Snaha o rezidenční parkovací místo se může jevit jako cesta k bezproblémovému parkování. Do té doby, dokud se úředníkům neznelíbí jedna kolonka ve vaší občance.
Dnešní anabáze s parkováním v českých zemích by mohla být celkem vtipná, kdyby nebyla současně smutná. Žijete ve větším městě? Pokud ano, určitě jste už někdy řešili problém s parkováním. Není se čemu divit, stále více aut způsobuje stále méně míst k parkování, města a ulice nebývají „nafukovací“. Kdosi tedy kdysi zavedl tzv. systém rezidenčního parkování. To znamená, že v centrech a širších centrech města existují parkovací místa primárně vyhrazená pro obyvatele dané městské části. Opravdu? Ne tak úplně. Pojďme se na to podívat společně.
Občanský průkaz a trvalé bydliště jako základní kámen úrazu
Záměrně jsem napsal „pro obyvatele“. Bydlíte v centru nebo příslušné čtvrti? Máte na to smlouvu? Pak by neměl být problém takové rezidenční povolení získat. Jenže to bychom nebyli v Čechách, aby se nevyskytlo nějaké to „ale“. Není to tak dlouho, co jsem si sám prošel procesem získání rezidenčního parkovacího povolení v Praze. A jakkoli to zpočátku vypadalo bezproblémově, paní úřednice chtěla vidět smlouvu o nájmu, tu viděla, já jsem již tedy viděl onu vysněnou kartičku. Jenže.
K získání rezidentního parkovacího oprávnění je zapotřebí předložit průkaz totožnosti, k ověření žadatele a trvalého pobytu v dané městské části, pro kterou je parkovací oprávnění určeno, a Osvědčení o registraci vozidla, tedy technický průkaz. Jestliže vůz není registrován na žadatele, je potřeba doložit doklad o užívání vozidla (právní vztah k vozidlu, např. leasingová/úvěrová smlouva, potvrzení o příjmu ze závislé činnosti podle zákona o dani z příjmu, smlouva o pronájmu vozidla).
Pokud nemusíme povolení vydat, tak jej zkrátka nevydáme
Zdá se to jako férový systém. Existuje ale situace, na kterou nejspíš na magistrátu nemysleli. Nebo možná mysleli, a stanovili to tak záměrně. Konkrétně mluvím o případu, kdy nemáte trvalý pobyt v dané městské části, přesto v ní ale žijete v dlouhodobém pronájmu. A i když první kontakt na úřadě se smlouvou se zdál v pořádku, následující telefonát pro ujištění byl jako ledová sprcha: Úřednice byla totiž sice milá, ale bohužel nekompromisní – nikoli, nestačí. A dala mi cennou radu. Radu za milion:
Pokud máte „občanku“ s trvalým pobytem jiným, než je žádán, tak ji můžete zahodit
„Domluvte se s pronajímatelem, ať vám umožní zřídit si trvalé bydliště na stávající adrese. Pak si udělejte trvalý pobyt, novou občanku a potom přijďte.“ Fíha. O důvodech by se dalo spekulovat. Samozřejmě se nabízí vysvětlení, že se tak radnice snaží snížit počet vlastníků vozů na jejich území. Zřejmě si totiž dvakrát rozmyslíte, zda si chcete pořídit auto, když ho nemáte kde zaparkovat. Možná existuje nějaký „skrytý manuál“, něco jako „bílá kniha“, kde je napsaná mantra většiny pražských politiků:
Zdeněk Hřib, náměstek primátora
„Praha není nafukovací. Máme výrazně více automobilů na počet obyvatel než v západních metropolích, a navíc je tu řada dojíždějících. Ideální stav by byl, kdyby dojíždějící přesedli z aut do hromadné dopravy už ve Středočeském kraji a problémy s tím spojené jsme už pak nemuseli řešit v Praze.“
Dalším možným důvodem může být zvýšení příjmů z krátkodobého stání nebo pokut. Pokud nemáte možnost parkovat legálně, ale jezdit zkrátka musíte, tak auto přece nesešrotujete. Někde stát musíte, a tak pokud jste poctivci od kosti, jednoduše platíte pronájem místa krátkodobě a vyděláváte na něj „jako mourovatí“. Nebo to řešíte například měsíčním paušálem v podzemní garáži a podobně. Pokud nejste poctivci od kosti, auto zaparkujete na cizím rezidenčním stání bez povolení a smíříte se s tím, že vám přijde jednou za čas pokuta, na které na vás městská část vydělá víc, než kolik by měla z residenční povolenky.
Řešení je jednoduché: výměna občanského průkazu dle situace
Otázka je tedy nasnadě: proč si prostě nezřídit v místě pronájmu trvalé bydliště. K tomu může mít člověk „x“ svých důvodů a upřímně si nemyslím, že je to něco, do čeho by mi měla radnice města s prominutím kecat. Nicméně jedním z důvodů je třeba ten, že jakožto člověk, který žil většinu života v jiném městě a zná tamní politiky, chci volit právě tyto politiky. Zkrátka moje volba, do ní magistrátu nic není. To pak ale musím mít buďto trvalé bydliště opět v tomto městě, nebo si před volbami vyřídit znovu „nový“ voličský průkaz. Vtipné.
A to ani nemluvím o případě, kdy například žiji střídavě ve dvou městech a z určitých důvodů je pro mě lepší, abych měl trvalé bydliště v jiném než v Praze (například pokud bych zároveň seděl v obecním zastupitelstvu). A takových případů by se našlo víc. Osobně vidím smysl rezidentních parkovacích míst od toho, aby místa mohli využívat lidé, kteří tam skutečně bydlí. Ráno vstávají do práce a večer z ní přichází. Platí daně. Nikoliv turisté. Jak vidno, ne všichni to tak vnímají. Ostatně, jak to vidíte vy? Jaký máte názor na rezidentní parkování spojené s trvalým pobytem?