Má chodec na přechodu vždy přednost? Řidič natočil, jak ho protijedoucí auto sejmulo na zelenou

Následující video budiž varováním pro všechny, kdo si myslí, že „to mají za každé situace pod kontrolou“. Ne, nemají. I když si to budou stokrát opakovat a myslet, stejně nemají. Netuším tedy, co si myslel řidič z videa, ale skoro bych si troufl tipnout, co mu naopak chybělo. Tak třeba soustředění. Nebo vyšetření u očního lékaře. Nebo nové brýle, 5 dioptrií namísto 1. Jinak se to nedá pochopit. A co se vůbec nedá pochopit, je to, co udělal po „zákroku“. Tak se na našeho agresivního mistra v odbočování doleva pojďme podívat.

Chodec má na přechodu přednost. Nebo snad nemá?

Jak vidíme z videa, jedná se o zcela běžnou, obyčejnou křižovatku, se zcela obyčejným, nezáživným provozem. Vozidlo z výhledu stojí na červené, chodci padne zelená, začne přecházet. Zprava jede auto, které mu křižuje cestu – a mělo by chodce pustit. Pochopitelně, jinak by přechody byly neustále od krve. Co se však nestane. Asi jen řidič sám, případně policie ví, kam se díval nebo co během toho odbočovacího manévru dělal, že chodce srazí, nabere na kapotu a odhodí na chodník vpravo. A ještě jej „potlačí“ nárazníkem.

iZdroj fotografie: Policie ČR

Dokázal bych možná, eventuelně, snad, zkrátka dokázal bych nakonec pochopit, kdyby chodec přecházel zprava a on si jej celou dobu držel v zákrytu (se silným předním „A“ sloupkem), a tím pádem mu zmizel z výhledu. Stane se to, chodec měl tmavou bundu. Budiž. Jenže tady přechází ZLEVA, a pokud se řidič aspoň trochu věnoval řízení, jak se mu věnovat měl, tak jej musel vidět. Ono když auto jedu dopředu, tak se zkrátka musím dívat především před sebe. Trapná, triviální poučka. Denně platná.

iZdroj fotografie: Policie ČR

A ještě jeden moment je na tom celém zarážející. Modelová situace: naberete autem člověka, přeletí vám přes kapotu, spadne vedle auta. Co uděláte? Věřím tomu, že drtivá většina zapne výstražné blinkry, zatáhne „ručku“, vypne motor, podívá se za sebe a „vyletí“ za auta rychlostí blesku pomoci tomu, kdo to teď evidentně potřebuje. Co ale vidíme na videu? Spočítali jste vteřiny, než se po srážce něco začlo konečně dít? Usnadním vám to. Bylo jich přesně 7. Sedm vteřin ti dva v autě jen tak seděli – a čekali vlastně na co?

Čekání na zázrak, který se nestal

S dovolením, pokusím se to odhadnout. S trochou cynismu. Dívali se totiž z okénka na toho člověka, kterého před okamžikem srazili, a čekali, jestli se zkrátka nezvedne a nepůjde dál. Někdo umí padat a někdy máte štěstí. Občas i hrůzostrašně vypadající pády končí oklepáním a úsměvem. Tady to ale evidentně nebyl ten případ. Čili se po oněch opravdu předlouhých vteřinách konečně spolujezdec odhodlal a „šel se podívat, co se vlastně stalo“. Mimochodem, řidič mezitím promptně neváhal odjet z přechodu tak, aby „uvolnil místo“.

To je jistě chvályhodný počin. V tomto případě ale nemá co kdo uvolňovat, má nechat vozidlo do příjezdu policie tam, kde zůstalo stát. Teprve poté, co policie vše zadokumentuje a dá pokyn může někdo s autem odjet. Jenže tady měl řidič od samého počátku starost, aby to „tak nevypadalo“. Kamera u auta z výhledu jeho starosti poměrně rychle vyřešila. V polském titulku je napsáno, že řidič čelí poměrně zásadním sankcím. Naprosto zaslouženě, dodávám. A shrnutí na závěr? Najdete jej jako tradičně v našem infoboxu.