V rámci týdenního testování jsme prověřili kvality tolik diskutované sportovně laděné i20ky.
Hyundai i20 N Premium je na silnici doslova nepřehlédnutelný sporťáček. Nejen díky krásné světlemodré barvě doplněné červenými prvky, ale také nečekaně výrazné zvukové kulise. Pojďme si tedy toho divokého prcka z rodu Hyundai prohlédnout nejprve zvenčí, protože tady rozhodně je na co se dívat. Je to přímo vynikající práce jeho designérů.
Magická červená linie a aero prahy
Předku dominuje gigantická šestihranná maska v černé barvě, která elegantně navazuje na dravě vypadající světlomety. Nárazník je po stranách rozšířený o trojúhelníkové průduchy s mlhovkami, které jsou mezi sebou opticky propojené černou linií táhnoucí se přes celý předek. Tu navíc podtrhuje další výrazná – tentokrát červená linka, která v zásadě obepíná celý spodek vozu, dokonale jej rozsvěcuje a přidává mu na dynamičnosti vizuálního charakteru. Dále tu máme slušivý a rozhodně funkční spojler, ale také pohledné, ačkoli poměrně decentní prolisy na víku motoru.
Neméně zajímavá je boční partie i20ky. Tvar dveří i oken působí velmi sportovním dojmem, přes dveře se táhne moderní, ale nijak přehnaný prolis a optické zvýraznění prahů se také moc povedlo. Prahy mají k dispozici aerodynamické lišty, které věřím, že reálně pomáhají přítlaku vozu. Máme tu již zmíněnou krásnou červenou linii, ale navíc také tvarově slušivá boční zrcátka (mimochodem s velmi dobrým výhledem) a stejně dobře designově zvládnuté kliky s tlačítkem pro bezklíčové otevírání.
Krásná kola a brutální difuzor na zádi
Oceňuji také celočerné rámy oken, které v zásadě spolu s černou střechou a průstupem kolem zrcátek vizuálně oddělují černý „vršek“ vozu od jeho modré spodní části. No není to nádhera? A pak nesmíme zapomenout ještě na parádní 18palcová kola s těmi futuristickými tmavě šedými disky.
A co záď? No tak ta je na celém voze patrně tou nejzajímavější partií vůbec. Působí, jako by byla záměrně skládaná do jednotlivých vrstev. Samotný difuzor svádí k tomu, aby se na něj člověk znovu a znovu díval. Jak je krásně ozvláštněný těmi červenými prvky, jaké má dynamické zpracování, a navíc je uprostřed něj usazené brzdové světlo ve tvaru trojúhelníku. Koncovka výfuku je pořádný široký lauf, jen škoda, že není párový. Vozu by slušely dvě výfukové koncovky ještě více.
Nárazník je široký, masivní a zajímavý na něm je ten výřez pro pozici SPZky. Dále jsou tu zajímavé zadní světlomety propojené světelnou linií a nad nimi už horní černá partie pátých dveří, která koresponduje s rámem svého okna, střechou a fantastickým spojlerem, který opravdu nemá malý formát. Opravdu hodně se mi líbí jeho tvar i umístění nad výškou samotné střechy.
Sportovní sedačky i volant
Ale dost už o exteriéru i20 N Premium, v detailech by se o něm dalo hovořit ještě dlouho a většinou v superlativech. Než se s vozem projedeme a dáme mu pořádně „napít“, projdeme si ještě jeho interiér. A ten je mimochodem také hodně zdařilý. Předně tu máme sportovní kožené sedačky s pevným záhlavníkem, světle modrým prošíváním a hodně dobrým bočním vedením, které mají bohužel jen manuální, tedy mechanické polohování. Jsou dostatečně komfortní i na delší jízdy, ale třeba napříč Evropu bych v nich asi projet nechtěl.
Geniální je trojramenný volant menšího průměru s kvalitní ergonomií potažený jemnou částečně perforovanou kůží, který nepostrádá kvalitní a přehledná multifunkční tlačítka. Absolutně zásadní jsou na něm usazená N-ková tlačítka pro změnu jízdních režimů, a navíc další tlačítko pro aktivaci meziplynů. A co pádla, ptáte se? Tak na ta ihned zapomeňte, tahle malá bestie od Hyundai má totiž manuální převodovku. A to je super! Ale k tomu se ještě dostaneme.
Palubka s perfektně dostupnými ovladači
Palubní deska vypadá výborně – moderně, neokoukaně, čistě i sportovně, jen je postavená spíše na lacinějších, ale zase moc dobře zpracovaných materiálech, které v designovém kontextu působí celkově velmi dobře. Veškeré ovládací prvky na ní umístěné jsou ideálně dostupné, snadno se v nich orientuje, a to včetně tlačítkového segmentu automatické klimatizace.
