Že jsou motoristé oblíbeným terčem všech ministrů financí je obecně známý fakt. Je totiž lákavě snadné vymyslet další a další daně pro ty, kdož tankují benzín nebo naftu.
Na pocitu, že nás stát odírá, kde může, není asi nic divného. Myslím, že je jen málo zemí na světě, kde obyvatelé denně děkují vládě (prezidentovi/sultánovi/králi a dalším vládnoucím entitám), že jim umožňují komfortní život a minimální odvody státu platí s nadšením a rádi. Myslím, že opak bude spíše pravidlem. Nic nenaděláme, státy jsou na daních postavené. A jak říká jedno staré přísloví, jisté jsou jenom dvě věci: daně a smrt. A z této nikterak lichotivé prognózy není úniku. Pojďme se podívat na případ, kdy to ale stát opravdu přehání.
Specifická daň podle spotřeby vozu
Že se s aktuálně probíhajícím přerodem na elektromobilitu budeme čím dál častěji setkávat s „daněmi z benzínu či nafty“ je asi každému jen trochu realisticky uvažujícímu jedinci jasné. Nechceme to, nepřijde nám to spravedlivé, ale dočkáme se toho. V Čechách, na Moravě, na Slovensku, v Německu, ve Finsku, v Portugalsku, kdekoli. Zvykněte si. A plaťte, pokud chcete jezdit a „čmoudit“. Král přikázal, a tak to bude. A poddaní se přizpůsobí, ostatně jim nic jiného nezbyde. Vzpoura proti králi? Nesmysl.
Dánské království totiž nově zavedlo opravdu specifickou daň. Pokud má váš automobil spotřebu vyšší, než 6 litrů/100 km, platíte jak mourovatí. Realitou pak je, že za běžnou Škodu Octavii s motorem 1.5 TSI můžete za rok platit v přepočtu i přes 100 tisíc korun ročně. Někteří lidé přitom závidí Dánům jejich vysokou životní úroveň. To je ale jenom jedna strana mince, ta atraktivní a líbivá. Realita dennodenního soužití s automobily je ale zcela jiná, neboť stát si tam od řidičů uzurpuje poslední korunu.
Bohatí lidé z bohaté země kupují levná auta
Je tak zajímavým paradoxem, že v superbohatém Dánsku jsou nejprodávanějšími vozy ty nejmenší a nejlevnější, například Peugeot 208, Citroen C3, Toyota Aygo nebo Renault Clio. To může působit dojmem, že se jedná o zemi s nižším ekonomickým statusem. Ale kdeže. Jen mají tato auta spotřebu pod 6 litrů/100 km. Dokonce i vozy jako Ford Kuga nebo VW T-Roc, které jsou mezi prvními deseti nejprodávanějšími vozy, se zdají být luxusem. Vysvětlení je přitom celkem prosté.
Tato situace je totiž způsobena daní, která byla primárně vymyšlena tak, aby preferovala elektromobily. A ačkoli ty tvoří 20% podíl na trhu, což je nadprůměrné číslo, většina lidí dává přednost zaplacení daně a nadále používá dieselová nebo benzínová vozidla. Přitom zmíněná daň není zrovna zanedbatelná. Dříve činila 180 procent z kupní ceny auta, teď už „jen“ 150 procent. A na spočítání si, že každé lepší auto patří do nejvyšší daňové kategorie, nemusíte být matematický génius.
Spotřeba jako jedno kritérium, emise druhé
Ale to pořád není vše. Dánsko podporuje elektromobily i prostřednictvím sankcí za emise CO2. Tato politika je dlouhodobá a platí každý rok. Poplatky vypadají následovně: v přepočtu 825 korun za každý gram CO2 u automobilu, který vypouští 0 až 121 g CO2 na km, 1661 korun za každý gram CO2 u automobilu, který vypouští 121 až 155 g CO2 na km, a konečně 3163 korun za každý gram CO2 u automobilu, který vypouští více než 155 g CO2 na km. Původním záměrem bylo motivovat Dány k nákupu elektromobilů tím, že u nich bude roční poplatek téměř nulový.
Nicméně realita je nakonec odlišná a většina lidí si již auta prostě nekupuje. Vozidla nad úroveň malých vozů se tak v zásadě považují za luxus. Například za BMW 530d s třílitrovým turbodieselem musíte v Dánsku zaplatit v přepočtu půl milionu korun navíc k jeho ceně. Což je, i s dánskými vysokými platy, stále dost peněz. Ministr Jørgensen pak agentuře Reuters po debatě v Lucemburku řekl, že si musíme přiznat, že v přechodu ze spalovacích motorů na elektro „máme trochu naspěch.“
Podle něj je na čase, aby si Evropská unie vyjasnila postup, jak umožní členským zemím ukončit používání dieselových a benzínových vozidel, a současně podpoří přechod na ekologické alternativy fosilních paliv, aby dosáhla stanovených cílů. Vážně? Vážně už to někoho napadlo? Podepsali bychom to všemi dvaceti. Jak to vidíte vy, kdy se dočkáme podobných obstrukcí i tady u nás? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!