Rychlých hatchbacků se šestiválcem mnoho nenajdete. S motorem namísto zadních sedaček pak jenom Clio. Nic podobného už Renault nikdy nepostaví.
Nevím, jak vy, ale já když se podívám na tohle kanárkově žluté pološílené Clio na steroidech, přepadne mně nutkavá potřeba cestovat v čase. A tedy sehnat někde CD se staršími Depeche Mode, zakoupit sobě bagetu a patřičně uzrálý Camembert, nezbytnou lahvinku burgundského a vrátit se aspoň na chvíli do zlatých „devadesátek“. Jen v nich bylo možné postavit (a dostat na značky a na silnice!) něco tak ujetého, jako je malý hatchback s třílitrovým šestiválcem. Za předními sedačkami. Dnes je to natolik absurdní představa, že se až nechce věřit, že to vůbec mohla být pravda.
Nemáme na víc, než na Clio, miláčku
A přesto byla. Úplně si dovedu představit telefonát jakékoli partnerské či manželské dvojice, kde se mužská část páru zachovala poněkud vychytrale, pokud ne přímo lišácky: „Miláčku, miláčku, tak jsem tady, koupil jsem tedy Clio, jak si říkala posledně, že musíme hodně šetřit a máme tak maximálně na Clio. Tak už nám stojí před domem.“ A za několik dní opačným směrem: „Prosím tě, to Clio je nějaké vadné. Chtěla jsem si dát dozadu kabelku a nákup, a nejsou tam sedačky ani kufr. Zato je tam pěkně horko. Já oceňuji, že jsi chtěl šetřit, miláčku, ale zase tak moc jsi nemusel, alespoň ty sedačky nám tam mohli nechat. A přijde mi nějaké rychlé, odjížděla jsem z křižovatky a nikoho jsem vedle sebe neviděla.“
Tak to bychom měli. Nedokážu popravdě odhadnout, kdy drahá polovička definitivně prohlédne, jaké že to Clio jim vlastně parkuje před domem. Jestli při nervózním telefonátu bankéře kvůli splátce úvěru, zrušené záloze na hypotéku či při prvním předjíždění v kopci, kdy seznámení plynu s podlahou ztrapní leckoho, kdo si tohoto „drobka“ řádně neprohlédnul ve zpětném zrcátku. Aby pak jen zazíral na ono „V6“ vzadu. A pod ním dva výfuky zvící velikosti „laufu“ od houfnice HIMARS v plném nasazení. A zadní kola jak z aktuálního seriálu F1. Ač „jenom“ 235/45/17, v rozšířených blatnících malé karoserie vypadají nejméně 2x větší.
Zbyly nám motory z Laguny. To není problém, dáme je do Clia
A podobně zajímavý mohl být i telefonát v Dieppe, který tomuto celému předcházel: „Poslyš, Jeanne, zbyly nám tady nějaké ty třílitry z Laguny, nikdo je nechce a nemáme je kam dát. A v Laguně to úplně nevyšlo, to auto se celé sype, víš přece.“ „Nevadí, dáme je do Clia.“ „Do Clia? Vždyť ten motor je širší, než je rozchod kol vpředu.“ „Dáme ho dozadu, vyhodíme zadní sedačky a dáme ho místo něj.“ „Ale co pak uděláme s těmi přebývajícími sedačkami?“ „Dáme je jako třetí řadu do Espace, za speciální příplatek.“ A jak řekli, tak udělali.
Magická doba pro Renault Sport
Ano, tahle doba už se nikdy nebude opakovat. Pro Renault Sport znamenala období, kdy bylo možné úplně všechno, Clio V6 stejně jako Renault Spider nebo Espace s motorem z F1. Všechno dovoleno, čím víc šílené, tím lepší. Kdeže ty loňské sněhy jsou. Clio V6 se však pořád koupit dá (samozřejmě jako ojeté). Speciálně první generace (172) je však více než cokoli jiného především showcar , auto pro „parádu“ a pro radost. Na mokru umí být totiž opravdu nepříjemně kousavá a s ohledem na krátký rozvor a masivní hmotu ve své absurdně zvětšené zádi neposkytuje příliš prostoru pro případné korekce.
Druhá generace napravuje nedostatky
Což si uvědomovali i jeho tvůrci u Renault Sport. V druhé generaci (neboli 255) tedy došlo i k nápravě počátečních chyb celého projektu: auto dostalo delší rozvor pro větší stabilitu (o 23 mm), širší přední rozchod (o 33 mm) a přepracované, tužší pomocné rámy pro stabilnější geometrii vozu. A pochopitelně, došlo i na motor. A zřejmě tedy i na telefonát do Německa k Porsche, jestli by od nich někdo nepřijel na vegetariánské ratatouille s vínem, když v tom Bavorsku jedí pořád jen samé klobásy. Přijel. S pomocí Porsche se poněkud letargický šestiválce dostal z 230 na o něco zajímavějších 255 koní a posunul se i limit otáček na 7150 ot/min. O druhé generaci Clia V6 poté například naši kolegové z britského magazínu evo napsali, že „jde o jeden z nejúžasnějších malých hatchbacků, které kdo kdy vyrobil“.
Super vzácný superspeciál
A pokud o něm třeba začínáte uvažovat a náš text a fotografie vás nadchly, pro každodenní soužití rozhodně doporučujeme novější, druhou generaci. Je po všech stránkách praktičtější. Dnes tady ale máme něco ještě speciálnějšího. Renault totiž na základě první generace vyrobil 159 okruhových speciálů. Vybavil je závodním rámem, sedadly OMP s šestibodovými pásy Sparco, plastovými výplněmi dveří a dalšími sportovními komponenty. Motor posílil na 281 koní, což spolu s celkovým odlehčením dává naději na slušnou dynamiku tohoto speciálu.
Jedna skvělá zpráva a dva problémy k ní: jeden ze 159 vyrobených speciálů je aktuálně na prodej, v kanárkově „Renault“ žluté. Kvůli nízkému číslu celkové produkce půjde jednoznačně o investici, když tedy pomineme „fun factor“ při případném okruhovém dovádění. Problém číslo jedna: vůz nemůže na silnice, nemá silniční homologaci. Problém číslo dva: nevíme, kolik má najeto, protože nemá počitadlo kilometrů. A když jsme u těch problémů, tak ať to máme komplet: nebude levný. Na druhou stranu by vás mohlo potěšit, že nikdy už nebude ani levnější. Dobrá investice? Vsadil bych na to.
A levné nejsou ani „běžné“ V6. Z cenovek na německých serverech vás po chvíli mohou začít bolet oči, stejně jako začaly bolet nás, když jsme pro vás monitorovali nabídku, ale jsou zkrátka jen odrazem aktuální situace – zachovalých Clio V6 není mnoho na prodej. Je navíc nad slunce jasné, že nikdo už nic podobného nikdy nepostaví. Clio V6 byl poměrně velký „úlet“ i na Francii a na Renault, Evropská unie se v té době věnovala Evropě a nikoli autům, doba podobným experimentů přála. Za takhle unikátní „rodinné Clio“ jsou to tedy nakonec zřejmě adekvátní ceny. Jeremy Clarkson si ostatně ve videu myslí to samé. Mít tu možnost, neváhali bychom.
Galerie
Nechali byste se zlákat podobně šíleným hatchbackem?
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 29564
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 28161
