Chtěl natočit maximálku svého Bugatti na dálnici. V rychlosti 349 km/h ho štěstí opustilo

Neomezená rychlost na některých úsecích německého Autobahnu je pro řidiče sportovních vozů často jedinou možností, jak vyzkoušet maximální rychlost jejich výkonného vozu, nebo se k ní alespoň přiblížit. Pokud máte cokoli v levelu „do 250 km/h“, dá se s trochou opatrnosti jet rychlostí mezi 200 a 250 kilometry v zásadě kdekoli, kde je jen trochu volno. V levém pruhu německé dálnice se každou chvíli někdo s rychlostí začínající dvojkou na tachometru objeví, a okolní řidiči to berou jako něco zcela normálního.

Posunutý omezovač otvírá cestu k novým zážitkům

Situace se trochu změní, pokud vlastníte opravdové sportovní auto. Ty totiž povětšinou žádný omezovač vůbec nemají. Případně vlastníte některý z výkonných modelů cestovních vozů, u nichž byl omezovač posunutý směrem k vyšším rychlostem. Ono jet rychlostí 200 km/h nebo 300 km/h je citelný rozdíl, zorné pole řidiče se mění stejně jako reakční doba (resp. ujetá vzdálenost za tuto dobu). A ještě zcela jiná situace, pokud patříte mezi těch pár vyvolených a vaše auto jede výrazně přes 300 km/h.

iZdroj fotografie: Bugatti

Nebo dokonce přes 400 km/h. Jako třeba Bugatti Veyron v některých svých verzích a modelech. Koncernu VW už nikdo nikdy „neodpáře“, že právě Veyronem se mu povedlo „resuscitovat“ značku Bugatti a vrátit jí v 21. století zpět mezi legendy, kam bezpochyby patří. Geniální marketing a sdílení komponentů vytvořilo mix, který je na jednu stranu extrémně zajímavý pro klienty a na straně druhý výhodný a efektivní pro VW. Vznik ikony mezi hypersporty? Vypadá to tak.

Veyron je fascinující kus automobilového inženýrství

Což je klíčem k úspěchu. Stejně jako je klíčem k úspěchu samozřejmost, s jakou Veyron a další vozy stejné stáje umožňuje zažít téměř absurdní rychlosti. Které byly donedávna vyhrazeny pilotům speciálů pro čtyřiadvacetihodinovku v Le Mans nebo pro nejrychlejší vozy série NASCAR. A zažít je naprosto nenuceně, cestou z bodu A do bodu B po německé dálnici. Když se podíváte na video, které přikládáme níže jsou na něm nejvíce fascinující dvě věci: samozřejmost, s jakou Veyron zrychluje zcela mimo realitu danou okolními vozy, a zvuk, jaký přitom vydává.

Zvukový doprovod při akceleraci je naprosto návykový

Protože jestli něco evokuje stíhačku při rozjezdu, je to právě zvuk na palubě Veyronu při maximální akceleraci. Poslechněte si to schválně sami, během videa jeho pilot zrychluje mnohokráte. Občas ve zvukové stopě slyšíme i smích řidiče nebo jeho spolujezdce. A i když nám to může připadat jako arogance ve smyslu nadřazenosti nad okolním provozem, pravdou je, že tak fascinující zátah vyvolá smích v podstatě mimoděk. Stačí trochu sešlápnout plynový pedál a svět kolem se mění v rozmazanou šmouhu, navíc za doprovodu mohutného hvízdání. Zkrátka něco jako F16 na čtyřech kolech.

Ale ani německý Autobahn není místo bez rizik a nepředvídatelných okolností. Jak je vidět z videa, řidič musí několikrát prověřit kotouče francouzského bolidu, a raději nedomýšlet, co by se stalo, kdyby se někdo podíval do zpětného zrcátka chybně nebo jen letmo. Letiště by bylo výrazně nudnější, chápeme, ale stoprocentně bezpečné. To však nic nemění na tom, že Veyron je dechberoucí stroj, klenost lidského umu a vrchol automobilového inženýrství. Doufejme, že podobně vrcholové bude navždy i myšlení těch, kdo neodolají jeho rychlosti za plného provozu.