Dnes vysmívané a téměř už zapomenuté Škodě 105/120 se nakonec podařilo dobýt náročný britský trh a získat si popularitu tamních motoristů. I s kouzelným Rapidem.
Škoda Auto (tehdy vlastně AZNP Mladá Boleslav, což znělo hrozně už tehdy a ještě hrozněji to zní dnes, inspirace sovětskými „Avtomobilnymi zavody“ se zkrátka nezapřela) a Spojené království k sobě odjakživa patřily. Přes všechna úskalí, daná nutností přestavby vozů na pravostranný provoz byl britský trh natolik cenný a natolik referenční, že se to Škodě zkrátka vyplatilo. Nebo se alespoň snažila, aby se jí to vyplatilo. Některé modely pak užívaly „britské“ označení a doplňky v Čechách tehdy nedostupné. Pojďme se na jeden takový společně podívat.
Škoda jako součást každé socialistické rodiny
Pro zachování objektivity musím rovnou předeslat, že jsme ji měli doma. Škodu 120L. V takové specifické oranžové, kterou výrobce vzletně nazval „okr zlatý“, ale která neměla nic ani z okrové, natož pak ze zlaté. Dlouhé roky sloužila jako rodinný přepravník tříčlenné domácnosti a dodnes si vybavuji některá její specifika, z nichž prostor za zadními sedačkami a tedy „druhý kufr“ patřil mezi ty nejsilnější. Vozili jsme v něm plynovou bombu pro kempinkový vařič. Škoda, možná jsme mohli rovnou udělat přestavbu na LPG.
Celkově se však do naší „stodvacítky“ nešlo nezamilovat, tedy v kontextu osmdesátých let, státního zřízení ČSSR a soudruha Husáka na zdi v každé třídě základní školy. Facelift (kterému se facelift tehdy ještě neříkalo) na provedení „M“ a tedy přední světla konečně kopírující tvar celé karoserie celkovému vzhledu velmi pomohl. Dodal vozům chybějící sebevědomí a notnou dávku atraktivity. A to se bavíme jen o „obyčejné“ stodvacítce. Jenže on tady byl ještě Rapid, nástupce prvního kupé Garde (a ještě původněji „erka“ 110R)
Rapid je nádherný i dnes
A když se podíváte na některé fotografie z naší galerie, musíte uznat, že speciálně Rapid stárne opravdu s grácií. V tom kupé je něco nadčasového a poutavého a mnozí by zřejmě nezaváhali, mít možnost se v něm alespoň projet a zjistit, jak se chová české „Porsche pro chudé“ dnes. Anglická verze pak byla dodávána s opravdu velmi pěknými litými koly. Navíc je, alespoň na těchto fotografiích, poměrně hodně „přizvednutá“. Že by „paket pro špatné cesty“ Škoda dodávala už tehdy? V podstatě se ale Britům nelze divit, že jí milovali. Je nádherná.
Historie psaná posměšky a zakončená respektem
Dovoz do Velké Británie přitom začal už původní Octavií se zadním pohonem. Nízká cena a původ z východní Evropy ovšem řadu zákazníků odrazoval a majitelé Škodovek byli svého času dokonce považováni za komunistické agenty. Vylepšení obrazu přišlo postupně a nakonec si Britové Škodu pro její nenáročnost a spolehlivost oblíbili. Na tamním trhu se řada 105/120 prodávala pod názvem Škoda Estelle. Ten vymyslel Alan Blavins z reklamní agentury Childs Greene, která se tehdy škodovce starala o propagaci. Sídlila pár bloků od kanceláře Škoda Velká Británie a jejího showroomu v londýnském Clerkenwell. Grafika hliníkem eloxovaného nápisu na mřížce chladiče byla rovněž navržena Alanem Blavinsem a pro Škodu ji vyráběl Jim Hubbard z Childs Greene.
V Čechách jsme si o eloxovaném nápisu, skvělých litých kolech a dalších doplňcích mohli nechat leda tak zdát. Posměšné „Škoda do-do“ (neboli „dodělej doma“) bylo vcelku výstižné a o kvalitě, nebo spíše nekvalitě výstupní kontroly v Boleslavi vypovídalo mnohé. V té době také vzniklo přesvědčení o horší kvalitě vozů vyrobených v pátek, protože „všichni už spěchali na víkend a výroba se odbývala“. Velmi eufemisticky řečeno, tedy to s tím odbýváním. Přesto patří řada 742 a tedy Škody 105/120 k tomu lepšímu, co kdy v Boleslavi vzniklo, přes všechny problémy s motorem umístěným vzadu. Zachovalý Rapid se pak prodá bez problémů i dnes (za šestimístnou sumu), a už tomu asi nikdy nebude jinak. To není úplně špatný konec jedné ságy se zadním pohonem, co říkáte?