Každé léto bývá extrémně náročné, co se dlouhých cest týče, s únavou a nevyspáním se zvyšuje riziko nehody. Letos pak navíc do hry vstupuje ještě jeden prvek.
S koncem prázdnin je před námi doba návratu z dovolených, dlouhých cest z míst, kde jsme si odpočinuli a nabrali sil na další měsíce. A i když by se mohlo zdát, že budeme plni sil i na zpáteční cesty, neměli bychom na to spoléhat. Balení auta, loučení, poslední výlet a další aktivity nám mohou sebrat více energie, než jsme schopni si připustit. Navíc mnozí z nás se na dovolenou chystáme. Přinášíme několik tipů, které je dobré v horkých měsících nepodceňovat. Pojďme se na ně podívat společně.
Tři zásadní pravidla pro (nejen) letní bezpečné cestování
Pravidlo č. 1: Dálnice jsou bezpečnější
Stokrát napsané a stokrát doporučované, je to zkrátka ale skutečně tak: jestli to je jen trochu možné, využijte maximálně cesty po dálnicích. Statistická data dokazují, že je to s velkým odstupem nejbezpečnější způsob cestování. I na krátkodobé využívání se tak vyplatí pořídit si alespoň desetidenní dálniční známku. Zapomeňte v tomto případě na náklady a na peníze, zdraví a bezpečný dojezd nebo návrat nelze jakkoli vyčíslit. To si raději celá rodina odpustíme jednu večeři, než abychom šetřili na dálničních poplatcích.
Navíc, jízda ustálenou rychlostí, často dlouhé desítky minut na nejvyšší rychlostní převod také může citelně snížit spotřebu, ve finále tedy nakonec ušetříte. Osobně jsem si tuto 100x zjištěnou skutečnost pojmenoval jako „dálniční paradox“. Na dálnicích je také velmi omezená možnosti křížení s vozidly jedoucími jiným směrem, značně se tak snižuje možnost nehod. Chybí zde chodci, cyklisté a (většinou) i zvířata. Nicméně, jedno z hlavních pravidel bezpečné jízdy po dálnici: levý pruh by měl být využíván striktně pouze pro předjíždění, nikoli pro nepřetržitou jízdu.
Pravidlo č2: Spěchejte pomalu
Kdo někdy sledoval (často velmi humorné) jízdy na čas přes kontinent v podání partičky TopGearu, pamatuje si myslím základní a zásadní pravidlo číslo jedna: „Není důležité, jak rychle pojedete, ale jak dlouho pojedete rychle.“ Kdo se tímto pravidlem řídí, dojíždí včas, bezpečně a většinou odpočatý. Jinými slovy, není nutné „rvát“ to po německém Autobahnu 220 km/h a připadat si u toho jako Lewis Hamilton, i když sedím v Octavii TDI. To je opravdu cesta blíž k nehodě a úrazu, než k úspěchu.
Je výrazně lepší jet o něco pomaleji, ale konstatně, vytrvale. Keňský běžec po dálnici? Tak něco. Jinými slovy, 160 km/h nebude pro vaši koncentraci (ani spotřebu vašeho auta) nijak extrémních, a se štěstím se takto dají na onom Autobahnu urazit stovky kilometrů. A vystupujete svěží, motor to přežil a v nádrži se stále ještě nevytvořil vír. Je to navíc tzv. ohleduplná rychlost. K vám, vašemu vozu i vašemu okolí. Desítky výzkumů navíc dokázaly, že i při opravdu agresivní jízdě neušetříte víc, než do 10 minut na jedné hodině. Stojí to za to? Nemyslím si.
Pravidlo č.3: Jste na dovolené, tak odpočívejte
A závěrem: pravidlo odpočinku. Dopřejte si po 2-3 hodinách strávených za volantem krátkou přestávku. Vyplatí se přímo královsky. Na dálnicích a rychlostních silnicích je dostatek míst, kde můžeme zastavit, protáhnout si nohy nebo si dát kávu. Na benzinových stanicích je výběr pomalu jako v Lidlu u vás doma, děti vytáhnou ven švihadlo nebo míč – značka ideál. Protáhněte se, obejměte drahou polovičku, zasmějte se, bavte se. Za 20 minut budete nasedat o 100% bdělejší a odpočatější, než když jste zastavili. A to je přesně to, co na dlouhé cestě potřebujete.
Letošní léto je navíc extrémně horké, tím spíš je více než vhodné dodržovat pravidelné přestávky, občerstvovat se, dodržovat pitný režim. Horko je neviditelný, o to však zákeřnější „zabiják“: nedávejme mu jakoukoli šanci, aby na nás mohlo negativně působit.
Držíme vám palce na vašich cestách, ať už pojedete na dovolenou, nebo se z ní budete vracet!