Křižovatka je označena, přesto správně projede jen každý čtvrtý řidič. Tři čtvrtiny motoristů udělají chybu, potažmo způsobí nehodu.
Jeden by řekl, že na křižovatce do tvaru písmene T není složité určit viníka potenciální dopravní nehody. Zejména pokud jsou na místě dopravní značky. Skutečně je to ale tak? Není. Minimálně z pohledu běžných řidičů. Udělal jsem si rychlý průzkum mezi našimi čtenáři a zjistil jsem, že situaci, o které je dnes tady řeč, nechápe těžko pochopitelných 76 % dotazovaných. Jinak řečeno, přesně takový podíl reálných řidičů má mezery v pravidlech a tito by byli schopni udělat stejnou chybu. A způsobit při podobné příležitosti dopravní nehodu.
Zákon to říká jednoznačně, ale řidiči jsou přesvědčeni o opaku
Takovou, jaká je na naší grafice. Pro všímavé a precizní čtenáře se smyslem pro detail upozornění, že obrázky a grafiky nejsou přesným zobrazením reality. Jde o schematické znázornění dopravní situace tak, aby byl vysvětlen problém, nicméně nejsou v grafice všechny značky či semafory, které by jinak ve skutečnosti na místě byly. Stejně tak nemusí odpovídat realitě velikosti jednotlivých objektů na obrázku a jejich vzájemné měřítko.
V případě nehody na křižovatce ve tvaru T, kdy dojde ke střetu vozidel z důvodu jízdy jednoho z řidičů v protisměru, může být skutečně obtížné určit, kdo je viníkem. Řidič vyjíždějící z vedlejší silnice je povinen dát přednost vozidlům na hlavní silnici, což zahrnuje všechna vozidla jedoucí po této hlavní komunikaci. Pokud však druhý řidič na hlavní silnici vjede do protisměru, situace se komplikuje. Nejdřív bych si rád připomenul, společně s vámi, co to znamená dát přednost.
Auto v protisměru má přednost, i když se to někomu nelíbí
Zákon č. 361/2000 Sb., § 2 písm. q) říká, že dát přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy. Od řidiče vozidla, který má povinnost dát přednost v jízdě, je vyžadováno takové chování, jímž jasně dává najevo, že o své povinnosti ví a hodlá ji splnit. Tím je jasné, co je to dát přednost. Nebudu teď řešit komplikace pro některé motoristy, když jsou na křižovatce, která není označená dopravními značkami.
V tuto chvíli předpokládám, že je vše jasné, na místě jsou značky definující hlavní a vedlejší komunikaci. V zákoně, v § 22 „Jízda křižovatkou“ se píše, že nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava. A zmiňovaný odstavec 1 to říká jasně.
„Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“
Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci.
Tím je tedy jasné, že řidič nesmí odbočit doprava, v našem případě řidič červeného auta, pokud zprava jedou jiná vozidla. Parafrázuji, plné znění zákona máme výše. Jenže co když zprava jede auto pro červené vozidlo v protisměru? V našem případě modré auto. Jede v protisměru, protože předjíždí. Někdo by mohl namítnout, že před křižovatkou je zákaz předjíždění. Dejme tomu, ale jsou zde výjimky. Ano, platí, že mezi místy, kde řidič nesmí předjíždět, je křižovatka a její těsná blízkost. Je to tak.
Předjíždět na křižovatce je možné, za specifických podmínek
Za dodržení určitých podmínek ale na křižovatce předjíždět lze, ustanovení o zákazu předjíždění skutečně obsahuje i výjimky. Zákaz neplatí, jestliže řidič předjíždí vpravo. V situaci, kdy řidič v křižovatce předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. To je asi jasné, co je tím míněno. Problém by asi nastal ve chvíli, kdy řidič bliká, protože třeba zapomněl vypnout blinkr a neodbočí. Ale v ideálním případě změní směr. Můžeme předjíždět, když objíždíme jízdní kola, mopedy nebo motocykly bez postranního vozíku.
Také asi jasné. Uvedená vozidla lze při jízdě křižovatkou předjíždět, samozřejmě s dostatečným bočním odstupem. Pozor! Kromě toho musí řidič dát znamení o změně směru jízdy i při předjíždění cyklisty. Výjimkou je, když předjíždíme na křižovatce s řízeným provozem. O co jde přesně stanovuje § 2 písm. y), kde se říká, že křižovatka s řízeným provozem je křižovatka, na které je provoz řízen světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo příslušníkem policie ve stejnokroji příslušníkem Vojenské policie ve stejnokroji nebo usměrňován strážníkem obecní policie. A poslední případ a jsme u jádra věci.
Odbočit? Jen a pouze, pokud skutečně zprava nic nejede
Výjimkou je, když předjíždíme na hlavní pozemní komunikaci označené příslušnou dopravní značkou. A to je právě případ na našem obrázku. Samozřejmě že obecná úprava předjíždění kromě jiného dále vyžaduje, aby řidič při předjíždění neohrozil řidiče jedoucí za ním a neohrozil ani neomezil řidiče vozidla, které předjel. Ale vozidlo na vedlejší, to tam uvedené není. No jistě, to musí dát přednost, řidiči tohoto vozu nesmí ohrozit a omezit.
Takže viníkem na obrázku by byl podle mého názoru řidič červeného auta, který nedal přednost (modrému) autu na hlavní komunikaci. Tohle je problém. Řidiči velmi často nedbají na povinnost dát přednost a odbočuji právě tam, kde se po komunikaci v protisměru blíží předjíždějící automobil. Znovu, je to chyba člověka, který vyjel z vedlejší na hlavní komunikaci! Ten má povinnost dát přednost a neomlouvá ho, že auto, kterému by měl dát přednost, jede z jeho pohledu v protisměru.
Projeli byste správně?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 8784
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 11646
