Jen několik týdnů starý konflikt mezi Státem Izrael a teroristy z hnutí Hamás může nakonec spustit masivní zdražení pohonných hmot. Vrátíme se zpět k vysokým cenám?
Vyrábět (a také vlastnit) v posledních několika málo letech automobily se spalovacími motory se pro neznalého situace může jevit jako lehká forma masochismu. Případně zkrátka za trest. Počítejte se mnou: výrobcům nejprve slušně „zavařil“ Covid a s ním spojená omezení. Následovala polovodičová krize, související se zavíráním továren v Asii. Potom přišla válka na Ukrajině, potom EURO 7 od roku 2025 a konec spalovacích motorů od 2035… Není toho nějak příliš? A to máme v zásobě ještě zvýšení ceny pohonných hmot. Pojďme se na něj podívat společně.
Automobilky dostaly v posledních letech opravdu „zabrat“
Na otázku z minulého odstavce si asi můžeme rovnou odpovědět: je toho příliš. Automobilky jsou vývojem posledních let zkoušené tak, jako možná nikdy předtím, přičemž nejhorší je zdánlivě nekončící „mizérie“, rozložená do neustále na sebe navazujících kroků. Výrobci by si pravděpodobně uměli poradit s jednou nebo dvěma komplikacemi, byť třeba v případě chybějících čipů to skutečně znamenalo rozsáhlé modelové výpadky. Ale když těch komplikací je pět a EURO 7 tomu „kraluje“?
To by opravdu znechutilo podnikání i nejednomu odolnému. Nedosti na tom, nedávno se rozhořivší konflikt mezi teroristy z Hamásu a Státem Izrael, způsobený bezprecedentním útokem a bestiálním řáděním ze strany Hamásu znamená, s ohledem na jeho polohu, i možnou komplikaci ohledně dodávek ropy a na ní navazující výrobu nafty a benzínu. Arabský svět je totiž zvláštním způsobem propojený a jakýkoli zásadní konflikt (a toto je zásadní konflikt) může nakonec postihnout více zemí.
Světová banka varuje a předkládá možné scénáře
Světová banka tak již vyjádřila obavy z možného duálního energetického šoku, kdy toto geopolitické napětí by mohlo vést k nárůstu cen ropy až o 75 %. Ekonomové banky současně zdůraznila, že konflikt na Blízkém východě a ruská válka na Ukrajině mohou ekonomické dopady v globálním měřítku zhoršit. Jakkoli jsou nyní ceny ropy v zásadě stabilní. Průzkum banky naznačuje, že globální ceny ropy budou v tomto čtvrtletí v průměru 90 dolarů za barel, což je nárůst ze současných 85 dolarů za barel.
Přestože dřívější prognózy předpovídaly pokles cen ropy v příštím roce, možné narušení dodávek by mohlo tyto projekce výrazně přehodnotit. Ve svém nejhorším scénáři, podobném arabskému ropnému embargu z roku 1973 během arabsko-izraelské války, Světová banka předpokládá, že by na trhu mohlo chybět až osm milionů barelů ropy denně. To by mohlo vytlačit ceny až na 157 dolarů za barel.
Cenový strop na ruskou ropu jako logický důsledek situace
Banka současně vytvořila paralely s méně závažnými, ale stále významnými scénáři, jako je válka v Iráku v roce 2003 a občanská válka v Libyi v roce 2011, které předpovídají potenciální zvýšení cen o 35 % a 13 %. V reakci na potenciální prudké nárůsty cen ropy zavedly západní státy cenový strop na ruský export. USA navíc začaly využívat své strategické zásoby ropy. Navzdory těmto opatřením americká ministryně financí Janet L. Yellen připustila, že pokud se konflikt rozšíří, mohlo by to mít podstatnější ekonomické důsledky.
Přeloženo z politického newspeaku: pokud se zatím lokální konflikt rozšíří, je téměř jisté, že se bude zdražovat. A o dost. V takovém případě bychom se mohli přiblížit k cenám z nedávných měsíců, které nám připadaly téměř astronomické. A velkou měrou zatěžovaly rodinné i firemní rozpočty. Můžeme jen doufat, že k tomu nakonec nedojde. Případně začít přemýšlet o elektromobilu. Ten snad výpadky v cenách ropy tolik nepostihne, i když zdražení elektřiny se nevyhne ani jemu.
Jak to vidíte vy? Udrží se ceny paliv, nebo se bude (opět) zdražovat? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!