Jestli se nějakému modelu z produkce Fiatu dá říkat „kultovní“, pak je to bezpochyby malá Panda. Nejen Češi ji milují, elektromobily proti ní nemají nejmenší šanci.
Není tak dávno doba, kdy Fiat neměl svoje úplně nejšťastnější období (ostatně to nebylo poprvé v jeho historii, která je na vzestupy a následné pády poměrně bohatá) a kdy po důkladné analýze padl nejednou verdikt: „Všechno kromě Pandy odříznout!“ Jak ale víme, Fiat to nakonec nikdy neudělal a dnes již pod křídly Stellantisu úspěšně rozvíjí svoji modelovou nabídku. Pochopitelně včetně Pandy. Kterou nejspíš čekají světlé zítřky, navzdory všem elektrickým bouřím. Pojďme se na ten příběh podívat společně.
S první Pandou se zrodila legenda
Psal se totiž rok 1980, kdy Fiat představil tehdy revoluční „krabičku na čtyřech kolech“, se zcela rovným čelním sklem, pod jejímž designem nebyl podepsán nikdo jiný, než Maestro Giorgetto Giugiaro. Tedy mistr mistrů, jeden z legendární italské designérské trojice Bertone-Giugiaro-Pininfarina. Mimochodem, tento autor mnoha supersportů a luxusních vozů sám považoval první Pandu za jedno ze svých nejlepších děl a historie mu v tomto dává za pravdu. S první Pandou se totiž zrodila legenda.
Auto natolik levné, že si jej mohl dovolil de facto každý, kdo se alespoň vzdáleně zabýval nějakou prací, současně ale natolik robustní, že ve verzi 4×4 jej mohli používat pošťáci všech alpských oblastí, které jenom na mapě Evropy jsou. A samozřejmě nejen alpských. Panda uměla bez problémů zastat roli prvního, druhého, třetího – v podstatě jakéhokoli vozu v rodině, od nákupů v supermarketu přes studentské výlety ve dvou a městské auto pro všechny až po seniorské vozítko.
Golf a Panda mají nečekaně mnoho společného
Takovou šíři záběru má jen málokterý model. O něco většímu Unu/Puntu chyběla ta určitá plebejskost a není asi náhodou, že první generace Golfu vypadá jako tak trochu zvětšená první generace Pandy. Ostatně, obě kreslil jeden a týž člověk, již zmíněný Giorgetto Giugiaro. A obě jsou naprostými univerzály, obě definovaly svou kategorii. Jakkoli je Golf o třídu větší (a o kus dražší), funkci v miliónech rodin zastaly v zásadě podobnou. A stejně jako se dařilo původní Pandě, daří se i jejímu novodobému nástupci.
Pokud bychom totiž měli mluvit o dlouhé životnosti v automobilovém světě, třetí generace Fiatu Panda odpovídá této definici naprosto fantasticky. Designově zcela přepracovaný model byl uveden na trh v roce 2011, ale stále je velmi populární. Očekává se, že v roce 2024 opustí linky v italském Pomigliano d’Arco až 175 000 vozů. Což je mimochodem o robustních 20 procent více než v roce 2023. A pak že je automotive v krizi. Je, ale Panda je vůči krizím zcela odolná. To vše proto, aby nabídka mohla dohnat poptávku.
Malé auto na baterie za 800 tisíc nedává smysl
Další důkaz? V lednu a únoru 2024 se bestselleru z Apeninského poloostrova prodalo 26 357 kusů, což je oproti stejnému období roku 2023 nárůst o impozantních 19,2 %. V době „elektrorevoluce“? Kde ji vidíte? A to nejlepší teprve přijde, sledujte mne: právě na konto těchto úspěchů se odložil plánovaný konec spalovacích motorů v Pandě z původního roku 2027 na rok 2030. Jinými slovy, Panda tady s námi bude ještě sladkých 6 let. Ty vesele přežije a pak se uvidí. Dolce vita? O tom myslím není diskuse.
Nicméně, do věty „na konto úspěchů“ bych si (s lehkým sarkasmem sobě vlastním) dovolil doplnit ještě „a s pochopením elektroreality“. Neb jakkoli je samozřejmě k dispozici i elektrická verze například Fiatu 500, diametrální rozdíly v prodejích malých elektroaut a malých spalovacích aut musí zřejmě i slepého a hluchého vyloženě „trknout“. A jemně naznačit, co vlastně si žádá trh a co si lidé představují pod pojmem „dostupné malé auto“. A ne, kupodivu to není malá „pětistovka“ za bratru 800 tisíc korun s dojezdem 300 km.
Realita u malých aut? Dostupný spalovací motor, prosíme
Ta příliš nenaplňuje představu o tom, jak vypadá malé, dostupné auto. Shodou okolností mi před pár dny přišla nabídka na poslední edici (možná poslední edici) právě Fiatu 500. V základu tuším od 339 000 Kč. Ano, to je přesně ono. To jsou peníze, které mi za malou stylovku dávají zcela smysl. Ale 800 tisíc? Absurdní. V tom kontextu chápu šéfy Stellantisu. „Necháme si Pandu, co to jde, lidi ta malá elektrovozítka nechtějí. Budeme ji vyrábět, co to půjde. A vyděláme na tom všichni.“
Máte úplnou pravdu, pánové.