Přiznám se, že ač vybaven poměrně velkou dávkou cynismu (dnešní automotive a související procesy vám někdy ani nic jiného neumožňují) byly i pro mne následující informace určitým šokem, jakkoli jsem něco už delší dobu tušil. Jsem ale z generace, pro kterou bylo slovo „Pininfarina“ cosi jako italské náboženství, navíc to ještě tak hezky znělo. Že se dočkám těchto konců mne vážně nikdy, ani v tom nejhorším snu, nenapadlo. Pojďme se na smutný konec jedné italské legendy podívat společně.

Modelů od Pininfariny jsou desítky, kouzelné pak téměř všechny

Úvodem počítejte se mnou: (a všechno teď píšu z hlavy, žádná pomoc Googlu. Samotného mne zajímá, kolik jich dám dohromady)

• Peugeoty 205-305-405-406-605 a další
• Alfa 164
• Jaguar XJS
• Nepřeberně modelů Ferrari, z nejvíc kultovních např. Testarossa, 355 + 360, 465 a další
• Malé, zmenšené Mitsubishi Pajero – Pajero Pinin
• Designová láhev Mattoni
• A desítky dalších modelů…

iZdroj fotografie: Peugeot

Jak je patrné, tohle studio si na nezájem automobilek stěžovat nikdy nemohlo. Vtisklo v podstatě tvář minimálně dvěma automobilkám: Peugeotu a Ferrari. Přičemž o tom prvním se to tak úplně neví, nicméně design například 406 Coupé je natolik odlišný od čehokoli francouzského z té doby, že jen hrdý štítek „Pininfarina“ na boku auta vysvětluje, kde v podstatě spotřební zboží přišlo k tak oku lahodícím tvarům. A s tím že je konec? Vypadá to tak.

Indické peníze jako cesta k přežití italského topdesignu

Přestože společnost jako taková přežila, musel ji odkoupit indický gigant Mahindra. Továrna v Itálii však zůstává opuštěná. Na níže přiloženém videu vidíme jeho smutný osud po jeho převzetí Mahindrou v roce 2015. Problémy Pininfrariny vyvrcholily v roce 2011, kdy dělníci konečně opustili továrnu. Místo je již 10 let opuštěné, ačkoli oficiálně stále patří společnosti. Důvod je jednoduchý: rozvoj vlastních designérských studií a snižování nákladů. Stopa prvních restrikcí EU.

Válka v Evropě změní design našich vozů, říká šéfdesigner Audi. V Ingolstadtu otáčí kormidlem

Italské designové studio postavilo továrnu San Giusto Canavese v roce 1986, kdy dostalo zakázku od amerického Cadillacu na výrobu luxusního roadsteru Allante. Zrození vozu bylo obzvláště bizarní. Všechno proto, že Italové vyráběli pouze karoserie… Pak je poslali do Spojených států pomocí Boeingů 747. Teprve tam, v Detroitu, je smontovali a prodali. Továrna fungovala na plný výkon i v posledním desetiletí, kde se montovala mj. Alfa Romeo Brera. Dnes ale továrna vypadá hrozně a působí dojmem, že ji její zaměstnanci opustili během pěti minut. 

iZdroj fotografie: Cadillac

Dá se asi pochopit, že takový s prominutím logistický nesmysl, jakým je zasílání hotových karoserií Jumbo-jetem přes oceán ke smontování nemohl mt dlouhého trvání. Jakkoli je Allanté i dnes nádherné dílo, fotografii speciálně přikládám – to auto se mi vždy líbilo, coby youngtimerem bych jím neopovrhl ani dnes a ani na vteřinu. Doba zkrátka donutila automobilky přejít na úsporná řešení a „lean production“. Kam karoserie uvnitř Boeingu 747 opravdu moc nepasují.

Smutný konec jedné legendy v kantýně

Na níže přiloženém videu můžeme vidět rozházené doklady a ukradené židle z kantýny. To je smutný obrázek toho, jakým směrem se automobilový průmysl ubírá. Dnes není prostor pro fantazie a individuální projekty. Výrobci jsou dnes tlačeni ke zdi a nuceni snižovat náklady a standardizovat. A jestli teď čekáte zmínku o EU, tak jsem o ní popravdě dlouho přemýšlel. A dospěl nakonec k názoru, že až sem by to pravděpodobně došlo i bez EU. Jakkoli právě ona je za drakonické úspory na konto splnění jejich požadavků zodpovědná.

Závěrem? Konec legendy je vždy nemilá záležitost. Kancelářské prostory jsou obrovský chaos a mnoho věcí, které bylo možné ukrást, bylo jednoduše ukradeno. V kantýně vidíme rozebrané židle, které pravděpodobně někdo dal na vrakoviště. Nepochybujte o tom, že tomuto místu se již nikdy nevrátí jeho bývalá sláva. Zůstane jen symbolem krásných časů v automobilovém průmyslu, kdy si výrobci mohli dovolit rozlet a fantazie. Ostatně modely jako 406 Coupé nebo Brera byly fantazií, jakousi „přehlídkou možností“ postavenou na bázi normálních aut. Ta doba je pryč a už se nikdy nevrátí. Škoda. 

Galerie