Ceny výjimečně zachovalých, klasických vozidel z 90. let většinou rok od roku rostou. Výjimek je poskrovnu, ta námi objevená však svou lácí přímo šokuje.
Youngtimery jsou vůbec velmi zvláštní kategorie. Často ještě zcela soudobá auta, která si však zajímavým způsobem zachovávají určitou konzervativnost a v tom nejlepším slova smyslu „starosvětskost”, čímž se na první i druhý pohled liší od současné, někdy poněkud předigitalizované a přeasistované produkce. Pro mnoho z nás je pak jízda v takových vozech určitým osvěžením, připomínkou doby, kdy nám do všeho nemluvil syntetický hlas ve voze. A nikdo nám nebral za volant, kdykoli se mu to zlíbilo. Pojďme se na jeden takový exemplář, navíc za skvělé peníze, podívat společně.
„Mluvící tablet” bych z auta vyhodil asi také
A chtěl bych na tomto místě rovnou pozdravit kolegu Dalibora Žáka z redakce Garáže. Popis jeho zkušeností s Cliem páté generace ve mně nejednou vyvolal úsměv, speciálně věty o tom, jak by nejraději vzal krumpáč a vysekal jím z auta displej infotainmentu i s celým hlasovým asistentem. A byl v podstatě motivací pro napsání tohoto článku. Důvod? Jednoduchý. I tak protřelý a zkušený petrolhead, jakým Dalibor nepochybně je, nenašel za celou dobu způsob, jak vypnout hlasovou asistenci v autě, která hlásila nájezd na dálnici pokaždé, když se k němu jen přiblížil.
Je totiž velmi pravděpodobné, že vypnout nejde. Zkrátka nejde. Popravdě, jakkoli se mi Clio líbí a jako auto by mi nevadilo, tak zrovna tohle je moment, kvůli kterému bych ten zpropadený displej pravděpodobně po čase utrhnul i já. Po velmi krátkém čase. Opravdu nechci, aby na mě kdokoli jakkoli promlouval v situacích, kdy si to nepřeju a kdy to nečekám. Chci hlasovou navigaci? Pustím si ji. Nechci ji? Nepouštím. „Mezivarianta” neexistuje. A stejně jako u Dalibora by to asi i pro mne byla pomyslná stopka. Velmi doporučuji si jeho článek přečíst, najdete jej zde.
Auto vás má bezpečně odvézt, uklidnit, motivovat. Ne vám „kecat” do řízení
Existuje přece tolik aut, která vás nechají v klidu dělat to, kvůli čemu sedíte za volantem – totiž je řídit. Užívat si jízdu, dávat pozor na cestu, těšit se, až budu v jejím cíli. Není tohle snad to hlavní, kvůli čemu dnes a denně sedáme do auta? Nebo nemělo by to být tím hlavním? Proč se tedy dnes tolik aut snaží řidiče od tohoto hlavního poslání vyrušovat? Neustále mu „asistovat” tak, že to ve finále především otravuje? Nemělo by při návrhu každého asistenta být „primárně neotravovat řidiče” jedním z hlavních kritérií pro rozhodnutí, jestli vyrábět, či nikoli?
Chápu zcela milovníky youngtimerů. Ten, co vám dnes představujeme z nabídky našeho spřáteleného serveru s klasickými vozy, je navíc unikátní minimálně z tří hledisek: zachovalým stavem, minimálním nájezdem a minimální cenou. To je pravda „trojčlenka”, která se nevyskytuje tak často. Pokud jsou přítomny první dva prvky trojčlenky, nebývá přítomen ten třetí. Jak je tedy možné, že právě tady se to povedlo? Popravdě nevím. Jakkoli jsem to auto studoval „odshora dolů”, na nic jsem nepřišel.
Francouzský ekvivalent Škody Favorit. Jenom lepší
Dobrá, můžete namítnou, že sedan u „Pažouta” 306 není po designové stránce tak atraktivní, jako je hatchback, nebo dokonce kabriolet. Který je mimochodem opravdu nádherný, a bude asi navždy. Co do praktičnosti jej ale tento sedan překonává. Mimochodem, sklopením zadních sedaček dáte dovnitř bez problémů třeba kolo, jak je na velikosti průchozího otvoru patrné (objem kufru: 463 litrů). A že jsou zadní okna na „švihadlo”? No a? A že pod kapotou je základní „jedna-čtyřka” o výkonu 55 kW? No a?
Víte co? Berte tohhle auto jako jakousi francouzskou náhradu Favorita. Zkrátka základní, nenáročnou verzi pro bezproblémovou přepravu z bodu A do bodu B. Proti našemu revolučnímu hatchbacku má však několik předností:
- výrazně kultivovanější zvukový projev,
- komfortnější interiér, včetně kvalitního audia Blaupunkt nebo předních oken s elektrickým spouštěním,
- prostorný zavazadlový prostor s možností sklopení zadních sedadel.
To jsou minimálně tři důvody, v čem bude tato „306ka” komfortnější a po všech stránkách příjemnější na provoz než náš Favorit. Který by paradoxně v tomto stavu a s tímto nájezdem (143 605 km) byl pravděpodobně navíc dražší. To nejlepší totiž nakonec: prodejce chce za tento Peugeot 306 SR zhruba 30 000 korun v přepočtu. Tedy jeden český plat. To mi přijde, s ohledem na vše výše napsané, jako velmi vstřícná nabídka. Jak to vidíte vy? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!
Galerie
Má to smysl, za jeden plat?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7762
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 10624
