (budoucí nebo již narozené) potomstvo jakémukoli riziku. Proč taky. Jsme schopni to my muži pochopit? Otázka za milion.

Něžné pohlaví za volantem

To všechno ale opravdu neznamená, že by ženy byly pomalejší za volantem. Přál bych všem těm, co do nekonečna opakují nesmyslné dogma „ženská patří za sporák“, aby jednou v životě třeba viděli v akci Michele Mouton za volantem Audi Quattro skupiny B. Během deseti vteřiny by pochopili, že je to opravdu nesmysl. A možná ještě vtipnější by bylo, kdyby jim to Quattro na chvíli zapůjčila. Obávám se, že by se mnozí „Pepíkové a Vencové, co všechno vědí nejlíp“ ani nerozjeli. V jednom z ročníků mistrovství světa v rallye skončila Michele druhá. Za Walterem Röhrlem se stejným Quattrem. Potřebuje to komentář?

A není samozřejmě jediná. Sabine Schmidt, která se žel již prohání na tratích tam kdesi vysoko nad námi vyhrála jako jediná dáma vytrvalostních 24h na Nürburgringu. Kde mimochodem znala každý kámen a opravdu nejednou tam přivedla k lehkým depresím přemotivované jedince z řad mužů, které následně dokázala suverénně porazit pomalu i v servisní dodávce Ford. Pomalá ženská? Ale kdeže. Tahle půvabná kráska, která dokonale klamala tělem (a byla skvělá i při moderování TopGearu) jezdila rychlostmi nad 250 km/h častěji, než většina z nás jezdí stovkou. A ještě se u toho dokázala kouzelně usmívat.

A mohli bychom pokračovat. Jako Češi nemůžeme pochopitelně opomenout paní Elišku Junkovou, která za volantem Bugatti v Mille Miglia drtila mužské soupeře tak, až italským komentátorům docházela slova. A že to byla tvrdá práce, řídit závodní Bugatti v té době. Na posilovače čehokoli opravdu zapomeňte. Opravdu to tedy není tak, že by ženy byly za volantem jakkoli horší. Možná spíše naopak. Jen se pohybují ve velmi konkurenčním, navíc zhusta mužském prostředí, kde se vždy najde dostatek jedinců, jež se s jejich přítomností nedokáží srovnat. Ale to je problém těch jedinců, nikoliv těch žen. Jak to vidíte vy? Napište nám do diskuse pod článkem, děkujeme!