Soužití cyklistů a motorizovaných účastníků silničního provozu bude navždy námětem k nekonečným debatám a diskusím. Jedni argumentují nutnou ohleduplností k cyklistům s ohledem na jejich nulové chránění před okolním provozem, druzí kontrují jejich neukázněností a porušováním všeho, co porušit lze. Jak už to bývá, pravda bývá někde uprostřed. Jednou se přikloní na stranu motoristů, jednou zase nahrává cyklistům. Ovšem jednu věc mají oba tábory společnou. A trestá se nekompromisně. Pojďme se na tu (naštěstí komickou) situaci podívat společně.

Nevěnování se řízení vozidla je nejčastější příčinou nehod

Nevěnování se jízdě je jedním z nejčastějších důvodů všech dopravních nehod. Zkrátka často a rádi za volantem (řidítky) děláme věci, které bychom za jízdy rozhodně dělat neměli. A které v důsledku vedou k nehodám, jejich následky bývají o to horší, oč nás ony nehody zastihnou nepřipravenější. Jsou to ty opravdu nemilé nárazy do aut před námi při popojíždění v kolonách, kdy zabráni do konverzace na telefonu odepisujeme, pomalu přitom popojíždíme a nevšimneme si už, že auto před námi mezitím zastavilo.

22letý bezmozek v BMW si natáčel svou jízdu na telefon. Zabil přitom mámu ve Fabii, nenarozenou dceru a zmrzačil dva syny

Telefon umí zabíjet. Ve zlomcích vteřiny

Kolikrát máte podobnou situaci šanci vidět za den? V Praze někdy bez problémů třikrát, jak se to onehdá povedlo i mně. Ráno ve špičce 2x, odpoledne ještě jednou. Ano, nejčastěji se nestane téměř nic, maximálně to odnese nárazník. Ale ani ten nebude za „pětistovku”. A když máte opravdu smůlu, případně sedíte v SUV s rámem a ten před vám má poslední model S-Klasse od Mercedesu, a vy mu nárazem rozbijete světla, zadní čelo i víko kufru, je to oprava za 100 tisíc. Ani se nenadějete.

Zajímavé je, jak zásadní roli při těchto karambolech hrají právě telefony. Vyžadují totiž naši vizuální pozornost, a to zcela stoprocentní. Navíc při ní musíme přeostřovat ze vzdálenosti několika desítek až stovek metrů na silnici před námi na displej, vzdálený několik desítek centimetrů. Pravda, trvá to jenom zlomky vteřiny, jenže když se těch několik zlomků sečte, je to náhle několik metrů brzdné dráhy. Které nás (nebo chodce před námi, jež právě vešel na přechod) mohou dělit od nehody. A onoho chodce od zranění. V tom lepším případě.

Karma, obrubník a katapult v jedné jediné vteřině

A jakkoli bychom neměli za jízdy dělat opravdu nic, co by jakkoli odvádělo naši pozornost od řízení, je telefon zřejmě ze všech těchto „rušičů” opravdu nejhorší. S houskou se salámem (zabalenou s láskou naší drahou polovičkou ke svačině) v jedné ruce se pravda také neřídí kdovíjak komfortně‚ ale pořád to jen s trochou šikovnosti jde. A není to rozhodně takový „odreagovávač pozornosti”, jakým je mobil. A je celkem jedno, jestli jste v autě, nebo sedíte na motocyklu či na kole.

„Dolil jsem vodu do ostřikovače a nasypal tam ještě trochu soli.“ Sezóna cyklistů na českých silnicích může začít

Zřejmě trochu bolavě se o tom přesvědčil cyklista v nedalekém Polsku, který zcela suverénně korzoval na kole s telefonem v ruce. Ono se to, někdy a nějak, trochu dá. Osobní zkušenost. Ale rozhodně nikdy ne v provozu. Tady byla instatní karma nelístostná. I když vlastně jak se to vezme. Dotyčný ctitel odkazu Štybara a Kreuzigera totiž, zabrán do telefonu, pravděpodobně zcela přehlédnul obrubník u kruhového objezdu. A ten jej následně nelítostně katapultoval přes řidítka.

Jak vidno z videa, zvednul se, oklepal a jede se dál. Mohlo to skončit výrazně hůř. Doufejme, že mu to bude ponaučením pro příště: telefon za jízdy nikdy. A nám všem ostatním také. Přejeme vám hodně šťastných kilometrů – a ideálně bez nehody!