Dát do servisu 7 let staré SUV Hyundai nevypadá jako úplně adrenalinová záležitost. Do té doby, než uvidíte účet za opravu. Pokud ten okamžik přežijete, máte vcelku problém.
Koupit si v roce 2016 zcela průměrné, korejské SUV je zcela jasná, emocí prostá volba rozumu. Manželce se líbí zvýšený posed, v zimě můžeme na hory, servis Hyundai je na kraji města. A nebudeme dráždit sousedy. A zvládneme to na leasing i s hypotékou. Ano, takto nějak by mohlo vypadat uvažování typického klienta modelu iX35, jenž opravdu není naprosto ničím zajímavý. Naprosto ničím. I když, možná by se něco našlo, z čeho mohou slabším povahám v servisu slézat vlasy hrůzou. Pojďme se na tu anomálii podívat společně.
Netušeně špičková technologie ve zcela tuctovém SUV
Hyundai totiž od roku 2005 věnoval alternativní pohonným jednotkám, a protože v té době nebyly baterie zdaleka na takové úrovni, na jaké jsou dnes, padla volba na vodíkové články. Ostatně třeba taková Toyota s vodíkem experimentovala (a dosud experimentuje) ještě v daleko větší míře. Vodík je nepochybně lákavé palivo, a voda, která je jediným „odpadem“ při provozu takovéhoto auta je pochopitelně vodou na mlýn všem ekologickým hnutím. Ano, skoro to vypadá jako značka ideál.
Hyundai tak vodíkové technologie z původního Tucsonu z roku 2005 vylepšil a v roce 2012 jimi začal vybavovat ix35 FCEV. To dostalo výkonnější elektromotor o výkonu 100 kW a točivém momentu 300 Nm, 5,64 kg vodíku v nádrži pak zajišťovalo velmi slušný dojezd 594 km. Vylepšení dojezdu je částečně způsobeno i větším prostorem pro uložení vodíkových nádrží a vyšším skladovacím tlakem. Články pak využívají technologii s protonovou výměnnou membránou (PEMFC).
Opravte to, co bude potřeba, vyměňte
A jak naši vzdělaní čtenáři tuší, tady někde bude onen „malý zádrhel“, jenž je nastíněn už v nadpisu tohoto článku. Pokud s takto sofistikovanou technologií, byť z roku 2012 dojedete v roce 2023 do servisu, začnou se dít věci. Které vás, pravda, ve finále mohou stát i zdraví, pokud ne ještě něco horšího. Úlek z faktury, na které se skví sedmimístná částka začínající dvojkou totiž musel být vpravdě kolosální. Zejména pokud jste při předání vozu servisu dovolili provést výměnu palivového článku.
Přesně to totiž udělal jeden nešťastník v Polsku, když svěřil servisu svoji sedm let starou ix35 FCEV, (a tedy dva roky již po záruce, která u tohoto modelu byla pětiletá). Servis celou opravu i s výměnou ocenil na 103 764,17 EUR, což je zhruba 2,4 milionu korun. I s tím, že jenom samotný palivový článek stál 84 875 EUR (zhruba 2 miliony korun). Problémem ale je, že nové ix35 FCEV stálo svého majitele zhruba 51 000 EUR, čili něco přes 1,2 milionu korun. Za opravu by tedy mohl mít dvě nová auta s původní cenou.
Jaké je finále? Servis trvá na zaplacení faktury, majitel navrhuje, ať si jeho ix35 vezme zpět Hyundai, protože již neodpovídá původní specifikaci. Vypadá to tedy, že prostor nakonec dostanou právníci. A vodík se zřejmě opravdu „vyplatil“. Jak to vidíte vy, jak byste postupovali na místě majitele? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!