Na palubce máme klasicky dva rozměrné displeje infotainmentu – na středu palubky poměrně vysoko umístěný první (dotykový) a druhý samozřejmě usazený v kapličce za volantem. Ten je, jak je v posledních modelech Hyundaie zvykem, vylepšený o zobrazení bočních kamer při změně směru jízdy, předjíždění apod. – eliminace mrtvých úhlů je tak precizně vyřešena. Na obou displejích musím pochválit jejich grafické zpracování, přehlednost a také intuitivnost jejich celkového systému. Zobrazení parkovacího asistenta je velmi dobré a výborná je možnost nadefinovat si v systému jízdní charakter vozu podle libosti (od tlumičů až po stabilizaci).
Dokonalá hlavice řadicí páky a kvalitní systém odkládacích ploch
Na středové konzoli sedí řadicí páka s kulatou hlavicí, která nejen, že báječně vypadá, ale navíc sedne perfektně do ruky. Jaká radost je řadit v manuálu v tomto provedení po dlouhé době mnou testovaných automatů. Před řadičkou sedí pár ovládacích tlačítek (vyhřívání sedadel, změna jízdních režimů atd.), ale především je to sympatická odkládací plocha na mobil s bezdrátovým nabíjením, a navíc i skvadra USB-C přípojek a dvanáctivoltovky.
Co mě v interiéru mile překvapilo, byla velmi slušná zásoba dostatečně velkých odkládacích ploch spolu s celkovým prostorem. Za volantem se vůbec necítím stísněně, ba přímo naopak. A to jsem z vnějšího prvního pohledu na vůz vůbec nečekal. Ani vzadu není prostorový objem žádná tragédie. Místa na nohy je dost, jen nad hlavou mi moc prostoru nezbývá. Člověk se 190 centimetry už by tu ale mnoho pohodlí na delší cestování neměl.
Prostor vzadu ok, v zavazadelníku už moc ne
Zadní sedačky jsou o level komfortnější než přední a před nimi je k dispozici na konci středového panelu malá otevřená přihrádka spolu s USB vstupem, což chválím. U mnoha testovaných aut mě jejich absence v zadní partii interiéru doslova rozčilovala. Žijeme přeci v éře chytrých telefonů a tabletů, které je třeba často dobíjet.
A co si povíme o zavazadelníku? Je v takovém špuntovi vůbec nějaký rozumný prostor pro zavazadla? Na rovinu, žádná paráda to není. Tahle i20 N má za pátými dveřmi k dispozici jen 352 litrů, což v zásadě stačí na středně velký, nebo spíše menší nákup, případně pár nevelkých cestovních tašek. „Kufr“ je v tomto případě relativně slušně široký, ale bohužel nízký, a především mělký. Ale dám ruku do ohně za to, že kvůli zavazadelníku si tohle žihadlo nikdo kupovat nebude. Jeho kvality jsou totiž někde docela jinde.
Oturbený čtyřlitr s přesným řízením
Kde? Samozřejmě pod kapotou, ale také v podvozku a charakteru řízení. Hyundai i20 N Premium je osazené řadovým čtyřválcem 1,6 T-GDi, tedy logicky benzínovým agregátem posíleným turbem. Motor má výkon 150 kW (204 koní) a maximální krouticí moment 275 Nm. Zdá se vám to málo? Nezapomeňte, že tenhle prcek váží jen 1 190 kg (pohotovostní hmotnost). Vůz dosahuje reálného zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,2 vteřiny, a to už je při plném sešlápnutí plynového pedálu slušná nálož. Náhon tu máme na předek, a to se samosvorným diferenciálem.
Auto má nejen vysoce přesné řízení, příjemně tuhý volant a akceleraci s absencí turbodíry, ale navíc je i perfektně stabilní v ostrých zatáčkách ve vysokých rychlostech, jak jsme si prověřili. Jaká radost by byla si i20 projet nejen na točitých okreskách, ale především na závodním okruhu. To se nám však bohužel nepoštěstilo. Vůz se skvěle hrne do zatáček a v daný moment nemá nejmenší problém s podřezováním. Stejně tak vznosně mohu hovořit o efektivitě brzd, které jsou na tomto voze koncipované doslova na jedničku. Jsou okamžitě aktivní od sešlápnutí brzdového pedálu, a světe div se, nemají vůbec žádnou tendenci vadnout ani po sérii prudkých brždění v serpentinách. Tak přesně takhle si představuji kvalitní hot hatch.
