Málem bychom zapomněli, že Škoda ještě nedávno dokázala vyrobit velké kombi s šestiválcem, pohonem 4×4 a velmi přijatelnou spotřebou. A je k mání za směšné peníze.
Nemusíte být zrovna fanoušky do seriálu Seznamu TV Monte Karlo (nevím, jak vy, ale já zkrátka Petra Čtvrtníčka miluji, ať hraje cokoli kdekoli), abyste nejpozději po dvou třech návštěvách autobazarů nepochopili, jak se to má se „zasedacím pořádkem“ v českých svatostáncích prodeje ojetých aut. A rozhodně nejen českých. Zkrátka ty oblíbené, rychloobrátkové modely pěkně dopředu, ty méně atraktivní vzadu u plotu. Což ale bývá i výhoda, neb se tam dají najít zajímavé modely. Pojďme se na jeden takový podívat společně.
Model, který už dnes nemá šanci vzniknout. Škoda
A přiznám se, že jsem na něj již málem zapomněl. Tohle je totiž auto, které dnes již nemá šanci vzniknout, a to nejen u Škody. U ní tedy rozhodně ne. Nemáte šanci vzít kombi vyšší střední třídy, jichž jste drtivou většinu prodali s motorizací 2,0 TDI, dát mu pod kapotu plnotučný benzínový šestiválec o objemu 3,6 litru, celé to spojit s dvouspojkovou převodovkou DSG a jako bonus ještě propojit přední se zadními koly spojkou Haldex. Rychlý stěhovák? Za rozumné peníze? Jako ojetý ještě za citelně rozumnější peníze.
A to jsem přitom se Superbem druhé generace, přesně v této specifikaci, asi před pěti lety jel. Můj kamarád, takto „hradní pán“ jednoho malého hrádku v Krušnohoří, pro mě přijel, neb jsme spolu jeli natáčet krátký spot pro komunitní financování, všechny ty Kickstartery, Donia a další platformy. Právě na onen hrádek, který je, jak si asi dovedete představit, naprosto spolehlivým polykačem jakkoli velkých i malých částek. Nikdy nebudete mít dost, abyste to celé uplatili. A ještě dokonce zbylo.
Zážitek z jízdy nepodobný ničemu jinému od Škody
A jakkoli Pavel nikdy netrpěl vyloženě nouzí, o čemž mimochodem svědčí i právě tento Superb, tady se rozhodnul spolehnout na podporu podobně smýšlející komunity. A tak jsme jeli. Já jsem tašku s kamerou hodil do bezedného kufru, usednul do na první pohled maximálně vybaveného interiéru od Škody a zabouchnul dveře. A Pavel sešlápnul plyn. A já jsem se začal smát a smál jsem se celou cestu. Ne, tohle opravdu nebyl Superb se 103kW TDI. S pohonem předních kol.
Pavlovo auto jelo jako nic jiného, v čem jsem do té doby od Škody jel. Suverénně, sebejistě, pohodlně, přesto neomylně dávající najevo, že pod kapotou má 260 koní. A zabírá „všemi čtyřmi“. A velmi dobře si rozumí s dvouspojkovou DSG převodovkou. Pavel nesundal ruce z volantu a bavil se tím, jak já se rozplývám nad technikou Škody, kterou byste zvenku na první pohled nepoznali od fleetové verze se základní „naftou“. Kromě jednoho vtipného momentu:
Nečekaně příznivá spotřeba, na „plnotučný“ šestiválec
Superb 3,6 4×4 má vzadu čtyři (!!!) koncovky výfuku a jsou prosím všechny funkční. Osobně jsem se na to šel podívat. To je velmi příjemné připomenutí doby, kdy na podobných detailech leckomu záleželo a kdy se objem motoru udával v litrech a výkon auta v koních, nikoli v kilowattech a ampérhodinách. Šestiválec je za jízdy příjemně utlumený, pochopitelně kromě okamžiku, kdy seznámíte pedál plynu s koberečkem podlahy. Pak se 260 koní decentně ozve. A zamáčkne vás do sedačky.
Nicméně, nemohl jsem se přitom všem nadšení opatrně nezeptat: „A kolik si to vlastně vezme?“ V očekávání spotřeby malého Jumbo Jetu. „To tě překvapím. Když se krotím, tak nemám problém mezi 7–8 s tím jezdit dálky, po městě spolehlivě do deseti. I méně. To mi na tak velký motor a čtyřkolku s automatem nepřijde jako úplně špatná spotřeba, co myslíš?“ A obrátil svůj rozesmátý pohled na mě. „Ani mně ne, souhlas. Čekal jsem, že to pod 10 v podstatě nepojede.“
Zajímavý tip na klasické kombi ze „staré školy“
Nedalo mi to a podíval jsem se do několika dobových testů. Pavel měl pravdu. Finále? Tohle je opravdu zajímavá Škodovka. Většinou navíc v top výbavě, často světlá kůže a začasto udržovaná, neb tohle auto stálo jako nové přes milion. Pravda, to dnes umí stát i Octavie, doba se změnila. A Superb na milionu v podstatě začíná. Dnes 3,6litrový šestiválec 4×4 seženete bez problémů kolem 150–170 tisíc korun, u nás stejně jako v Německu. Tip na neotřelou ojetinu? O tom není diskuse.
I s jednou zajímavostí, o níž znalci myslím dávno vědí. Ano, tato motorizace i specifikace pohonu byla svého času použita v policejních a dálničních „stíhačkách“, o nichž se tradovalo, že bez omezovače se umí „podívat“ až někam k 270 km/h. 260 koní není úplně málo, nicméně Superb nikdy nebude primárně sportovní nebo „vysokorychlostní“ vůz, jeho největší devíza spočívá v dostatečné rezervě výkonu v kombinaci s robustním podvozkem, schopným poradit si s rozměrným vozem za jakékoli situace.
A je nutné podotknout, že koncernový sourozenec de facto se stejnou technikou (Passat 3,6 4Motion, mimochodem také používaný naší policií se stejným modusem operandi) na tom byl ještě lépe, zejména díky adaptivním tlumičům, které „dvojkový“ Superb nikde neměl. Ale u ojetiny se stářím téměř 20 let je nakonec jednodušší podvozek možná výhodou.
S bonusem prověřené koncernové techniky, servisovatelnosti v jakémkoli servisu a bez problému sehnatelnými díly „do druhého dne“. Popravdě, uvažovat o výkonném, benzínovém kombi podle „staré školy“, je tento Superb jedním z vážných kandidátů. Má všechno, co od velkého silného auta očekávám, a jakkoli by se mi něco jako RS6 od Audi, případně 535i Touring od BMW líbilo možná více, tady jsou relativní dostupnost, snadná opravitelnost a velmi rozumná spotřeba citelným bonusem.
A stojí zlomek. Kousek velmi podobný tomu v naší galerii seženete v jednom z našich největších bazarů za 170 000 korun přesně. Tak co myslíte, není tohle nakonec skvělá připomínka nedávných skvělých časů? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!
Galerie
Vyrobí Škoda ještě někdy něco podobného, nebo nás navždy čekají baterie a elektromotory?
Rady
|
PŘEČTENÍ: 53923
Rady
|
PŘEČTENÍ: 57416
