Některé praktiky Tesly ve vztahu ke svým zákazníkům by jako „kreativní“ popsal jen bytostný optimista. Realista by je nazval bezskrupulozním vydíráním.
Že je vztah Tesly k některým zákazníkům přinejmenším podivný, se ví celkem dlouhé roky. Pro Teslu jste ideální v případě, že zaplatíte dopředu, přeberete auto, bez stížností a řečí platíte za servis přesně tak, jak vám to předepíše Tesla a jste po celou dobu ideálně zticha. Skvělý klient. Pokud ale jedna z těchto „podmínek“ není úplně splněna, nebo se dokonce přihlásíte o svoje práva (domnělá či reálná), zjistíte, jaké to je, když má nad vaším vozem někdo takřka neomezenou moc. To se na to pojďme podívat.
Tesla dokáže být hodně kreativní, za vaše peníze
A půjde, jak už je u Tesly zvykem, o baterie a dojezd. Pochopitelně, obě hodnoty do jisté míry formují váš zážitek a schopnost Teslu využívat na 100 %. Ostatně, když jste ji platili, byly bankovky také 100 %, stejně jako peníze na vašem účtu. To Tesle ale v nejmenším nebrání v tom, aby tu a tam nezkusila onen klasický fígl s „odemknutím“ některých (dávno zabudovaných a dávno zaplacených) možností vašeho vozu. Samozřejmě za malý poplatek, zadarmo ani šílené kuře nehrabe, pochopitelně. O co tady vlastně jde?
Před časem jsme psali článek o tom, jak obdobně postupuje například BMW (není v tom ale zdaleka samo), kdy se vám snaží namluvit, že si můžete aktivovat „jen tu funkci, kterou opravdu potřebujete“. Přeloženo: tu, kterou v tom voze dávno máte a kterou někdo před vámi zaplatil (pokud třeba kupujete vůz z druhé ruky). Oblíbená argumentace BMW byla, že pokud kupujete vůz například z Itálie, „odemknou“ vám vyhřívání sedaček, které v Itálii není třeba. Jen už nějak nedodají, že ten první kupec v Itálii ty sedačky zaplatil do posledního eura v celkové ceně vozu (i když je neměl objednané jako příslušenství). A vy je tedy BMW slavnostně zaplatíte podruhé (potřetí atd.)
Jak to funguje u Tesly? Podobně, jen je v hlavní roli baterie, pochopitelně. Zkrátka přijedete do servisu, jako náš zákazník z videa, s Teslou Model S, ve které máte originální baterii 60 kWh originálně vyměněnou za 90 kWh, s větším dojezdem. A zaplacenou, to je to nejdůležitější. Vámi zaplacenou. No a když ze servisu vyjedete, náhle je dojezd kratší o 130 km, a servis Tesly se tváří, jako že vám „odemkne“ prodloužení dojezdu. Za malý poplatek, pochopitelně. Kdyby to nebylo tak neuvěřitelně průhledné a hloupé, tak se tomu člověk snad i zasměje.
Elon Musk je „záporák z Bondovky“
Jenže tady jde pochopitelně o peníze, vaše peníze. A Elon Musk je drsný, bezskrupulozní manažer, jehož zajímá jediné – cash. Naplno to momentálně pociťují zaměstnanci Twitteru, naplno to pocítí kdokoli, kdo by si třeba dovolil nesouhlasit s opravou (a cenou za opravu) svojí Tesly. Snížení dojezdu, zamknutí přístupu na Supercharger – možností, jak vám znepříjemnit život a donutit vás platit je více. I výše poplatku se dá „po dohodě“ snížit, a to už povolí téměř každý.
Někde jsem nedávno četl, že svět pod vlivem Starlinku pro Ukrajinu (jak se nyní ukazuje, i to Elon pojímá jako byznys) pomalu zapomíná, že Elon je „ten záporák z Bondovky“. To mi přijde jako naprosto trefné. A jak dopadl náš zákazník z videa? Jednoduše. Nenechal si to celé pro sebe, a teprve po medializaci přístupu Tesly se náhle „někdo ozval, omluvil se a přislíbil rychlou nápravu“. Tak to bychom měli. To je totiž jediné, co na Muska platí. Public Relation. Dovedete si ale představit, kolik lidí se nikdy neozve?