Škoda Octavia se cenově vzdálila své tradiční klientele, speciálně s vyššími stupni výbavy. O to víc potěší nový „zázrak“ za rozumné peníze. Jako třeba tento.
Že se Škoda s cenovkami Octavie vzdálila možnostem části ze svých tradičních zákazníků, bylo zřejmé nejpozději od okamžiku, kdy byly zveřejněné ceny za poslední, čtvrtou generaci. Zcela základní model s manuální klimatizací a na plechových kolech za 620 tisíc. A jen o trochu lepší výbava odskočí na 680 tisíc – a to jste si nezvolili ještě ani jeden příplatkový prvek. Benzínové motory pouze dva, základní 1,5 TSI o 110 kW a až absurdně výkonný 180 kW dvoulitr. Nešlo by něco „mezi“, prosím? Pojďme se na jeden takový kompromis podívat společně.
Cenová politika Škody se „trochu“ změnila
A hned ještě dodám, že ten dvoulitr stojí podobně absurdních 1,1 milionu. Škoda se zkrátka s Octavií definitivně „odpojila“ od svých na rodinu zaměřených zákazníků, kteří dbali velmi na ideální poměr výkon/cena a byli citliví na každých deset tisíc navíc. No tak u Octavie jsou desítky tisíc momentálně opravdu „drobné“. Dokážu pochopit VW i Škodu a jejich snahu o kapitalizaci toho všeho, co se do jména Octavie za ty dvě a něco desítek let nainvestovalo, ale opravdu to musí být takto „ode zdi ke zdi“?
Což píšu při vědomí toho, jaká auta a za kolik nabízí konkurence. A ne, nechci lacině srovnávat s Hyundai, od toho jsou tady jiní srovnávači. Spíš je mi (upřímně) trochu líto toho, jak se mění vnímání Škody a jak se její tradiční zákaznická základna pomalu rozpouští mezi jiné značky. Nebo mezi ojeté Škody. Pohled na tu poslední mne popravdě fascinoval a byl v zásadě předlohou pro napsání tohoto článku. Nejzajímavější je na ní totiž jedna skutečnost: ona totiž vlastně není ojetá.
Cesta časem k druhé generaci Octavie
Pokud tedy za ojetí nepovažujeme nájezd do 20 000 km. Při pohledu na její interiér, motorový prostor, podvozek a další věci vám zkrátka přijde, že jste právě objevili způsob, jak cestovat v čase. A vrátit se do roku 2009, do doby faceliftu druhé generace mladoboleslavského zástupce střední třídy. Octavia vypadá zcela jako nová, s minimálními stopami používání, pochopitelně s plnou servisní historií. Která nicméně opravdu dlouhá nebyla, tohle auto je spíš zakonzervované než servisované.
S motorem 1,8 TSI o výkonu 118 kW se pak jedná o zajímavou nabídku pro ty, pro něž jsou současné automobily příliš „digitální a elektrické“. Pravda, kličky na zadních dveřích jsou možná až příliš mechanické, tam by mi trochu elektroniky nevadilo, ale zbytek je již zcela v pořádku. Automat DSG, vyhřívání sedadel, automatická klimatizace, parkovací asistent – co je více potřeba? Pro mnoho motoristů nic. Lehce se vytáčející motor je velmi kultivovaný (má vyvažovací hřídel) a netrpí tolik na problémy s rozvody jako menší 1,4 a 1,2 TSI.
1,8 TSI je možná nejlepší „benzín“
Jde možná o tu nejlepší benzínovou motorizaci pro tuto generaci, oproti TDI motorům je navíc lehčí a Octavia s ním lépe zatáčí. S lehkou nohou vám palubní počítač bude ukazovat hodnoty mezi 6 a 7 litry, reálně se dá jezdit za 8 litrů na 100 kilometrů zcela bez problémů. A teď to hlavní: prodejce si za tento „stroj času“ řekne v přepočtu o 250 000 korun. To mi přijde, s ohledem na motorizaci, nájezd a celkově výborný stav vozu, jako velmi adekvátní cena. Co myslíte?