Snížit rychlost ve městech za účelem zvýšení bezpečnosti se nejeví jako špatný nápad. Čeští řidiči si tak budou muset postupně zvykat na to, že limit 50 km/h již mnohde neplatí.
Debata nad sníženou rychostí ve městech (a to nejen v jejich obytných zónách) je stále častější nejen mezi specializovanými odborníky na městskou dopravu na ministerstvech, vysokých školách a výzkumných ústacvech, ale i mezi úředníky na radnicích jednotlivých měst a městských čtvrtí. Neb to jsou právě oni, kdo jako poslední často rozhodují o podobě dopravy v jim svěřených obcích, a kdo dokáží omezením rychlosti změnit dosud zaběhlé pořádky. Pojďme se na příčiny a důsledky takových rozhodnutí podívat společně.
Zvýšení bezpečnost jako důvod snížení rychlosti
A neuškodí možná, když se nejprve podíváme trochu do historie: Počáteční myšlenky totiž zhusta nebývají špatné a teprve v průběhu času se „něco tu a tam pokazí“, aby z toho byl nakonec ve finále tak trochu slepenec a současně tak trochu nedodělek. S „třicítkou“ ve městech to není jiné. „První myšlenka se zrodila na počátku 70. let v Nizozemí, kdy skupina rodičů zablokovala celou čtvrť, aby už žádné děti nezemřely při autonehodách,“ řekl Matteo Dondé, italský architekt a urbanista v rozhovoru pro Euronews.
Jak navíc zdůrazňují odborníci (a aktivisté) v oblasti bezpečnosti silničního provozu napříč všemi státy Evropy, je riziko smrti v případě nárazu chodce v rychlosti 50 km/h pětkrát vyšší než v případě, že ho srazí auto jedoucí rychlostí 30 km/h. To je pravda celkem zásadní rozdíl, a také zásadní argument. Jakkoli stále záleží na mnoha faktorech, nicméně jeden z nich je obzvlášť důležitý – zda se silnice nachází v zastavěné oblasti či nikoliv. Jinými slovy, jestli k nehodě dojde ve městě, nebo mimo něj.
Uplatnění principu „City 30“ v dalších zemích
To byl mimochodem i jeden z impulsů, proč se původně čistě „nizozemská aktivita“ rozšířila rychle do celé Evropy. Hlavním cílem bylo a je změnit využití veřejných prostranství a upřednostňovat chodce na úkor aut a těžkých vozidel. A hlavním nástrojem, jak toho dosáhnout, je snížení rychlostních limitů. Neboli stanovení limitu 30 km/h jako normy a udělení výjimky na 50 km/h pouze na některých nejširších silnicích. Podle Mattea Dondého je prvním a „nejdůležitějším“ výsledkem snížení počtu nehod a souvisejících úmrtí.
To je navíc něco, proti čemuž asi nebude nikdo rozumný jakkoli protestovat. Prvním evropským městem, které přijalo model „City 30“, byl i nám poměrně blízký rakouský Graz, který v roce 1992 zavedl celoměstský rychlostní limit na 30 km/h. Dnes je tento limit stále uplatňován na přibližně 80 % městské silniční sítě, jakkoli došlo k určitým korekcím. „Zpočátku jsme se proti tomuto opatření setkali s určitým odporem, ale dnes by ho nikdo neodstranil,“ řekl v rozhovoru pro Euronews Christian Kozina-Voit, radní pro dopravu a životní prostředí v rakouském Grazu.
Brusel nečekaně později a pozadu
Zajímavé je, že jindy poměrně progresivní a za příklad v mnoha směrech dávaný belgický Brusel přijal model „City 30“ teprve nedávno, v roce 2021. „Okamžitě jsme zaznamenali viditelné a neustálé snižování průměrné rychlosti na všech našich silnicích, a to se za poslední dva roky udrželo,“ řekla Camille Thiry, mluvčí Bruxelles Mobility. Ještě důležitější je, že počet chodců zabitých nebo vážně zraněných v dopravě neustále klesá.
A to natolik, že „údaje za třetí čtvrtletí roku 2022 jsou nejnižší, jaké kdy Brusel zaznamenal od roku 2004“. „Model City 30 funguje,“ řekl Thiry, „a nelitujeme toho, že jsme tuto akci zavedli jako součást našeho celkového plánu mobility.“
To vypadá až příliš pozitivně. Jaké jsou ale nevýhody celého konceptu? Když tedy pomineme to, že jízda konstantní „třicítkou“ není nic, na co by se člověk vyloženě těšil, ve hře zůstává především faktor delšího pobytu ve městě. A tedy více emisí z jednoho automobilu. Pochopitelně, pokud úsek 10 km pojedu rychlostí 50 km/h přesně 12 minut, pak rychlostí 30 km/h jej pojedu 20 minut. Jinými slovy, o 8 minut déle bude moje auto exponováno v městském prostředí a o 8 minut déle bude vypouštět exhalace.
Proti hovoří delší doba expozice emisí z motorů
Jakkoli odborníci argumentují tím, že spalovací motor při 30 km/h vypouští méně emisí, než při rychlosti 50 km/h. Obávám se, že u moderních spalovacích motorů nebude tento rozdíl nikterak zásadní. Alespoň ne natolik, jak je zásadní výše popsaný časový rozdíl. A to jsme popsali úsek pouhých deseti kilometrů. Kdo někdy jezdil celý den po větším městě ví moc dobře, jak snadné je v takových podmínkách najet 50 kilometrů i více. I jen pouhý průjezd Prahou je citelně delší, pokud tedy musíme zajet autem do intravilánu města.
Dovedete si v tom kontextu představit projet Prahu tam a zpátky „třicítkou“? A třeba několikrát po sobě? Mnoho z nás to možná dopředu vzdá a nechá auto doma. A to je možná jeden ze skrytých (a méně komunikovaných) důvodů, proč se o tomto omezení uvažuje. Zkrátka další bič na řidiče. Jezdit v osobním automobilu hodiny rychlostí 30 km/h bude zřejmě natolik nepříjemný zážitek, že jej leckdo ve finále vymění za městskou hromadnou dopravu, kolo nebo jiný prostředek bezemisní osobní mobility.
Wales jako průkopník třicítky ve Spojeném království
Na každý pád, v Evropě bude třicítka ve městech čím dál častějším tématem diskuzí. Jako příklad můžeme uvést Wales, tedy země, která je sice součástí Spojeného království, ale stanovuje si mnoho vlastních zákonů. Zcela nedávno se tam snížily rychlostní limity ve městech z 30 mil za hodinu (48 km/h) na 20 mil za hodinu (32 km/h). Wales je tak první zemí ve Spojeném království, která zavedla výchozí maximální rychlostní limit 32 km/h v městských oblastech.
Premiér Walesu Mark Drakeford řekl při té příležitosti BBC News, že bude nějakou dobu trvat, než si lidé na nová pravidla zvyknou, což by se dalo přirovnat ke změně postoje k nedávno revidovaným zákonům Velškého království o řízení pod vlivem alkoholu. „Pamatuji si docela přesně, když byl zaveden povinný dechový test na alkohol. Do té doby si mnoho lidí myslelo, že mohou strávit noc v hospodě a pak řídit,“ řekl Drakeford. „A vidíte. Nikdy by nás nenapadlo se k tomu teď vracet.“
Jak to vidíte vy? Dává vám „třicítka“ ve městech smysl? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!