Najít utajenou sbírku klasických automobilů bývá čím dál těžší. Pokud se to však podaří v tomto rozsahu, a navíc zaměřenou na jednu značku, jde o jasný jackpot.
Jakkoli se v českých luzích a hájích na nikoho z nás s největší pravděpodobností neusměje takové štěstí, jaké se usmálo na dědice jistého Jihoafričana, přesto je nesmírně zajímavé se podívat, jak vypadá opravdu unikátní sbírka, věnovaná navíc jedné značce. Nebo alespoň z velké většiny věnovaná jedné značce. Ke které mají Češi odnepaměti poměrně vřelý vztah. A která má navíc na svém pomyslném kontě nemálo prvenství, často ne tolik známých. Pojďme se tedy na to podívat společně.
V zapomenutých nemovitostech dřímal zapomenutý poklad
Příběh je to veskrze velmi podobný všem předchozím: dědici po jistém Louisi Coetrezovi z Jihoafrické republiky, který zahynul před čtyřmi lety při automobilové nehodě, velmi dobře věděli o sběratelské zálibě svého otce a příbuzného. Z jim známých garáží a prostor proto již rok od jeho smrti rozprodali na 400 automobilů. A měli za to, že tím vše skončilo a sběratelské skvosty budou dělat radost dalším sběratelům. Jenže v tu dobu ještě netušili, co všechno se jejich bývalému členu rodiny podařilo.
Když se totiž před rokem rozhodli dát do pořádku i zapomenuté a nevyužívané stavby a objekty na jejich rozsáhlých pozemcích, zjistili ke svému úžasu, že sbírkám evidentně není konec. V několika halách a stodolách totiž objevili dalších téměř 200 automobilů, převážně značky Mercedes-Benz. Nechyběly ale ani americké ikony značek Cadillac, Chevrolet, Ford nebo Pontiac. Všechny zavřené a pod tak hustou vrstvou prachu, že často nebyla poznat barva vozu. Ostatně, posuďte z videa.
Pokud máte Mercedes, bývá to láska na celý život
Celoživotní láska bývalého majitele k Mercedesům přitom nepramenila pouze z toho, že Mercedesy prodával. Prodejce Hyundai většinou také nesbírá všechny korejské modely za posledních 50 let. V čem je tedy Mercedes tak jedinečný, že ho lidé rádi sbírají a rádi jezdí i ve starších modelech? Pokud tedy pomineme lásku ke klasickým youngtimerům (namísto dnešních, poněkud předigitalizovaných verzí), pramení obliba Mercedesů především z jejich robustnosti, odolnosti a skvělých technických řešení.
Seznam prvenství Mercedesu je totiž mimořádně dlouhý. A není to dáno jen tím úplně prvním prvenstvím: první benzínovou tříkolkou (Benz Patent-Motorwagen Nummer 1, 1886). Mercedes si vždy zakládal na tom, že jeho vozy byly spolehlivé, bezpečné, stejně jako odolné a „dlouhověké“. Zkrátka že představovaly dobrou protihodnotu za investované peníze a přinášely lidem jak emoce a radost, tak spokojenost a užitek při (často desetiletí dlouhém) vzájemném vztahu.
Inovace Mercedes-Benz (výběr)
- 1923 První nákladní vozidlo se vznětovým motorem
- 1936 Mercedes-Benz 260 D, první sériově vyráběný osobní vůz na světě poháněný vznětovým motorem
- 1951 Bezpečnostní buňka pro cestující (s deformačními zónami)
- 1958 První posilovač řízení
- 1959 První bezpečnostní volant (W111)
- 1967 Teleskopický sloupek volantu
- 1978 Elektronicky řízený protiblokovací systém (ABS)
- 1981 První sériově nabízený airbag řidiče (W126), předpínač bezpečnostního pásu
- 1982 Konstrukce zadní nápravy zcela dle počítačového modelu (W201, pak W124)
- 1989 Automaticky aktivovaný ochranný oblouk při převrácení
- 1992 Airbag ve volantu je standardní výbavou všech automobilů Mercedes-Benz
- 1995 Elektronický stabilizační systém ESP®
- 1996 Brzdový asistent (BAS)
- 1998 Adaptivní tempomat DISTRONIC s regulací odstupu
- 1999 Aktivní podvozek Active Body Control (ABC), sledování tlaku vzduchu v pneumatikách
- 2002 Systém preventivní ochrany cestujících PRE-SAFE®
- 2003 Aktivní natáčení světlometů do zatáček
- 2005 DISTRONIC PLUS, brzdový asistent Plus (BAS PLUS), asistent nočního vidění
- 2006 Brzdění PRE-SAFE®, inteligentní adaptivní světlomety (ILS)
Tolik inovací a patentů v automobilech nemá žádná jiná automobilka
Při pohledu na námi sestavený výčet inovací Mercedesu je vcelku jasné, že automobil rovná se Mercedes-Benz – a opačně. Tato společnost má zkrátka „na svědomí“ zcela zásadní milníky technického vývoje a konstrukce automobilů a její zákazníci si toho pochopitelně za těch více než 140 let všimnuli. A zůstávají značce věrni, možná právě proto, že zvyknout si na „Meďáka“ je tak snadné. Odvykat si a přecházet k jiné značce je pak pro někoho takřka nemožné.
Což pochopitelně platilo nejen v „rozvinutém kapitalismu“, ale i u nás a i za dob tuhého socialismu. Mít tehdy „Meďáka“ znamenalo vždy příslušnost k nějaké speciální společenské vrstvě, od umělců po zelináře, provozní dobře situovaných restaurací nebo třeba privilegované číšníky z těch nejlepších hotelů a restaurací, kteří se dokázali dostat k tehdy nedostupné valutě. A dokázali ji také patřičně kumulovat a ve finále proměnit právě v auto s třícípou hvězdou.
Což bylo něco, co bylo jinak Čechům zcela zapovězené (krom absurdně drahých kousků v Tuzexu). Mimochodem, jak to máte s Mercedesem vy? Dejte mi vědět do diskuze pod článkem, děkuji!