Historie vozů Škoda pro záchranné složky je nesmírně bohatá a dlouhá přes 100 let, nyní však nabídka Škody v tomto směru vázne. Dočkáme se v brzké době klasické sanitky Škoda?
Kdo jste viděl alespoň několik dílů oblíbeného seriálu Jaroslava Dietla Sanitka, budete při čtení následujících řádků dokonale v obraze. Neboť celá historie české poválečné záchranné služby je přímo bytostně spojena s automobily Škoda, které mnohé z nás vezly na jejich úplně první cestě automobilem, to když se spěchalo k porodu. A mnohé naše blízké zesnulé také vezly na jejich poslední cestě. Tím spíš je s podivem, jak je nabídka Škody v této oblasti (a nejen v této, obecně v IZS systému) v posledních letech skoupá. Nebo se to mění? Pojďme se na to podívat společně.
Vozy Škoda fungují v záchranných službách již více než 100 let
Voiturette C (1906)
Nejprve ale malý exkurz do historie. Jak je totiž patrné z „data narození“ Voituretty C, tak vozy mladoboleslavského výrobce slouží záchranným složkám již více než 100 let. Vše totiž odstartoval v roce 1906 model Voiturette C s prodlouženým rozvorem, který byl upraven jako vojenský sanitní vůz schopný přepravovat čtyři nosítka se zraněnými, po dvou ve dvou patrech. Výroba sanitních a hasičských vozidel se pak výrazně rozšířila během první světové války. Tehdy továrna Laurin & Klement v Mladé Boleslavi ročně produkovala přibližně sto sanitních automobilů.
Škoda 1201 (1950)
Škoda 1201, vyráběná v 50. letech, byla jedním z nejrozšířenějších automobilů své doby, přičemž našla uplatnění v různých profesních odvětvích. Kombi verze tohoto vozu byla často upravována pro sanitní účely díky svému robustnímu podvozku a spolehlivému motoru. Její prostorný interiér umožňoval snadnou instalaci zdravotnického vybavení a přepravu pacientů. Kromě toho se Škoda 1201 používala i jako policejní automobil, kde byla ceněna pro svou jednoduchost a snadnou údržbu.
Škoda 1202 STW (1961–1973)
Škoda 1202 STW byla pokračovatelem modelu 1201 a stala se oblíbeným sanitním vozem v Československu během 60. a 70. let. Díky svému velkému nákladnímu prostoru v zadní části vozu byla ideální pro přestavbu na sanitku, což zahrnovalo úpravy pro přepravu ležících pacientů a zdravotnického personálu. Byla spolehlivá, snadno udržovatelná a relativně komfortní, což z ní činilo populární volbu jak pro záchranné, tak i komerční účely.
„Dvanáctsettrojka“ jako zdaleka nejrozšířenější sanitní vůz Škoda všech dob (1968–1999)
Škoda 1203 je pravděpodobně nejznámějším užitkovým vozem značky Škoda, který se stal legendou mezi záchrannými a užitkovými vozidly. Byla vyráběna po několik dekád a našla široké uplatnění jako sanitka, policejní dodávka i hasičské vozidlo. Díky své prostornosti a univerzálnímu designu se dala snadno přizpůsobit různým účelům. V Československu a později i v dalších zemích byla Škoda 1203 doslova ikonou záchranných složek a je dodnes mezi veterány vysoce ceněná pro svou historii a všestrannost.
Škoda 1101 „Tudor“ (1946–1952)
Model Škoda 1101, přezdívaný „Tudor“, byl jedním z prvních poválečných automobilů značky a hrál významnou roli v obnovení produkce automobilů v Československu. Tento vůz se vyráběl v různých verzích, včetně verze sanitky, která byla díky své kompaktní velikosti a spolehlivosti využívána pro rychlé zásahy. „Tudor“ byl velmi všestranný a používal se nejen v civilní dopravě, ale i v záchranných složkách a policií. Sanitní verze Škody 1101 se vyznačovala svou jednoduchostí a robustností, což z ní činilo spolehlivý záchranný vůz v poválečných letech.
Bude mít Škoda ještě někdy v nabídce klasickou sanitku?
Otázka z nadpisu více než případná. Je možná škoda, že naše největší automobilka momentálně nemá šanci zasáhnout do tendrů na sanitní vozy, krom vozů rychlé lékařské pomoci, které však nemohou převážet pacienty. Je to na druhou stranu pochopitelné, Škoda je součástí koncernu VW, který sám o sobě několik druhů sanitních vozů nabízí, od prodloužených a zvýšených modelů na bázi VW Transporteru až po opravdu velké „pojízdné operační sály“, postavené na podvozku VW Crafteru.
Přesto. Možná by stálo za úvahu přestavět například Kodiaq do podoby rychlé terénní sanitky, podobně jako se kdysi přestavěly například Range Rovery nebo Mercedesy Třídy G.
Ostatně kdysi jezdila i takto upravená a prodloužená Tatra 613. Ta je přitom pro stavbu sanitního vozu krajně nevhodná, protože má motor za zadní nápravou – tam, kde u běžné sanitky dnes nakládáte pacienta. A není to ani plochý boxer, nýbrž relativně vysoký vidlicový motor. Přesto Tatra takové auto vyrobila a sloužilo svému účelu. Kodiaq není nijak extra velký, ale úprava na jednolůžko (místo přední sedačky) a jedno sedadlo pro personál by možná byla realizovatelná. Dávalo by to myslím smysl i se specializovanou a prodlouženou jednoúčelovou nástavbou.
Jak to vidíte vy, má Škoda ještě šanci vrátit se ke slávě a popularitě sanitních vozů ve své historii?