Že má britská moderátorská legenda poměrně vyhraněný názor na elektromobily, je obecně známo. Češi mu v tom však zdatně sekundují, výsledkem je zajímavá rada pro vás.
Popravdě, jakkoli je dnešní doba extrémně turbulentní a nikdo pořádně nevíme, jak to celé vlastně dopadne a v čem budeme (moci) jezdit za 10 let, jedna skutečnost se dějství kolem nás nedá upřít: je totiž revoluční. Žijeme v době, kterou mnozí nazývají „revolucí automobilového průmyslu“. A i když jsem osobně odpůrce přehnaných gest a teatrálních vyjádření, musím uznat, že speciálně na tomto je hodně pravdy. A myslí si to, spolu s Čechy, i osoba nad jiné povolaná: Jeremy Clarkson. Pojďme se na to podívat společně.
Dobrá auta již byla postavena. Vývoj směřuje spíše ke stagnaci
Důvod je přitom více než zřejmý: pod záminkou ochrany životního prostředí se jak automobilky, tak různé světové vlády snaží o nalezení schůdné cesty, která by dokázala nahradit pomalý, ale zcela konkrétní konec spalovacích motorů, vyjádřený jedním jediným číslem: 2035. Nejvíce přitom vsází na elektromobily. Psal jsem o nich stokrát, minimálně, a rád vám tedy dnes přinesu pohled i někoho jiného: legendárního „Jezzyho“ Jeremyho Clarksona, kdysi vůdčí postavy britského Top Gearu.
„Jezza“ nedávno recenzoval nové BMW X5, představené před rokem a vybavené mild hybridními motory. Ex-moderátor Top Gearu testoval zejména verzi xDrive50e M Sport, ale nakonec na autě nenechal „nit suchou“. Na německé high-tech prémiovce? Proč? Jako již tolikrát se ani nyní Jeremy neudržel a vzpomínal na staré dobré časy. „Automobiloví novináři byli neuvěřitelně nároční. Chtěli, aby bylo auto dokonalé, a když už bylo, chtěli, aby bylo ještě lepší,“ tvrdí Clarkson.
Novinářské recenze byly pro výrobce motorem neustálého zlepšování
Zavzpomínal třeba na řešení problémů s prodlevou v nástupu turbodmychadel, tzv. „turbodírou“. Výrobci automobilů tehdy prý nepřetržitě pracovali na odstranění tohoto nepříjemného zpoždění, ale novinářům to i přes jejich úsilí stále nestačilo. Stejně jako vzpomenul na slavné mezery v automobilových panelech, kde byl zpočátku povolen prostor 5 milimetrů, dokud nepřišel Lexus, který vyrobil vůz s mezerami tak tenkými, že se mezi ně nedal zasunout ani kus papíru. Ale ani to všechno nestačilo.
„Rád si říkám,“ pokračuje Clarkson, „že naše neustálá schopnost zůstat nezaujatí a rýpaví přiměla výrobce automobilů k úsilí o dokonalost. Asi před 10 lety dosáhli ‚automobilového‘ vrcholu. Zpoždění turba bylo opravdu pryč. Mezery mezi panely byly neviditelné. Elektronické systémy byly vyzkoušené a otestované.“ Je ale podle něj škoda, že vše, co se automobilkám podařilo udělat dokonale, bylo zahlušeno elektrifikací. Jeremy Clarkson nikdy nevynechá příležitost kritizovat elektromobily.
V tom se mimochodem vzácně shodne s většinovým názorem Čechů: ani my nejsme velkými příznivci moderních elektrovozidel. Zčásti kvůli naší vrozené konzervativnosti, zčásti nás řídí zdravá skepse. Vypadá to, že si v tomto s moderátorskou legendou můžeme notovat.
Kupte si, na co finančně dosáhnete, a šetřete ho. Lepší už nikdo nevyrobí
I v tomto případě je tak jeho názor zřejmý: „Pak přišly světové vlády,“ píše, „s nulovými čistými emisemi, které chtěly, aby auta byla nezničitelná a produkovala méně emisí než jedna hlávka zelí. To znamenalo, že automobilky musely zapomenout na vše, co se naučily za posledních sto let.“ Clarkson dodává: „Pokud jste motoristický nadšenec, ignorujte elektroauta a kupte si nějaké z doby před 10 lety, kdy auta nebyla dokonalá, ale měla k tomu zatraceně blízko.“
Co k tomu dodat? Podepsal bych to všemi deseti. I dvaceti. Zahodit tak dlouhá a tak plodná desetiletí jen proto, že někomu na kalkulačce v Bruselu vyjde nějaké číslo, je opravdu škoda. A auta kolem roku 2010–2015 mají k dokonalosti (samozřejmě dle typů a možností výrobce) často opravdu velmi blízko. Kupte si nějaké, dokud jsou.