V historii některých automobilek se tu a tam objeví unikát, který svým řešením zcela deklasoval konkurenci. A pokud se dochoval do dnešních dnů v tomto stavu, jde o zázrak.
Ach ano. Přiznám se. Od okamžiku, kdy jsem tuhle Alfu uviděl na našem spřáteleném webu nabízejícím klasické automobily, jsem propadnul skepsi. Totální. Ne, nemám na ni a ani nevím, kde bych na ni teď rychle vzal. S mým pohybem na účtu nemá cenu do banky ani volat (řekli by mi nejspíš, jestli jsem se nezbláznil), ke „splátkovým společnostem“ jsem zase dost nedůvěřivý. Přesto, málokdy se vidí zajímavější nabídka na denní ježdění i na investici. Pojďme na rudou krásku podívat společně, tohle vás zaujme.
Když se Italové domluví se Švédy, budou výsledky zajímavé
Původ Alfy 164 se dá dostopovat do osmdesátých let, kdy v Itálii vznikl projekt „Tipo 4“. Již tehdy bylo v módě sdílet podvozkové plošiny, vyrábět je ve velkém a ve finále hlavně masivně ušetřit. Za tím účelem se daly dohromady tři italské značky a jedna švédská. Ano, znalci již vědí, a jakkoli to může být pro mnohé dnes překvapením, spojený vývoj a výroba podvozkových plošin není opravdu vynález VW a automobilky (jakkoli původně si konkurující) se dokázaly domluvit a spojit i před desítkami lety. Money first, znáte to.
Fiat se tedy domluvil s Lancií a Alfou Romeo (což nebylo těžké, neb všechny pod ten Fiat tehdy spadaly) a k sobě „do trojky“ přizval i švédský Saab. Moment, Fiat s Unem a Ritmem se domluvil se Saabem, produkujícím turbo čtyřválce a zaklínajícím se sloganem „Born from jets“, neboli „Zrozen ze stíhaček“? To jsou přece dva zcela odlišné světy, na jednom konci auta pro masy a na druhém designové i výkonnostní milníky, milované znalci po celém světě. A přesto to bylo možné.
Čtyři stejná, a přitom zcela odlišná auta: pro každého něco
Tipo 4 totiž vzniklo jako projekt na výrobu vozu vyšší střední třídy, které v podstatě všem čtyřem automobilkám chyběly. Zkrátka modely schopné (ve vyšších verzích) konkurovat německým a japonským prémiovkám střední třídy. Z celého vývoje tedy vznikl Fiat Croma, Lancia Thema, Alfa Romeo 164 a Saab 9000. Když se na ta auta podíváte, tak pochopíte, že mají (alespoň proporcemi, jež právě definuje podvozková plošina) leccos společného. Jakkoli Croma byla vždy jen liftback, Saab 9000 byl liftback i sedan, Lancia kombi i sedan a Alfa byla vždy jen sedanem.
Každému dle jeho gusta, skoro by se chtělo říci. Pro rodiny se skromnějšími rozpočty byla Croma ideální auto, nakonec i tu menší ledničku jste v ní odvezli. A když jste FIAT opravdu milovali, mohli jste si dopřát Cromu i s legendárním „Busso“ šestiválcem pod kapotou. Podobně jako Alfu 164, ta pravda ale mířila již podstatně výše a s ledničkou nebo krabicemi z IKEA se na rozdíl od „plebejské“ Cromy příliš nekamarádila. Stejně jako její sesterská Lancia Thema, která jiř byla zaměřena vyloženě na luxus preferující klientelu.
Lancia jako luxus s Ferrari motorem V8
Avšak i ta mohla mít (a začasto také měla) pod kapotou výkonné motory, včetně unikátního V8 třílitru od Ferrari ve verzi Thema 8.32. Ta je dnes mimořádně ceněná, jakkoli není paradoxně příliš výkonnější než vlastní, přeplňovaný dvoulitr od Lancie. Ten nabízel 210 koní a 304 Nm (V8 měla ve verzi bez katalyzátoru 215 koní a 285 Nm, s katalyzátorem pak dokonce jenom 205 koní a 263 Nm). Jenže, motor Ferrari… Znáte to. Saab 9000 pak nabízel vlastní čtyřválce v různých stupních přeplňování, včetně opravdu silných verzí s výkony vysoko nad 200 koní.
A Alfa 164? Když pomineme opravdu povedený design z pera Pininfariny, který je nejen dle mého názoru nejpovedenější z celé čtveřice a (kromě interiéru, pochopitelně) bez problému obstojí i dnes, pak pod kapotou jste mohli mít opravdu širokou škálu motorů, od dvoulitrových čtyřválců až po již zmíněné „Busso“ V6 o objemu 3 litry. A navíc: tento motor 3.0 24V generuje v této karoserii rekordních 230 koní, unikátní pohon 4×4 vyvinul exkluzivně pro tento model rakouský specialista Steyr a 6stupňovou převodovku obstaral Getrag.
Alfa 164 Q4 je unikátem sama o sobě, tento kousek pak boří vše myslitelné
Vnímáte ten rozdíl? Jinými slovy, „čtyřkolka” Alfa 164 Q4, se stylizovaným čtyřlístkem a čtyřkou ve znaku, je pravděpodobně ta nejlepší 164, která se kdy vyráběla. Celkem jich vzniklo zhruba 300 kusů – a 10 z nich se prodalo v Japonsku. A teď mě sledujte: právě jeden z těchto deseti, v neuvěřitelně zachovalém (a dokonalou renovací umocněném) stavu, se 115 tisíci kilometry na tachometru je aktuálně na prodej. V Polsku, pár hodin autem z Prahy. Za v přepočtu 750 tisíc. Ano, je to více než stojí jiné 164, jež jsou žel často ve zbědovaném stavu.
Jenže tato 164 je v tomto stavu a v této verzi možná jediná v Evropě. A klidně se nechá víkend co víkend používat, stejně jako uložit do garáže a nechat zhodnocovat. Jak jsem psal v úvodu: mít těch 750 000 Kč, jedu pro ni. Tohle je opravdu bomba. Mimochodem, nenajde se tady někdo, kdo to vidí podobně jako já? Rád se na ni s někým sjedu podívat. Dejte mi vědět do redakčního mailu, děkuji!
Galerie
Co říkáte na tuhle rudou krásku?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 11623
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 14485
