Státní systém vyplatí peníze řidičům starších aut. Kolik chcete dostat vy? Řekněte si, v Německu a Británii už to funguje

Když se stát rozhodne oživit trh, zlikvidovat vraky nebo rozšířit ekologické vozy, jednoduše sáhne po motivaci pro řidiče. Kolik by vám ale měl vyplácet, abyste na dotaci vůbec slyšeli?

i Zdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě
                   

S jakýmikoli dotacemi od státu to bylo vždycky stejné. Ten, kdo je získal, se spokojeně usmíval. Ale ti, kdo na ně neměli nárok, je hanili až běda. Ovšem taková dotace v podobě šrotovného, to je něco docela jiného. Majitelé novějších aut si patrně stěžovat nebudou, že ji nezískají. Jsou rádi, že jejich vůz má před sebou ještě relativně dlouhý život. No a ti, kdo jezdí v troskách, by mohli být skutečně motivováni, aby svého dědečka na kolech vyměnili za vůz bezpečnější i ekologičtější zároveň. A to přece dává smysl. Pokud je ovšem výše šrotovného dostatečně vysoká.

Šrotovné: o co tu vlastně jde?

Co se vlastně za takovou státní dotací v podobě šrotovného přesně skrývá? Pojďme si tento pojem nejprve srozumitelně rozklíčovat. Tzv. šrotovné je finanční příspěvek od státu pro ty, kdo si zakoupí nový automobil a současně odvezou svůj starý vůz na ekologickou likvidaci – tedy na dobře známé vrakoviště. Tato dotace se obvykle zavádí v momentu, kdy klesá poptávka po nových vozech. Současně má pomoci k nahrazení starých, neekologických a také méně bezpečných aut ze silničního provozu vozy přesně opačných vlastností.

No a to je v zásadě to, co si přejeme více méně všichni. Totiž aby na silnicích nejezdila auta znečišťující životní prostředí a současně svým stavem neohrožovala ostatní účastníky provozu. Má to ovšem své „ale“. Jednak je takovou dotací nabourán volný trh, jednak přichází na scénu zatížení státního rozpočtu. Dané finance by klidně mohly být použity na jiný, a možná dokonce prospěšnější projekt. Někteří odborníci však na tento názor kontrují tvrzením, že právě vyplácením šrotovného dochází k rozhýbání prodeje nových aut, z čehož bude stát profitovat na daních. 

i

Němci brali dotaci útokem. I se zánovními vozy

Zajímavě se předvedla akce se šrotovným v Německu v roce 2009, která měla celkem nečekaný efekt. Majitelé starých vozů získali od státu 2 500 euro (55 000 Kč). A to je motivovalo k tomu, aby vozili na vrakoviště i auta, která byla jen pět, nebo dokonce i čtyři roky stará. A mohla tím pádem klidně sloužit i další dlouhou řádku let. Ale vidina nového vozu pro ně byla najednou prostě silnější. O dotaci byl tenkrát právě v Německu nečekaně velký zájem. Ale také to byla jediná země, kde na dotaci lidé opravdu „slyšeli“.

Mimochodem dotace v roce 2009 vyplácely svým občanům také další země. A nejen evropské. Jen tak pro zajímavost, nejvyšší příspěvek nabídla lidem Kanada 2 230 eur (53 520 Kč), Španělsko a Japonsko – obě země 1 800 eur (43 200 Kč), ale také Lucembursko spolu s Nizozemskem a Kyprem po 1 700 eurech v každé zemi (40 800 Kč). Naopak nejnižší příspěvky figurovaly v Egyptě – 650 eur (15 600 Kč) a také v Rumunsku – 900 eur (21 600 Kč). Celkem propastné rozdíly, že? Pokud byste si jednotlivé příspěvky chtěli přepočítat na koruny, nesmíte zapomenout na to, že kurz eura byl tehdy dvojnásobný. Tedy jedno euro stálo 50 korun.   

Britové chtějí auta s čistým provozem

Co je ale podstatné, že se šrotovným v nedávné době vyrukovala Velká Británie. Vláda spolu s městskými samosprávami se rozhodla příspěvek realizovat především z důvodu ekologické výměny starých aut za nová. To znamená za ta, která prokazatelně dodržují emisní normy. A to nebyl jediný počin, kterým se Británie snaží vyčistit ovzduší, konkrétně pak ve městech. Slyšeli jste již někdy o jejím programu Clean Air Zone? Jedná se o poplatek, který musí řidiči platit za vjezd do města.

iZdroj fotografie: Uživatel RickJ / Creative Commons / CC BY-SA

Poplatek v přepočtu ve výši 200 korun dopadá na hlavy těch, kteří do města vjedou s autem, které není plně elektrické nebo alespoň hybridní. Možná si teď říkáte, že 200 korun není žádná drahota. Ale nesmíte zapomínat na to, že se jedná o poplatek za každý den vjezdu do města. Takže pokud byste jezdili kupříkladu do Londýna denně za prací obyčejným „benzíňákem“ či dieslem, pak vás poplatky vyjdou měsíčně na 4 000 korun. A to už tak málo není, že? A kdyby se nejednalo o osobní automobil, ale třeba o dodávku či nákladní vůz, pak počítejte s podstatně dražšími denními platbami.

Jak lze použít 55 000 Kč? Na nový vůz je to málo

Ale zpět k aktuálnímu šrotovnému v Británii. Dotace je zde nyní nastavena na částku v přepočtu 55 000 korun. Jak tuto sumu reálně uchopit? No, určitě je to zajímavá částka za likvidaci staré „šunky“, na tom se patrně shodneme. Ale jako příspěvek na nový vůz je to samozřejmě žalostně málo.

Tato částka může maximálně posloužit jako akontace na leasing, a tedy prvotní počin, jak se k novému vozu dostat. Také by to mohlo být několik prvních splátek na nákup vozu za pomoci spotřebitelského úvěru. A to samozřejmě na pořízení auta v elektrice či hybridu, čímž mají Britové možnost dále ušetřit řekněme téměř 50 000 korun ročně na poplatcích za vjezd do města. Takže řešení to je.

Jak se vám líbí britská dotace na podporu zvýšení ekologického provozu aut? Přivítali byste šrotovné také v České republice? A pokud ano, připadal by vám finanční příspěvek od státu ve výši 55 000 korun jako dostatečně vysoký? Těšíme se na vaše názory.

Jakou výši šrotovného byste v naší zemi přivítali?

Diskuze Vstoupit do diskuze
142 lidí právě čte
Autor článku

Jiří Louthan

Zkušený automobilový novinář, který seděl za volantem více než 500 různých aut, přináší svůj bohatý repertoár zkušeností do nového pořadu AutoŽivě. Můžete ho sledovat na české službě Stream i YouTube.

Zobrazit další články