Není žádným tajemstvím, že některé automobilky ve snaze vyhovět nesmlouvavým předpisům a nařízením Evropské unie tak radikálně změnily své výrobní programy (pochopitelně ve prospěch elektromobility), až se z nich nakonec stal někdo jiný, byť pod stejným jménem. A nyní, na začátku podzimu 2024, náhle zjišťují, že to vlastně všechno může být trochu jinak, že světlé zítřky namalované (a vybájené) Evropskou unií se nemusí hned tak konat. Co s tím, když už jsme ji před pár lety poslechli? Pojďme se na dva příklady podívat společně.

Dnešní elektromobily nejsou ničím, po čem by zákazníci toužili. A tak je nekupují

Tím prvním nemůže být nikdo jiný než mateřská automobilka naší Škody, čili Volkswagen. Kdo jen trochu sledujete současnou situaci jednoho z největších světových koncernů, dáte mi tuším za pravdu, že „dobře již bylo“. Firma opravdu fatálním způsobem doplatila na vlastní podvod jménem Dieselgate a ve snaze odčinit minulé hříchy (a v duchu hesla „papežštější než papež“) se stala jedním z největších propagátorů elektromobility v Evropě. Jenže to má háček. Nevyšlo to.

EU zkazila, co mohla: Automobilky věří, že budoucnost nepatří elektromobilům. Informace o kolosálním průšvihu se dostaly ven

iZdroj fotografie:

Není žádným tajemstvím, že některé automobilky ve snaze vyhovět nesmlouvavým předpisům a nařízením Evropské unie tak radikálně změnily své výrobní programy (pochopitelně ve prospěch elektromobility), až se z nich nakonec stal někdo jiný, byť pod stejným jménem. A nyní, na začátku podzimu 2024, náhle zjišťují, že to vlastně všechno může být trochu jinak, že světlé zítřky namalované (a vybájené) Evropskou unií se nemusí hned tak konat. Co s tím, když už jsme ji před pár lety poslechli? Pojďme se na dva příklady podívat společně.

Dnešní elektromobily nejsou ničím, po čem by zákazníci toužili. A tak je nekupují

Tím prvním nemůže být nikdo jiný než mateřská automobilka naší Škody, čili Volkswagen. Kdo jen trochu sledujete současnou situaci jednoho z největších světových koncernů, dáte mi tuším za pravdu, že „dobře již bylo“. Firma opravdu fatálním způsobem doplatila na vlastní podvod jménem Dieselgate a ve snaze odčinit minulé hříchy (a v duchu hesla „papežštější než papež“) se stala jedním z největších propagátorů elektromobility v Evropě. Jenže to má háček. Nevyšlo to.

Navíc v souběhu s koncem dotací na prodej elektromobilů v Německu, ke kterému došlo v prosinci roku 2023, vyhřeznul v průběhu roku 2024 „evropský elektromobilní“ problém v celé své velikosti a nahotě. A ukázal mj. na to, proč to celé dopadlo, jak to dopadlo. Elektromobily totiž (v jejich aktuální podobě) zkrátka nikdo nechce a nekupuje. Při možnostech, které nabízí, a jejich cenách to zkrátka pro většinu zákazníků není lákavé. A tak si to prostě nekoupí.

Rok 2024 se do historie VW zapíše opravdu černým písmem

Finále je takové, jaké muselo nastat. Volkswagen opravdu masivním způsobem zatahuje za brzdu, poprvé v 87leté historii firmy bude zavírat závody (a nikoli stavět nové jako doposud), ve střednědobém horizontu chce jen v Německu propustit 30 tisíc zaměstnanců, a jak píše německý Bild, razantně se omezí i výzkum i vývoj, dosud silná devíza VW. V číslech? Z přibližně 13 tisíc zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v Německu jich bude pravděpodobně muset odejít 4 000 až 6 000. Ano, tohle nelze nazvat jinak než hlubokou krizí.

Druhá evropská „elektroautomobilka“ je na tom (díky Číně i navzdory Číně) lépe

Druhou podobně „změněnou“ automobilkou na evropském kontinentu je švédské Volvo. A je zajímavé, že přestože podobně jako Volkswagen deklaruje svoji naprostou oddanost úplné elektromobilitě, zdaleka na tom není tak špatně jako VW. Jak je to možné? Když pomineme souběh technologií (a tedy masivní úspory) s majitelem Volva, čínským gigantem Geely, Volvo mělo (na rozdíl od VW) šťastnou ruku s několika modely, kterými se zatím daří produkci držet v černých číslech.

