Pokud budou němečtí výrobci nadále žít v přesvědčení, že jenom známka „Made in Germany“ dostačuje ke spokojenému životu, mohou se dočkat nepříjemných překvapení.
Je to jen několik měsíců, co jsem na těchto stránkách psal o tom, jak (nebojím se to napsat) legendární výrobce kol BBS „to má již za sebou“, respektive se potácí nad propastí bankrotu a úplného zrušení výroby. A než jsem se nadál, je tady další „pán na holení“. Respektive na bankrot. Co se to děje, že kdysi silné a prosperující německé firmy se dostávají do existenčních problémů, když ještě před nějakými 10–15 lety byly dávány za vzor skvěle šlapajícímu německému automotivu? Pojďme se na to podívat společně.
Automobilová Evropa již zažila opravdu lepší časy
Především, a to je myslím již mnohým z vás okamžitě jasné, onen německý automotive poslední roky zdaleka nešlape tak, jako šlapal před oněmi 10–15 lety. Důvody myslím nemusím znovu a posté dopodrobna rozepisovat, jsou nám všem dostatečně jasné. Konec spalovacích motorů v roce 2035, EURO 7, nucený přechod na elektromobilitu, čínské vozy v Evropě a nižší prodej těch evropských v Číně a tak bychom mohli pokračovat. Zkrátka, automobilové Evropě se již rozhodně dýchalo lépe, než je tomu nyní.
Výrobci zkrátka musí šetřit, kde se jenom dá, a jako první na řadu přijdou pochopitelně sice renomovaní, ale často také adekvátně drazí dodavatelé. Zejména ti němečtí byli dlouhé roky utvrzováni v tom, že postačí někam napsat „Made in Germany“, aby bylo možno si na ceně přirazit dalších 50 %. Velmi mírně řečeno. Jenže to už dávno neplatí. Konkurence je nelítostná, ale pokud jste na autě nuceni opravdu šetřit (protože nesmysly z EU vám vezmou opravdu hodně peněz), co jako první „poletí“ ven?
Odpověď je zřejmá. Potřebujeme německá, značková kola? Nepotřebujeme, uděláme si je sami za půlku, a ještě na nich vyděláme. To bychom měli. Co tam máme dál? Skvělá sedadla Recaro? Ani náhodou, stačí nám obyčejná, a pokud někdo chce, dáme mu vlastní, ale za mastný příplatek. Těch plateb Recaru už bylo více než dost. Myslím, že dost podobně uvažují rozpočtáři a „hlídači nákladů“ v automobilkách, a nikdo se jim nemůže divit. Naopak. Je s podivem, že to neudělali dříve.
Za „Made in Germany“ se již automaticky nepřiplácí
A pokud firmám jako BBS, Recaro a jim podobným nedojde, že v dnešní době jim za „Made in Germany“ už nedá nikdo nic navíc, jako se to dělo kdysi, čeká je podobný konec, před jakým nyní stojí zmíněné Recaro. Kdysi legenda v oboru opravdu dokonalých sedaček totiž vydala následující prohlášení:
Společnost Recaro Automotive GmbH se sídlem v Kirchheim unter Teck podala návrh na insolvenci u místního soudu v Esslingenu. Společnost se kvůli extrémnímu nárůstu cen v posledních krizových letech a ztrátě významné zakázky dostala do značných finančních potíží. Účinky starších produktů a obchodních operací ovlivnily vývoj nabídky nových produktů během regionálního snížení výdajů na nákup vozidel. Dne 29. července 2024 soud schválil předběžnou samosprávu a předběžným schovatelem jmenoval advokáta Holgera Blümleho z advokátní kanceláře Schultze & Braun. Právní poradenství v průběhu celého procesu poskytuje mezinárodní poradenská firma Baker Tilly.
Platby v insolvenci zajistí zaměstnancům mzdy a platy. Zaměstnanci byli informováni v úterý ráno na radnici společně s odbory, podnikovou radou a místními politiky. Společnost plánuje zachovat plnou výrobu během insolvenčního řízení, aby pokračovala v plnění všech stávajících zakázek a poptávek nových zákazníků. Akcionáři zdůraznili význam organizace v regionu pro skupinu a zavázali se podporovat úsilí o restrukturalizaci.
Recaro si nevšimlo, jaké sedačky se dnes montují sériově?
Recaro a jim podobní si asi ještě nestihli všimnout, jaké sedačky dodávají čínské automobilky sériově, a to i u ryze rodinných aut. Příkladem budiž čínský Dongfeng U-Tour, jehož interiér opravdu nevypadá na cenu necelých 800 tisíc korun. Spíše na 2x tolik. Podobně malý Yaris od Toyoty – najděte si edici „GR Sport“ a uvnitř jsou sedačky, za něž by se Recaro opravdu nemusel stydět. V sérii, bez příplatku. Dokud tohle Němci nepochopí a rychle něco nezmění, nemají šanci přežít.
Osobní vyznání Německu a německému národu
Závěrem něco velmi osobního. Mám Německo a Němce velmi rád, obdivuji jejich pracovitost, která je speciálně v automotivu velmi vidět. „Automobilový zázrak Evropy“ je z velké části zázrakem Německa. A jejich dřiny. S podobnou vervou, s jakou dokázali v roce 2005 znovu otevřít drážďanskou Frauenkirche (a kdykoli u ní stojím, jsem v němém úžasu nad tou krásou), dokázali zvládnout všechno ostatní. Sjednocení, vlnu imigrace. „Wir schaffen das“, legendární to výrok Angely Merkelové.
Pokud se ale rychle neprobudí, ujede celému Německu opravdu vlak. Což píšu bez špetky ironie na aktuální zpožďování Deutsche Bahn, které je opravdu všudypřítomné (zažil jsem osobně). Spíš s obavou a vírou, aby to i protentokrát Němci zvládnuli. Držím jim maximálně palce. Mimochodem, jak to vidíte vy? Češi, Němci a další z evropských zemí patřili mezi ty nejvěrnější zákazníky.