Dostat se do křížku se zákonem není pří řízení motorového vozidla opravdu nic těžkého. Řidičky a řidiči jsou de facto každou vteřinou „jednou nohou v kriminále“, což je zřejmě daň za tu možnost se v komfortu a rychlosti přepravit z bodu A do bodu B, a ještě si přitom vyřídit nějaké ty záležitosti. A právě „vyřízení nějakých těch záležitostí“, z čehož se zřejmě v Česku stal národní sport, nás může přijít pěkně draho. Pojďme se na to společně podívat.

Pokušení vzít telefon do ruky je tak silné

Popravdě nedokážu dost dobře pochopit, jak je v posledních letech, kdy technologie sluchátek a spojení s telefonem udělaly tak ohromný skok vůbec možné, že někdo ještě vezme telefon do ruky a zcela „ve stylu klasiky“ s ním u ucha telefonuje. A drží jej buďto druhou rukou, nebo se pokouší o lordózu krční páteře. Jako bychom neměli naše krční svaly a části tělesné kostry už tak „dobité“ z denní civění do monitorů a displejů telefonů. Opravdu to musíme ještě celé „provozovat za jízdy“?

Policie má novou kameru. Ta dokáže nahlédnout do auta a zjistit, jestli řidič drží v ruce za jízdy mobilní telefon

Rozumím, to pokušení je tak silné. Přístoj nám leží ve středovém tunelu na nabíječce, případně položený na sedačce spolujezdce, když v tom se na displeji rozzáří telefon od někoho, koho opravdu chceme slyšet. Nemaje jakýchkoli technických „vymožeností“ v podobě bluetooth sluchátek (ta opravdu základní, nicméně hrající a hovory bez problémů přenášející jsou za několik stovek v každém elektro e-shopu) zkrátka po přístroji sáhneme, „odmázneme“ přijetí hovoru a začneme mluvit.

Zatvrzelé nepřesvědčí ani sluchátka za nebo handfree

V tu chvíli se značně snižovat naše koncentrace na jízdu, snižuje se reakce na nenadálé situace a mnoho řidičů nečekaně zpomalí, protože se zkrátka věnují hovoru a nemají „multitasking“ natolik vyvinutý, aby u hovoru dokázali udržet koncentraci na rychlou jízdu. Popravdě, není to jejich chyba. Řízení automobilu (a nejen ve vyšší rychlosti, stačí „třicítka“ v odpolední ucpané Praze mezi tramvajemi, kurýry Boltu a sebevražednými cyklisty a chodci) a telefonování zkrátka dohromady nejdou.

Kurýři Boltu a Woltu se nechávají srazit řidiči v přímém přenosu. Lidé je za to chválí a denně jim děkují

Přesto se stačí podívat v jakémkoli městě kolem sebe, a vsadím se s vámi, že do pěti vteřin uvidíte někoho, kdo má přístroj u ucha. A je celkem jedno, že sedí v autě za milion a bluetooth sluchátka za patnáct stovek by jej pravděpodobně nezruinovaly. Nemluvě o tom, že drtivá většina modernějších vozidel má propojení s telefonem ve svém infotainmentu a telefon se vám spáruje s vozidlem sám, než se pořádně rozjedete. I přesto jej mnozí vezmou do ruky. Proč vlastně?

Zamilovaná korespondence, která končí v nebi. Nebo v pekle

Abych „lépe slyšel“, pokud máme použít poněkud omšelé vyjádření vlka v pohádce o Červené karkulce? S těmi sluchátky uslyší možná lépe. S handsfree zabudovaném v autě také. Protože je to jednoduché? Je, ale stejně jednoduché je s telefonem v ruce havarovat. Záchranáři by vám o mobilech, na nichž byla rozepsaná konverzace „večer přijedu, těším se na Tebe“ mohli vyprávět romány. „Nepatrným“ problémem někdy bývá jen to, že dotyční se už nepotkali nikdy. Ani ten večer, ani žádný jiný večer.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Co nás tedy odradí? Vidina pokuty? Mohla by. S novým bodovým systémem je telefonování za jízdy „zpoplatněno“ v rozpětí 2 500 -3 500 na místě, a 4 000 až 10 000 ve správním řízení. Jedním dechem dodávám: policisté by už z metodických pokynů, jak mají telefonování přísně trestat mohli sepsat druhé Shakespearovo sonety. A že tyto metodické pokyny také dodržují, o tom se myslím přesvědčil nejeden z nás. Chcete místo opravdu pěkného dárku pro nejbližšího/nejbližší, případně týdenního nákupu domů přispět státu? Vemte si telefon do ruky.

Vězení zevnitř je zajímavá alternativa telefonu

A to je pořád ještě otázka peněz. V takovém Irsku „jste v tom“ poprvé za tisíc euro (což je dost peněz i na tamní poměry), podruhé za dvakrát tolik a pokud se vám to povede „do třetice“ během jednoho roku, můžete se podívat na tři měsíce, jak vypadá vězení zevnitř. Nestálo by něco podobného za úvahu a zavedení i u nás? Dejte nám vědět v diskusi pod článkem, děkujeme!