A neomezovat výzkum a vývoj, nezavírat továrny, nepropouštět desítky tisíc lidí. Nicméně, osobně a soukromě musím momentálně zkousnout malinko hořkou pilulku. A jedním dechem uznat, že oněmi úspěšnými modely jsou SUV. A to zejména malé a kompaktní modely, jež jsou u Volva zastoupeny jak momentálně zřejmě největším „kasaštykem“ – roztomilým „miniSUV“ EX30 nebo kompaktní XC40, tak i oblíbenou střední třídou, která měla u Volva vždy silnou zákaznickou základnu.

A v dnešní době ji reprezentuje zejména model XC60, nabízený kromě mildhybridní verze i ve verzi PHEV, neboli plug-in hybridu. Je to zřejmě reakce na to, že trh PHEV v Evropě roste pomalu, ale znatelně. Podle údajů společnosti JATO Dynamics bylo v první polovině roku zaregistrováno 489 558 plug-in hybridů. To je nárůst o 2 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Studie zahrnovala 27 zemí Evropské unie a trh Spojeného království, což je jeden z největších v Evropě.

Plug-in hybridy v Evropě na vzestupu

Zákazníci přitom nejčastěji registrovali Volvo XC60 PHEV, které v Čechách stojí 1 678 900 Kč. To opravdu není žádná láce, na SUV střední třídy speciálně. Také se jich u nás prodalo zatím jen něco málo přes 800 kusů. Pro porovnání, je to asi půl procenta celkového trhu. Naopak třeba Ford byl s plug-in hybridní Kugou u nás o něco populárnější, neb prodal přes 1 100 aut. Což je mimochodem 0,75 procent trhu.

Boj o nejnižší stupínek na stupních vítězů byl mnohem urputnější. Zde řada výrobců zaznamenala výrazná zlepšení, přičemž nejlépe dopadlo BMW X1 PHEV. Kompaktní SUV získalo v Evropě 17 669 registrací, tedy o 59 procent víc než v první polovině roku 2023. Z toho Češi si jich letos koupili 451. Audi A3 Sportback TFSIe mu ale obrazně řečeno „dýchalo na záda“, neb jeho prodeje v Evropě vzrostly až o 200 % na úctyhodných celkem 16 835 ks.

Do první pětky patří i stále silnější Cupra Formentor. Předfaceliftová verze nasbírala 16 464 registrací (+80 %). To je více než plug-in hybridy na bázi Mercedesu GLC (15 628 kusů; +48 %) nebo BMW řady 3 (13 994 kusů +12 %). První desítku evropských PHEV v první polovině roku doplnily Hyundai Tucson (12 935 kusů), Volvo XC90 (12 277 kusů) a Kia Sportage (12 237 kusů).

Při typickém užívání je spotřeba PHEV do 1 l na 100 km

Přitom i XC 60 nabízí (s výkonem 455 koní!) dojezd 81 kilometrů v čistě elektrickém režimu, což většině řidičů na denní dojíždění a cestování stačí. A pokud dokáží dobíjet přes noc, je ráno jejich Volvo opět připraveno k denní dávce bez potřeby zážehového motoru. Který mají ale každopádně v záloze, pokud by bylo potřeba některý den realizovat i delší trasu. Což dohromady tvoří nabídku (spolu s nemalým výkonem), která by mohla poměrně vysokou cenu vyvážit. Ostatně, jak to vidíte vy?

Navíc v souběhu s koncem dotací na prodej elektromobilů v Německu, ke kterému došlo v prosinci roku 2023, vyhřeznul v průběhu roku 2024 „evropský elektromobilní“ problém v celé své velikosti a nahotě. A ukázal mj. na to, proč to celé dopadlo, jak to dopadlo. Elektromobily totiž (v jejich aktuální podobě) zkrátka nikdo nechce a nekupuje. Při možnostech, které nabízí, a jejich cenách to zkrátka pro většinu zákazníků není lákavé. A tak si to prostě nekoupí.

Rok 2024 se do historie VW zapíše opravdu černým písmem

Finále je takové, jaké muselo nastat. Volkswagen opravdu masivním způsobem zatahuje za brzdu, poprvé v 87leté historii firmy bude zavírat závody (a nikoli stavět nové jako doposud), ve střednědobém horizontu chce jen v Německu propustit 30 tisíc zaměstnanců, a jak píše německý Bild, razantně se omezí i výzkum i vývoj, dosud silná devíza VW. V číslech? Z přibližně 13 tisíc zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v Německu jich bude pravděpodobně muset odejít 4 000 až 6 000. Ano, tohle nelze nazvat jinak než hlubokou krizí.

