Pumpaři zneužili toto léto k bezskrupulóznímu obohacení na úkor motoristů. Ceny na vstupu neustále klesají, přitom obohacení bylo o stovky procent. Více v našem článku
Léto je za námi a z cest a dovolených zůstaly jen vzpomínky. Povětšinou pochopitelně jen ty dobré, dovolená a léto jsou určeny k tomu, aby si člověk odpočinul a nabral nových sil. Přesto se mezi samá pozitiva nejednomu z nás vkradly i pocity opačné. To když jsme zastavili na čerpací stanici, abychom dotankovali nádrž našeho automobilu, a pohlédli na stojan s cenami. Číslovky, které se na nás smály (přesněji řečeno které se nám vysmívaly) nebyly opravdu k smíchu. Tedy smíchu u nás, motoristů.
Marže k obveselení pouze pro někoho
Smích, radost a obveselení však pochopitelně vládla u pumpařů. A nyní je již potvrzeno, že oprávněně. Přitom poslední týdny ceny klesaly, jak je tedy možné, že v u nás opět vyskočily nahoru? Odpověď je jednoduchá a má jenom pět písmen: m-a-r-ž-e. Ano, čistě to, co si stanovují pumpaři „sami sobě“, vylétlo na kraji léta tak nahoru, že to nemá ospravedlnění. A co nejhorší, marže vystoupaly i přesto, že ceny paliv jdou setrvale dolů. Snaha o větší zisk? Kdo by jí neměl, nemůžeme to pumpařům mít za zlé. Nebo můžeme? Pojďme se na to podívat.
Od března 2022, kdy kvůli enormnímu nárůstu cen v souvislosti s válkou na Ukrajině začalo Ministerstvo financí sledovat ceny paliv, marže setrvale klesaly, až se zastavily na hodnotě 1,7 koruny na litr v červnu. Nepřísluší nám jakkoli posuzovat, jestli je to moc, nebo málo, selským rozumem lze ale usoudit, že pokud by se to pumpařům nevyplácelo (i s marží 1,7 Kč/litr), tak by to nedělali. Navíc s ohledem na vysoké ceny paliv po zahájení války se dá předpokládat, že „ v mínusu“ čerpací stanice opravdu nebyly.
Jsou prázdniny, tak toho využijme
Tím spíš je pozoruhodné, že s krajem července se marže zvedla na průměrných 5,50 korun na litr. Přesněji 5,40 u nafty a dokonce 5,60 u Naturalu 95. To je z 1,70 koruny poměrně silný skok. Čistě jen za účelem nakapsování pumpařů. Ne, to nezní moc pěkně. Ani se mi to popravdě moc dobře nepíše. Všechny výmluvy o balancování na hraně zisku jdou ale slušně řečeno k šípku, když si marži zvednete o více než 200 %. To celé navíc v době prázdnin a dovolených, kdy auta bývají plná dětí a nikdo nemá čas ani možnosti někde hledat levnější čerpací stanici. Se skřípáním zubů tedy spotřebitel zaplatí ceny, oproti červnu „trochu“ zvýšené, a zkrátka jede dál. Co mu taky zbývá.
Takto rezignovaný postoj však naštěstí nemělo Ministerstvo financí. Distributory a pumpaře nařklo ze zneužití prázdninové sezony, stejně jako podalo podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, kvůli důvodnému podezření z kartelové dohody. V době psaní tohoto článku je navíc na spadnutí opatření, aby se něco podobného již nemohlo opakovat. Maximální výši marže stanoví buďto Ministerstvo financí samo, nebo si jí pumpaři vypočítají z tržeb z ledna a února, tedy před vypuknutím války na Ukrajině a zvýšení cen paliv.
Jaká byla jejich výsledná marže?
Podle veřejně dostupné statistiky je v České republice 6,29 milionu osobních aut. Uvedeme si tedy modelový scénář, ve kterém by „jen“ polovina těchto aut aktivně jezdila a jedenkrát měsíčně natankovala plnou nádrž (60 litrů). Rozdíl v marži na jednom litru byl 3,8 Kč, krát 60 litrů máme 228 Kč na plné nádrži. A když 228 Kč vynásobíme počtem poloviny aut v ČR, vyjde nám částka 717 060 000 Kč. Poslední otázka je nasnadě: muselo to zajít až sem?