Zvuk i podvozek nemají chybu
A navíc tu máme ten fenomenální řev z výfuků doplněný o občasné prásknutí. Ano, přiznám se, občas jsem si musel během jízdy po městě podřadit, abych si práskání do výfuku znovu a znovu užíval. Kvantem diváků kolem mě, kteří se v daný moment za vozem s úsměvem otočili, vás asi nepřekvapím. Tahle „nebíčkově“ modrá uřvaná sportovní kárka prostě ví, jak na sebe upozornit.
Podvozek, to je v tomto případě další zásadní kapitola. Je velmi tuhý, tvrdý, a tak skvěle doplňuje sportovní jízdní vlastnosti celkového konceptu. Čitelnost vozovky je s ním velmi velmi dobrá, čemuž napomáhá i volba 18palcových kol. Ale ruku na srdce, že by se i vám líbily na tomto autě 19ky? Neumím si ale potom představit, jak brutálně by byl dojem z podvozku tvrdý. Samozřejmě tvrdost podvozku je možné si nastavit, ale zapomeňte na to, že některá z variant, které jsou tu k dispozici, vám nabídne podvozek komfortní a pohodlný. To ani náhodou. Pokud dáváte přednost komfortu, pak na i20 N Premium raději rychle zapomeňte.
Přesná manuální převodovka a báječná spotřeba
6stupňová manuální převodovka má příkladně přesnou kulisu a věřím, že ani pokud jste výhradními příznivci automatů, vás v tomto případě nebude obtěžovat. Naopak, bude vás bavit a budete si říkat „ještě, že se tahle auta v manuálu vyrábějí“. Každopádně jízdně jsem se nemohl i20ky nabažit a vůbec, ale vůbec se mi ji nechtělo po týdnu jejího testování vracet.
A mimochodem, tipnete si spotřebu tohohle žihadýlka? Tak za tu dávám další palec nahoru. Kombinovanou spotřebu jsem naměřil na hladině 8,2 litru na 100 km s tím, že je ovšem možné s velmi lehkou nohou na plynu s vozem jezdit po okreskách už od 7,1 litru. Ano, skutečně tak málo, ale…
Dokážete si představit, že s touhle víkendovou hračkou budete jezdit skutečně jemně, citlivě a pomalu? Samozřejmě že ne. Budete si chtít užívat její drive, a tak počítejte spíše s tím, že se se spotřebou dlouhodobě podíváte spíše k 10 litrům. Ale i to je super, ne? Jen počítejte s tím, že na benzínkách budete poněkud častěji. Hyundai i20 N Premium má totiž nádrž dimenzovanou na pouhých 40 litrů.
Nepřemrštěná cena
Cenovka i20 N začíná na 600 000 korunách, nicméně náš testovaný model Premium s příplatky vychází na 705 000 korun. A pokud bych za něj tyto peníze utratil, musím vám otevřeně říct, že bych nelitoval jediné vynaložené koruny na něj. Ano, tak moc jsem byl s vozem spokojený. Byla by to pro mě vysoce zábavná a krásná víkendovka, se kterou bych si na silnicích užíval každý kilometr.
Všimli jste si, že jsem na voze prakticky nic nekritizoval? Dobře, jednu malou výtku na závěr bych tu měl. Ruční klasická manuální brzda není zrovna dokonalá. Při parkování v kopci jsem ji musel hodně zatáhnout, a i tak jsem měl trochu obavu, jestli auto dokonale stabilizuje. Ale to rozhodně není důvod, který by měl kohokoli od zakoupení úžasného hot hatche v podobě i20 N Premium odradit.
| Motor: | 1,6 T-GDi řadový benzínový čtyřválec turbo |
| Výkon: | 150 kW / 204 koní |
| Zrychlení 0 – 100 km/h: | 6,2 sekundy |
| Maximální točivý moment: | 275 Nm |
| Pohon: | přední kola + samosvorný diferenciál |
| Převodovka: | 6stupňová manuální |
| Objem zavazadelníku: | 352 litrů |
| Pohotovostní hmotnost: | 1 190 kg |
| Maximální rychlost: | 230 km/h |
| Objem nádrže: | 40 litrů |
| Rozměry: | 4 075 mm (délka) x 1 775 mm (šířka) x 1 440 mm (výška) |
| Rozvor: | 2 580 mm |
| Spotřeba: | od 7 litrů, naměřená kombinovaná spotřeba v testu 8,2 litru |
| Cena modelu: | od 680 000 Kč, cena testovaného vozu do 705 000 Kč |
Galerie
Jaký je váš názor na Hyundai i20 N Premium? Umíte si ho představit ve své garáži?
Ojetiny
|
PŘEČTENÍ: 9582
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 9495