Druhá evropská „elektroautomobilka“ je na tom (díky Číně i navzdory Číně) lépe

Druhou podobně „změněnou“ automobilkou na evropském kontinentu je švédské Volvo. A je zajímavé, že přestože podobně jako Volkswagen deklaruje svoji naprostou oddanost úplné elektromobilitě, zdaleka na tom není tak špatně jako VW. Jak je to možné? Když pomineme souběh technologií (a tedy masivní úspory) s majitelem Volva, čínským gigantem Geely, Volvo mělo (na rozdíl od VW) šťastnou ruku s několika modely, kterými se zatím daří produkci držet v černých číslech.

Automobilky ukončí kombi a vnutí nám jiné typy aut. Uhádnete jaké? Škoda to ale zvládá bravurně, mohla by vyučovat Volvo

A neomezovat výzkum a vývoj, nezavírat továrny, nepropouštět desítky tisíc lidí. Nicméně, osobně a soukromě musím momentálně zkousnout malinko hořkou pilulku. A jedním dechem uznat, že oněmi úspěšnými modely jsou SUV. A to zejména malé a kompaktní modely, jež jsou u Volva zastoupeny jak momentálně zřejmě největším „kasaštykem“ – roztomilým „miniSUV“ EX30 nebo kompaktní XC40, tak i oblíbenou střední třídou, která měla u Volva vždy silnou zákaznickou základnu.

iZdroj fotografie: Volvo

Nové Volvo je levnější než Opel a zrychlí 0–100 km/h dřív než Porsche. Češi už se zapisují na čekací listinu

A v dnešní době ji reprezentuje zejména model XC60, nabízený kromě mildhybridní verze i ve verzi PHEV, neboli plug-in hybridu. Je to zřejmě reakce na to, že trh PHEV v Evropě roste pomalu, ale znatelně. Podle údajů společnosti JATO Dynamics bylo v první polovině roku zaregistrováno 489 558 plug-in hybridů. To je nárůst o 2 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Studie zahrnovala 27 zemí Evropské unie a trh Spojeného království, což je jeden z největších v Evropě.

Plug-in hybridy v Evropě na vzestupu

Zákazníci přitom nejčastěji registrovali Volvo XC60 PHEV, které v Čechách stojí 1 678 900 Kč. To opravdu není žádná láce, na SUV střední třídy speciálně. Také se jich u nás prodalo zatím jen něco málo přes 800 kusů. Pro porovnání, je to asi půl procenta celkového trhu. Naopak třeba Ford byl s plug-in hybridní Kugou u nás o něco populárnější, neb prodal přes 1 100 aut. Což je mimochodem 0,75 procent trhu.

iZdroj fotografie: Ford

Boj o nejnižší stupínek na stupních vítězů byl mnohem urputnější. Zde řada výrobců zaznamenala výrazná zlepšení, přičemž nejlépe dopadlo BMW X1 PHEV. Kompaktní SUV získalo v Evropě 17 669 registrací, tedy o 59 procent víc než v první polovině roku 2023. Z toho Češi si jich letos koupili 451. Audi A3 Sportback TFSIe mu ale obrazně řečeno „dýchalo na záda“, neb jeho prodeje v Evropě vzrostly až o 200 % na úctyhodných celkem 16 835 ks.

Hybridy jsou nejlepším pohonem aut. Proč si to myslím? Jasné jako facka. Po přečtení přesvědčím i vás

Do první pětky patří i stále silnější Cupra Formentor. Předfaceliftová verze nasbírala 16 464 registrací (+80 %). To je více než plug-in hybridy na bázi Mercedesu GLC (15 628 kusů; +48 %) nebo BMW řady 3 (13 994 kusů +12 %). První desítku evropských PHEV v první polovině roku doplnily Hyundai Tucson (12 935 kusů), Volvo XC90 (12 277 kusů) a Kia Sportage (12 237 kusů).

Při typickém užívání je spotřeba PHEV do 1 l na 100 km

Přitom i XC 60 nabízí (s výkonem 455 koní!) dojezd 81 kilometrů v čistě elektrickém režimu, což většině řidičů na denní dojíždění a cestování stačí. A pokud dokáží dobíjet přes noc, je ráno jejich Volvo opět připraveno k denní dávce bez potřeby zážehového motoru. Který mají ale každopádně v záloze, pokud by bylo potřeba některý den realizovat i delší trasu. Což dohromady tvoří nabídku (spolu s nemalým výkonem), která by mohla poměrně vysokou cenu vyvážit. Ostatně, jak to vidíte vy?

Galerie