Jakkoli bych se chtěl vyhnout sentimentu, tady zkrátka nemohu. Tohle „auto” jsem miloval, strávil jsem v něm celou školní docházku a nechal se každé ráno v 7:15 naložit a porůznu odpoledne zase dovézt domů. Moji „osobní řidiči” se občas střídali, a většinou mne (alespoň ráno) odvezli tam, kam jsem potřeboval. Co na tom, že „moje auto” mělo přes 11 metrů a kromě mne se v něm mohlo odvézt i 45 sedících a 35 stojících cestujících. I tak bylo pro mne hrdinou své doby. Pojďme se na něj podívat společně.

Pamatuji si ještě předchůdce, co oslnil v Bruselu. V roce 1958

Když tak nad tím přemýšlím, jsem zřejmě opravdu pamětníkem. Neb si pamatuji ještě Škodu 706 RTO, onen zakulacený „bonbon”, jehož design nás tak proslavil na veletrhu Expo v Bruselu. V roce 1958. Ano, to na první pohled sice budí dojem, že mi bude minimálně 70 let. Na ten druhý to však vysvětluje, že já osobně jsem s ním jel jen opravdu několikrát, než je vystřídaly autobusy řady 700. Popravdě, přetahovali jsme se s ostatními kluky na zastávce o to, kdo bude dřív uvnitř „toho nového hranatého”, aby nám neunikla jediná maličkost a novinka uvnitř.

iZdroj fotografie: ŠJů / Creative Commons / CC-BY-SA

Nejbezpečnější místa v autobuse. Kde sedět, abyste přežili nehodu

A že jich bylo, a nejen maličkostí, a nejen uvnitř. Řada 700, z níž je patrně neznámější řada LC 734 coby meziměstského typu autobusů znamenala v době svého nástupu v roce 1975 opravdovou revoluci. Motor uložený po vzoru ostatních výrobců vzadu, prostorná karoserie s velkým prosklením (kde umělo být v létě pěkně horko), netypický dvouramenný volant a především (pro nás kluky) nezvykle se otvírající dveře. Ta tam byla „harmonika”, známá z typu 706 RTO.

Moderní mechanismus dveří nás fascinoval

Tady se dveře moderně vysouvaly směrem ven, což byl tenkrát mechanismus zcela nový a pro nás (technicky založené puberťáky) pochopitelně navýsost moderní. Příjemné bylo i sezení, jakkoli jsme z pochopitelných důvodů nejčastěji preferovali „pětku” vzadu, kde jsme mohli porůznu sedět (a porůznu také ležet) podstatně komfortněji a „kamarádštěji”, než na dvojsedačkách ve zbytku vozu. Nemohu nevzpomenout cestu s jednou mých lásek ze Slovenska, jenž mi celou cestu spala na klíně právě na oné „pětce”. Dodnes to vidím.

Řidič Luboš svoji „Karosku” neuvěřitelně miloval

Jako školák jsem dlouhá léta jezdil s mladým řidičem Lubošem, který novotou vonící „734ku” dostal jako svůj první bus, a vyloženě to auto miloval. Tehdy se v autobusáckém slangu rozlišovalo „polo turbo” a „plné turbo”, kde rozdíl mezi prvním a druhým byl opravdu cítit. A pískání turba místy i slyšet. V našemu „plnoturbu” tak Luboš strávil dobrou desítku let, vždy upravený, autobus umytý a dle možností „vytuněný” všemi těmi plyšáky, zrcátky a dalšími, v té době dostupnými „doplňky”.

A jakkoli se to nezdá, sériová výroba vozů řady 700 byla zahájena již v roce 1981. Prvním (a také hlavním) představitelem byl autobus Karosa C 734, neboli meziměstský autobus. Po něm následovaly typy B 731, čili městský autobus s automatickou převodovkou a B 732, což byl příměstský autobus s mechanickou převodovkou. Dále pak meziměstský autobus C 735 a dálkové a zájezdové typy LC 735 a LC 736. Vyráběny byly také kloubové vozy typů C 744 (meziměstský) a B 741 (městský). S městskými červenými jsem se popravdě najezdil minimálně to stejné, co s linkovými. A kloubový jsem si „vychutnal” také.

Poslední exempláře jezdily na běžných linkách ještě nedávno

Na začátku 90. let pak byly vyvinuty luxusní autokary se zvýšenou podlahou, které byly označeny jako Karosa LC 737 (také jako HD 11) a LC 757 (HD 12). V roce 1996 byla řada 700 nahrazena modernizovanou řadou 900, výroba autobusů řady 700 byla definitivně ukončena o rok později. Celkem bylo vyrobeno 37 166 kusů autobusů řad 700 a 800.

Autobusy byly prodávány kromě Československa i na jiné trhy. Pravděpodobně nejvíce jich bylo vyvezeno do Ruska, kde byl dokonce autobusu C 734 postaven v roce 2001 pomník. Do Ruska byly vyváženy i autobusy označované jako řada 800, jednalo se o vozy vycházející z řady 700. Provoz posledních autobusů řady 700, konkrétně dvou modernizovaných vozů C 734, byl v Česku na pravidelných linkách ukončen teprve zcela nedávno: v roce 2023. Neuvěřitelné.

Jinými slovy, legenda, jak se patří. Jak na sedmistovkovou řadu vzpomínáte vy?

Galerie