Někdy se podaří u Lidlu natrefit na opravdu zajímavé auto. A někdy se podaří natrefit i na fotografa, co je tak trochu paparazzi. I když k tomu měl možná nakonec důvod.
Nákupy v mém oblíbeném řetězci s modrožlutým, výrazným logem mají hned několik bonusů. Jednak si samozřejmě, jako většina z nás, rád doplním ledničku. Stačí mi k životu poměrně málo, ale možná tím spíš si dávám záležet, co nakupuji. Pro mých devět koček, u kterých pravda někdy nevím, jestli bydlí ony u mne, nebo já u nich, není Lidl příliš populární, mají své favorizované e-shopy s větší (a kvalitnější) nabídkou. Zbývá tedy těch pár věcí pro mne. A občas velmi zajímavé auto před Lidlem. Nenechte se prosit, tohle vás pobaví.
Nečekaně přistižen u focení „maskované“ X5
Potkal jsem už tedy před Lidlem opravdu leccos, naposledy třeba Nissan R34 Skyline s volantem vpravo (a fascinovaně kolem něj chodil dobře deset minut, snaže se přitom pochopit tvary karoserie a vůbec celé kouzlo, které to auto provází) nebo v „mlokovém“ maskování vyvedenou X5, která stála na onom lehce privilegovaném místě přímo před vchodem. A měl jsem to „štěstí“, že zrovna když jsem auto obcházel s telefonem v ruce, přišel majitel.
S lahví koly a sáčkem s pečivem. Klasický nákup v Lidlu. „Můžu se zeptat, proč si to auto fotíte? A ještě ze všech stran?!“ Na to nemáte moc co říct. Co vám však mohu rozhodně poradit, je, abyste určitě neříkali nic o tom, že jste novinář a chtěli byste ty fotky publikovat. To na mou duši věru ne. Drže se vlastního doporučení jsem tedy zablekotal něco o tom, že se mi ten polep moc líbí a chtěl bych jej na svoji Octavii, tak si to fotím, jak je to moc pěkně udělané.
Majitel, oblečený ve značkové „teplákovce“ a zvící minimálně 1,90 metru a 120 kilogramů, zřejmě usoudil, že jsem neškodný idiot a nemá smysl se se mnou zahazovat a špinit si ruce. A že se raději bude věnovat svým koláčkům a koblížkům. V duchu jsem souhlasil všemi dvaceti. Popřál jsem mu pěkný den a koukal se dekovat, než si svůj smířlivý postoj rozmyslí. Fotka oné X5 vyšla asi za týden v některém z mých článků, a jen jsem se strachoval, aby si to nečetl onen bodrý muž v teplákové soupravě.
Fotograf fotící nové MG3, nebo paparazzi na slečny za volantem?
Nyní to však bylo něco trochu jiného. Vyšel jsem před Lidl, a přesně jsem věděl, co mne tam bude čekat. Nové MG3 jsme měli půjčené na „testovací týden“ a za volantem na mne čekala Klára, věnující se přitom telefonu, obvyklé to činnosti dnešních slečen v každé volné chvíli. A evidentně ji obsah sociálních sítí zaujal natolik, že si nevšimla fotografa, který si rudě vyvedené hybridní mini z Číny fotil podobně nadšeně jako já onu X5. S tím rozdílem, že v bavorském SUV nikdo nebyl, tady za volantem seděla dáma.
Namířil jsem si to k autu, papírovou tašku plnou proviantu na test v jedné ruce a láhev Magnesie v druhé, a zřejmě jsem vypadal odhodlaně a možná i malinko nasupeně, neb fotograf s mobilem v ruce mne okamžitě „zmerčil“, nechal focení a uctivě poodstoupil o dva metry dozadu. Až mi zacukaly koutky, zas tak moc zle jsem vypadat nechtěl. Vida ale Kláru zabranou do telefonu a volné místo kolem ní (jež tam nebylo, když jsem šel do Lidlu), cvaknul jsem si bleskově jednu fotku i já. Tu úvodní k tomuto článku.
Spotřeba 5,5 se zdá nezajímavá, do doby, než zmíníte 200 koní
A dal se do diskuse s fotografem, zatímco jsem ukládal nákup. „Za kolik to jezdí“ byla samozřejmě první otázka, moje odpověď „za 5,5 na 100“ vedla k mírnému protažení obličeje u tazatele, tak jsem odpověď ještě upřesnil: „Ale má to skoro 200 koní a jede to jak z praku.“ Odpovědí mi byl užaslý pohled s doplňující otázkou „Fakt?“, která tazateli zřejmě ujela zcela mimoděk. Bavili jsme se ještě chvilku, Klára nakonec nechala zájemce o MG3 i sednout za volant. Pak se nemohla trefit do nastavení sedačky, když si ji vracela zpátky.
Jinými slovy: speciálně v této (mimochodem jediné třívrstvé a speciální v celé nabídce barev pro MG3) rudé metalíze budete za objekt zájmu i s malým hybridním MG. To jsme si ověřili nejednou. Bez ohledu na to, kdo je za volantem. Speciálně na slunci lehce měňavá barva autu mimořádně sluší, s pořizovací cenou pod půl milionu českých korun (a speciálním leasingem od ČSOB) jde navíc o celkem dostupnou variantu k téměř 200 koním v „kapesním balení“. V jakékoli barvě.
Viděl bych to jako velmi silného konkurenta naší Fabie. A nejen Fabie. Co tomu říkáte? Uvažovali byste o malém MG z Číny? S 200 koňskými (i když hybridními) silami pod kapotou? Dejte nám vědět do diskuse, děkujeme!
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 40814
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 40940
