Živit se jako kurýr jídla na kole není nic zavrženíhodného. Člověk je na čerstvém vzduchu, posílí kondici, a ještě vydělá nějaký peníz. Problém je, když se u toho chce rovnou zabít.
Kdo se pohybujete v poledních hodinách v centrech měst, potvrdíte mi, že jejich aktivity nelze přehlédnout: všechny ty mikro a mini autíčka různých „food firem“, jezdci na skútrech, stejně jako cyklisté. Ti všichni se snaží jako o život, aby doručili teplou pizzu nebo hovězí s knedlíkem adresátovi tak, aby byl spokojený. Že přitom riskují svůj život a minimálně komplikují životy všech, co se s nimi dostanou do kontaktu, jim zřejmě nedochází. Pojďme se na dvě opravdu „výživná videa“ podívat společně.
S Boltem, Woltem a možná příště s koltem
Dnes navíc výjimečně od obou YouTube kanálů, se kterými spolupracujeme – jak Plzeňská Jehlárenská, tak STOP CHAM totiž zveřejnili přibližně ve stejný čas videa o konfliktu s kurýrem, jednou s Boltem, podruhé s Woltem. Vtipné. Tedy, vtipné to moc není, protože v obou případech ve vás myslím po zhlédnutí zůstane myšlenka, jestli si příště objednáte sushi i s dovozem. A jestli opravdu chcete podporovat tento byznys, reprezentovaný jedinci s někdy takřka sebevražednými rysy a postavený na zvláštních principech.
Nedovedu si totiž jinak vysvětlit, co vede tolik jeho „pěšáků“, neboli kurýrů, k tak drsnému stylu jízdy, jakého býváme svědky dnes a denně v ulicích našich měst. Respektive pochopitelně dovedu, chtějí všechno stihnout, všem dovézt teplé jídlo a vydělat co nejvíc peněz. Jak prosté, milý Watsone. Time is money. Jenže stojí opravdu všechny ty „many“ za to, že se někde nechám (zhusta vlastní vinou) minimálně přizabít, pokud ne rovnou zabít? Otázka je pochopitelně pouze řečnická. Žádná pizza ani žádný spokojený strávník za to nestojí.
Na červenou na přechodu? Kamikadze v přímém přenosu
V tom případě ale nechápu cyklistu se zelenou krabicí Boltu na zádech, když se suverénně pustí na přechodu NA ČERVENOU přímo pod auto, navíc se sluchátky v uších. Aby bylo jasno, i já občas přejedu s kolem po přechodu, nicméně to pouze na zelenou nebo tehdy, pokud opravdu nic nejede. Není to nic ke chlubení, stydím se za to, ale nikdy neomezím řidiče a nikdy neohrozím sebe. A nikdy, opravdu nikdy nemám na kole v uších sluchátka. Mám se rád a stačí rizika, jaká člověk denně podstupuje. Zvyšovat si je nemíním.
Tady si ale „Bolťák“ opravdu koledoval o smrt v přímém přenosu. Nebo má snad v té zelené krabici airbag zvící velikosti padáku u F16? Vážně o tom pochybuju.
Druhý „dealer“ je možná ještě zajímavější. Celé video je v podstatě záznamem honičky, kdy si na počátku ti dva pravděpodobně něco udělali (kurýr možná odřel nebo poškodil něco na autě, těžko říci) a po zbytek záznamu se kurýr snaží ujet řidiči v osobním voze. Výčet toho, co všechno u toho stihl porušit, by vydal na docela slušný román. Ve finále si to pak dovozce teplého jídla namíří do uličky mezi vozy čekajícími na křižovatce. A je „vymalováno“, video tam končí a řidič to pravděpodobně vzdal.
Závěrem? Mnozí z nás jsou v tomto případě v tak trochu schizofrenní situaci. Je nesmírně lákavé „vyřešit“ teplý oběd nebo večeři několika kliknutími na telefonu. A je stejně tak snadné na tytéž kurýry nadávat, když je přistihneme v podobných situacích, jaké ukazují naše videa. Co když jde ale o ty samé lidi, kteří vám včera s úsměvem předali teplou pizzu Quatro Formaggi? A děkovali jste jim za rychlý dovoz? Co s tím? Nebylo by třeba na čase zavést přísnější testy (a nekompromisní tresty) pro ty, kdož jezdí jako kaskadéři? Jak tu situaci vnímáte vy? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!