Složitá situace na trhu elektromobilů, související s ukončením dotací a státních programů na podporu jejich prodejů v roce 2023 vede evropské výrobce k zamyšlení, jak a zda vůbec pokračovat v nastoupené cestě přechodu na eektromobilitu. Odhalení skutečného zájmu (respektive nezájmu) o nové elektromobily, přičítaného jak jejich vyšší ceně, tak dosud nevyhovující infrastruktuře tak nutí i ty největší hráče na trhu ke nepopulárním krokům, které byly ještě před několika měsíci zcela nemyslitelné. Pojďme se na to společně podívat.

Elektromobily mají rostoucí objemy výroby i prodejů. Jenže ne v Evropě

Jak totiž uvádí mimo jiné analýza respektované společnosti JATO Dynamics, ohlašované navyšování počtu objednávek a s tím související zvyšování objemů výroby má jeden podstatný háček: „Z 33,4 milionů nových elektromobilů, očekávaných globálně v roce 2030, bude většina vyrobena v Číně. Díky vládním dotacím a cenové válce vedené čínským lídrem jsou tamní elektromobily cenově dostupnější, než běžná vozidla se spalovacím motorem.“ A tím bychom v podstatě mohli skončit.

Tohle přesně nás čeká: Čína porazila celý svět v oblasti elektromobilů, Evropa je v ohrožení

Neb to dokonale vystihuje současnou situaci na trhu s elektromobily a především to, jak se de facto všichni nechali uchlácholit rostoucími čísly a prognózami o tom, jak se objednávky elektromobilů budou neustále zvyšovat a čekají nás už jenom v podstatě samé světlé zítřky. Že se tímto „elektromobilním rohlíkem“ nechá opít určitá skupina zákazníků, nevidící skutečnou situaci v automotivu a v tom elektromobilním speciálně, bych možná ještě pochopil. Ale že úplně stejně dopadnou i ostřílení manažeři, působící desítky let v branži na vrcholných pozicích? Pozoruhodné.

I největší z největších musí razantně omezovat a škrtat

Jinak si nelze vysvětlit aktuální „elektromobilní depresi“, panující v Evropě poté, co se zavřely kouhoutky s různými formami finančních podpor ze strany států a elektromobily se tak náhle ocitly (konečně) poprvé ve zcela rovném, férovém srovnání na trhu nových vozů. A v podstatě z noci na noc začínají velmi citelně ztrácet svoje (dotacemi vyhnané) pozice a vedle svých protějšku se spalovacími motory se náhle ukazují jako velmi špatně prodejné. Někdy spíše neprodejné.

Stát začne šikanovat majitele elektromobilů. Chce zpátky svoje peníze, které rozdal na dotacích

I největší hráč na evropském trhu, koncern Volkswagen je tak nucen omezovat či zcela zastavovat výrobu svých elektromobilních modelů – neb je zkrátka nikdo nechce. Míněno nikdo v Evropě. A momentálně se bavíme o tom, co je a a co bude v Evropě, nikoli na tak trochu pokřiveném čínském trhu. Kde je dotována jak výroba, tak i prodeje (není to už náhodou „socialistická forma podnikání“?), kde čínská vláda skoupila naleziště drahých kovů, nutných k výrobě baterií a kde je výroba a následné vlastnictví EV tak trochu státní formou náboženství.

ID.3 se revolučním modelem nakonec nestal

Jako první toto nepříjemné rozhodnutí přitom postihlo „pionýra“ elektromobility od Volkswagenu: model ID.3. Popravdě, nepřekvapuje mne to. Nevím, co přesně bylo v zadání jeho designu, ale když jsem jej před několika lety poprvé uviděl, následovalo zklamání. Umocněné na VW nečekaně bombastickými prohlášení o tom, že právě ID.3 bude oním zlomovým modelem pro budoucnost celého koncernu a nositelem všech těch pozitivních elektromobilních vizí. Od počátku jsem v tomto směru byl poněkud skeptický.

Němci usoudili, že je načase ukončit výrobu elektromobilů. Vrátí se do přízně osvědčená nafta a benzín?

ID.3 totiž na první pohled nebylo autem, které by mohlo nadchnout masy natolik, aby zahodily svoje Golfy a vyplenily sklad u prvního dealera, kterého na cestě za zářnými elektromobilními zítřky potkají. A žel nebylo takovým autem ani na druhý pohled. Sny o obrovském úspěchu se pomalu rozplývaly, Volkswagen pronásledovaly problémy se zahájením výroby a celkem nepřesvědčivou technologií pod karosérii nového modelu. Kvalita zpracování navíc zůstala hodně pod standardy VW včetně levných modelů. Kterým navíc ID.3 opravdu není.

Kombinace nevýrazného designu, strohého interiéru a nepřesvědčivých výkonů

A co hlavně, ID.3 nevypadá moc přesvědčivě. Není to ten model, po kterém toužíte a pro který jste schopen se od minuty zadlužit a jít si pro něj k prodejci. Není to model, ve kterém budete chtít být viděn a který vás bude denně bavit při jeho užívání. Nečekaně sterilní interiér a průměrné jízdní výkony vedly k tomu, že z ID.3 se stal sice pionýr, ale současně tak trochu nechtěné auto, jehož prodeje fungovaly především díky zmíněným státním penězům, zvyšujícím jeho dostupnost pro potenciální zákazníky.

iZdroj fotografie: VW

Jakmile však subvence ustaly, ukázalo se, že král je opravdu nahý. A že z průkopníka elektromobilů od VW pravděpodobně již nikdy nebude prodejní hit a k zopakování úspěchů Brouka nebo Golfu bude mít hodně daleko. A co hůř, ID.3 se prodává mnohem hůř než ostatní elektromobily značky. Poslední prodejní data od JATO Dynamics ukazují, že Němci za celý rok prodali pouze 50 591 kusů ID.3. I spalovací Polo, kterého by se VW rád zbavil, má dvakrát lepší čísla. Ukončeného Passatu se prodalo 55 699 kusů. Potřebuje to komentář? Soudím, že nikoli.

Golf je pro VW nenahraditelný, a nikdy se to zřejmě nezmění

ID.3 se zkrátka novým „elektrickým Golfem“ nikdy nestane, což již potvrdil šéf značky VW Thomas Schaefer v rozhovoru pro německý Auto Motor und Sport: „Golf je a zůstane absolutním vlajkovým modelem Volkswagenu, protože tento segment je v Evropě stále velmi populární. A věřím, že to tak zůstane.“ Jinými slovy: nepovedlo se nám to, tak se vracíme k tomu, že Golf bude Golfem. I když ve své další generaci již možná pouze elektrickým.

Jak to vidíte vy, vyjde to VW alespoň tentokrát? A podaří se s případným elektrickým Golfem zlomit prokletí elektromobilů v Evropě? Dejte nám vědět v diskusi pod článkem, děkujeme!