Předjíždět v neupraveném pruhu plném sněhu je nejkratší možná cesta k problémům. Přesto se najde dost zoufalců, co si to každý rok vyzkoušejí zas a znovu.
Dnešní krátké ranní sportování mi dalo jasně najevo, že tohle je už opravdová zima. Minus 12 stupňů na teploměru není vlastně nic hrozného, do té doby, dokud nejedete na kole a neoblékli jste se opravdu lehce, jako do těch plus dvou stupňů, co bylo před pár dny. Člověk si svůj omyl (a sílu zimy) uvědomí opravdu rychle. Kdy se tohle respektování zimy dostaví i u některých jedinců, co se klidně vydají předjíždět do levého, neupraveného pruhu dálnice? Celkem případná otázka nad naším videem. Tak se na něj pojďme podívat.
Levý pruh plný sněhu opravdu není na předjíždění
Klidné, ubíhající kilometry z prvních vteřin videa žel naznačují, co se odehraje v těch dalších vteřinách. Kamera zabírá pravý, vcelku upravený a od sněhové pokrývky protažený pruh stejně jako ten levý, který na silničáře teprve čeká. Chápeme, jejich auto má radlici širokou právě na jeden pruh, dva najednou zkrátka nezvládne a ten komfort, kdy jedou dva pluhy současně se děje opravdu, ale opravdu výjimečně. Zkrátka se předpokládá, že když napadne sněhová nadílka, tak se pojede opatrně.
Logicky, chtělo by se dodat. A logika zřejmě některým jedincům chybí. Jako tomu v malém Opelu, který se po chvíli objeví vlevo a neohroženě se probíjí vrstvou sněhu, která je pod ním. Do okamžiku, než je nucen šlápnout na brzdu kvůli autu, jedoucímu před ním. Někomu zkrátka nedojde, že může nastat také něco, kvůli čemu bude muset brzdit. A že brzdit ve vysoké rychlosti na vrstvě sněhu může znamenat ztrátu adheze se všemi negativními důsledky, které to může přinést.
Pro některé řidiče je veškeré vysvětlování marné
A přesně to se pochopitelně stane. V „přímém přenosu“ tak vidíme, jak malá Corsa se snaží dobrzdit auto před sebou, a když se to nezdaří, tak jej aspoň objet zprava. Následuje nevyhnutelné. Po prvním smýknutí se odrazí od svodidel a začne „metat“ piruety jako na mistrovství světa v krasobruslení. Jen s tím rozdílem, že kluziště je frekventovaná dvouproudá silnice, led je nahrazen sněhem a publikum netleská, ale s děsem v očích se snaží zabrzdit svoje auta, aby z kolize byla alespoň individuální, a ne řetězová nehoda.
Stačilo opravdu málo, a všechno mohlo skončit tragicky
Řidič vozu, z jehož výhledu celou situaci pozorujeme nakonec vyběhne zeptat se posádky Corsy, zda-li nepotřebuje pomoc, podle reakce řidiče z havarovaného auta se však zdá, že se vše obešlo bez zranění. Díky Bohu. Mohlo to dopadnout citelně hůře, za Corsou mohl jet někdo, kdo by se (opět) nestačil vyhnout a mohlo být zaděláno na hlavní, neveselou zprávu do večerního televizního zpravodajství. Jaké z toho plyne ponaučení?
V podobných „terénních“ podmínkách, plných sněhu s neznámým podkladem zapomeňte na jakékoli spěchání. Zapomeňte na předjíždění, jeďte bezpečnou rychlostí, při které bude vaše auto pokud možno držet směr a reagovat korektně na změny řízení, popřípadě změny rychlosti. Všechno ostatní je zbytečný hazard, který se může ve vteřině šeredně vymstít a připravit vás o všechno, co jste si svým pospícháním plánovali. A to za to opravdu nestojí. A samozřejmě: kvalitní zimní pneu jsou podmínkou jakékoli podobné cesty. Držíme palce, ať se vám podobná „zpestření“ vyhýbají!