Jít dnes s 300 tisíci korun do showroomu pro nový automobil je téměř zárukou toho, že nepochodíte. Jedna výjimka přesto existuje, a je dokonce z Japonska.
Jestli jste si dosud mysleli, že si vezmete svých těžce ušetřených (případně vydřených, dosaďte dle libosti) 300 tisíc, zavítáte do showroomu Dacie a budete tam za krále, tak na to rovnou zapomeňte. I nejlevnější skladové Sandero začíná dle webu Dacie na 327 tisících, a to ještě s mimořádnou slevou 30 000 z původních 351 000. Škoda Fabia? Nenechte se vysmát. K těm 300 spíš ještě 100 tisíc došetřete, protože Fabia je od 367 tisíc. A přece: možné to je. A dokonce je to „Japonec“. Pojďme se na něj podívat společně.
Kdysi se Golf nebo Astra nabízely za ceny od 3xx tisíc Kč
Ceny nových aut zkrátka vylétly tak vysoko, že za 300 000 korun nekoupíte ani malé auto segmentu A. Něco většího? Nebuďte včerejší. Nepřipadám si opravdu jako senior či kmet se vzpomínkami na Mistra Jana Husa, přesto si celkem slušně vybavím, jak za 300 tisíc byla k mání bez problémů Felicia v kombíku. A poté krátká Fabia. Polo bylo o málo dražší, a i ten úplně nejzákladnější Golf začínal s cenovkou, jejíž první číslicí byla trojka. Astra ještě poměrně nedávno. S podobným „balíkem peněz“ však dnes k VW raději ani nechoďte.
Co se to vlastně za těch několik málo let stalo? Jak to, že kdysi relativně dostupná auta jsou dnes dostupná o něco hůře (čtěte: někdy celkem o dosti hůře), a ta kdysi „podnikatelská, přesto stále dostupná“, jsou dnes pro běžného člověka spíše z říše snů než coby praktická možnost? Chápu, inflace, a samozřejmě se zdražilo úplně všechno. Auta nevyjímaje. Ale mám takový nemilý pocit, že u aut to bylo opravdu o moc. A jak se říká, čeho je moc, toho je příliš.
Někdo si úvěr z principu brát nechce
Postupně jsme se tak dostali (a pochopitelně nejen my, nicméně v zemích s menší kupní sílou je to logicky vidět nejvíce) do situace, kdy pro mnoho zájemců, zejména z mimofiremní a mimopodnikatelské sféry, se koupě nového auta stává čímsi nereálným za celý život, pokud tedy nechtějí zvolit nějaký splátkový nebo bankovní produkt. Čemuž někdy není úplně snadné odolat, protože nabídky na koupi vozu na úvěr jsou nedílnou součástí byznysu s ojetými vozy.
A tvoří také celkem zásadní položku v bilanci bazarových firem. Někdo se zkrátka ale nechce (nebo také nemůže) upsat na splácení po dobu několika let, přesto chce nový vůz, a nikoli úplně to nejmenší „vozítko“. V tom případě mu opravdu nezbývá než buďto solidně vydělávat a mít schopnost z výplaty dávat nezanedbatelnou část stranou, nebo zkrátka sklopit hlavu a nemít nové auto. Rok staré, tři roky staré („vrácené z leasingu“), jen ne nové. Pokud na něj tedy nechce spořit deset let.
Vydělat si na nové auto je u mnoha profesí nereálný úkol
Dnešní situace je mimo jiné důsledek neustálých tlaků Evropské unie na výrobce o doplňovaní všech možných povinných asistentů, stejně jako zpřísňování emisních norem. Nenacházejíce rovnováhu mezi možným a akceptovatelným pro trh na jedné straně a požadovaným ze strany EU na straně druhé, dostáváme se do situace, kdy se auta plynule zdražují po dobu minimálně deseti let, až jsme nakonec tam, kde jsme. Základní Octavie za bratru 800 tisíc a výběhový model Golfu v akci za 550 tisíc.
S průměrným (reálně průměrným) platem kolem 30 000 korun, dražšími nájmy, službami, potravinami a v podstatě vším kolem nás je zřejmé, že našetřit na nové auto typu Octavie bude opravdu běh na dlouhou trať. A nijak snadným. Pokud jste respektovaný „ajťák“, pracující pro lídry trhu a uvažující a píšící de facto pouze v kódu, pak pro vás s platem 200 tisíc měsíčně nebude Octavie takový problém. Pro servírku v Karlových Varech (ale i úřednici tamtéž) je však našetření i na tu Fabii v podstatě nereálné.
Malý Japonec nakonec příjemně překvapil
Další diskusí bychom se dostali do oblasti, jak moc se liší naše životní úroveň od životní úrovně například Němců, kde i ta servírka se k novému Polu nebo Fiestě po čase bez problémů dostane, o zaměstnankyni státní správy nemluvě. Nebyla by to možná nezajímavá diskuse, nicméně necháme si ji na jindy. Nás bude spíše zajímat, jaké auto je v Čechách reálně možné koupit (za hotové) pod 300 tisíc korun. Výsledné zjištění bylo překvapením totiž i pro nás, nikdo jsme jej „nehádnuli“ ani omylem.
Stačil však pohled na stránky českého zastoupení Mitsubishi, abychom zjistili, že malý Space Star „Manuál“ je aktuálně k mání za zajímavých 294 760 korun. Za ně dostanete malé vozítko (parametry v tabulce) s malým tříválcem o výkonu skromných 52 kW a ještě skromnějším točivým momentem 102 Nm. To však mnohým, zejména do města, může postačovat. Zkrátka vůz na úrovni kdysi základní Fabie 1,2 HTP. Za v zásadě podobné peníze, jen o 20 let později. To možná není zas tak úplně špatné.
Rozměry a hmotnosti Mitsubishi Space Star
Celková délka [mm] | 3 845 |
Celková šířka [mm] | 1 665 |
Celková výška [mm] | 1 505 |
Rozvor [mm] | 2 450 |
Rozchod kol vpředu/vzadu [mm] | 1 430 / 1 415 |
Budeme se tedy muset pomalu smiřovat s tím, že kdysi relativně dostačujících 300 000 korun (případně o něco málo více) stačilo na vůz nižší, případně nižší střední třídy. A je dost možné, že nabídky prodejců budou zanedlouho začínat spíše „od 399 000“ Kč, u elektromobilů si k tomu ještě minimálně 100 tisíc připočítejte. Zkrátka vlastnictví nového automobilu se (pokud nedojde ke změně životní úrovně Čechů) bude stávat stále více a více čímsi mimořádným. Co na to říkáte? Nepřehání to výrobci s tím zdražováním? Napište mi do diskuse pod článkem, děkuji!