Ačkoli již byly popsány stohy papíru o tom, že chodci na přechodu nemají absolutní přednost, mnozí to stále nechápou. Názorné vysvětlení by jim možná mohlo pomoci.
Když jsem si dělal přípravu k tomuto článku, musel jsem se usmát nad jeho příjemnou „schizofreničností“. Toto je totiž přesně téma, na které se dá nahlížet dvěma zcela odlišnými pohledy. Jak z pohledu řidiče, tak z pohledu chodce. Zkrátka proto, že se čas od času dostanete do obou rolí. Pokud tedy ještě chodíte pěšky. Což mimochodem včele doporučuji, zvlášť v dnešní „autové a počítačové době“. Jak to vlastně ale je s předností na přechodu? Pojďme se na to podívat společně.
Opakování je matkou moudrosti. A přesto to stále nestačí
Úvodem klasické shrnutí, opakované po stoprvé: policisté a dopravní experti opakovaně zdůrazňují, že chodci na přechodech nemají absolutní přednost. Zkrátka nemají. Ne-ma-jí. Přesto se zdá, že si to mnozí chodci neuvědomují. Během několika posledních dní policie zaznamenala několik nehod, například v Prostějově, kde řidič srazil na přechodu opilého chodce, nebo v Plzni, kde na přechodu došlo ke střetu se starší ženou. Policie stále vyšetřuje, kdo je v těchto případech na vině, ale obecně platí, že odpovědnost za nehodu obvykle nesou oba účastníci.
Přitom jedna z nejdůležitějších pouček ze zákona zní: „…chodci proto mají povinnost se před vstupem do vozovky ujistit, že jim nehrozí žádné nebezpečí a přecházení je bezpečné.“ Což mnoho chodců v podstatě vůbec neudělá, neb se mylně domnívají, že na přechodu mají automaticky přednost před všemi vozidly. A vběhnou tam bez rozhlédnutí jen tak, možná v duchu rčení „Co má kola, má brzdy“. Ano, to je sice celkem pravda, ale úplně stejně je pravda, že fyziku ošálit nelze.
A zabrzdit auto na několika málo metrech nejde ani z třicítky, natož z padesátky. Jakkoli si to zřejmě mnozí chodci, jenž „na blind“ vstoupí na přechod, myslí.
Základní pravidla, která musí každý chodec dodržovat:
- Před přechodem se zastavit. Stát.
- Rozhlédnout se vlevo a vpravo, zda se neblíží vozidlo.
- Navázat s řidičem oční kontakt, teprve až pokud máte jistotu, že vás řidič vidí, můžete vstoupit do vozovky.
- Přechod přecházejte po pravé straně a rychlou, avšak bezpečnou (nikoli zbrklou) chůzí.
- I při přecházení sledujte, zda se neblíží jiné vozidlo, zejména na silnici, kde je více jízdních pruhů.
Připadají vám ta pravidla povědomá? To jsme na tom stejně. Dopravní policisté nás je učili na prvním stupni základní školy. Možná si někteří z nás mohli už tehdy dělat poznámky, pokud tedy už uměli psát. Já bych naopak nemusel psát tento článek. Ale dost ironie a sarkastických poznámek jednoho redaktůrka. Tady jde o zdraví a životy.
I řidiči mají co dohánět, je to celé o ohleduplnosti obou stran k sobě navzájem
A ačkoliv jsem si zatím vzal na paškál jen chodce, ani řidiči „opáčku z autoškoly“ neuniknou. Úvodem klasika – litera zákona, aneb řečí paragrafů:
Zákon o silničním provozu (zákon č. 361/2000 Sb.):
„Řidič má při přiblížení k přechodu pro chodce povinnost jednat tak, aby umožnil bezpečný průchod chodcům, kteří se na přechodu již nacházejí, nebo kteří zjevně hodlají přechod použít.“
Jinými slovy:
- Řidič je povinen snížit rychlost jízdy při přibližování k přechodu, aby mohl zastavit, pokud by to situace vyžadovala.
- Pokud chodec vstupuje na přechod nebo na něj již vstoupil, řidič mu musí umožnit přejít bezpečně a bez zbytečného zdržení.
- Zvláštní pozornost je nutná vůči zranitelným osobám, jako jsou děti, senioři nebo osoby s pohybovými či jinými omezeními.
- Řidič nesmí na přechodu ani v jeho bezprostřední blízkosti ohrozit chodce.
- Řidič nesmí předjíždět jiné vozidlo, které dává přednost chodcům.
Zkrátka nesmíte z pozice řidiče chodce ohrozit, na přechodu ani nikde jinde. Dá se to pochopit? O světelných přechodech ani nemluvě, tam jsou dvě polohy, dvě barvy – nula nebo jednička. A pokud „oni“ (chodci) mají zelenou, tak mají zkrátka zelenou. Rád bych se ještě zastavil u rozdílu mezi dvěma typy míst pro přecházení chodců. Jedním z nich je přechod pro chodce. To druhé je místo přecházení.
Rozdíl mezi přechodem pro chodce a místem k přecházení
Definice a pravidla přechodu pro chodce najdete v § 2 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu: Přechod pro chodce je určené místo na pozemní komunikaci, které je označeno příslušným dopravním značením (vodorovné značení v7a „zebra“ a svislá značka s piktogramem chodce). Chodci mají povinnost nevstupovat na přechod náhle a nesmějí ohrozit blížící se vozidlo. Řidič je povinen umožnit bezpečný přechod chodcům na přechodu nebo těm, kteří se k němu zjevně blíží a hodlají přecházet (§ 5 odst. 2 písm. f).
Oproti tomu místo pro přecházení není definováno jako přechod pro chodce a nemá stejnou právní úpravu. Obvykle jde o prostor na vozovce, který je určen k přecházení, ale není označen vodorovným značením „zebra“. Může být označen pouze svislou dopravní značkou v7b, případně speciální úpravou povrchu (např. jiný materiál vozovky). Chodec nemá přednost před vozidly. Auta tak nemusí zastavovat. Chodec má povinnost se přesvědčit, že přecházení je bezpečné, a nesmí ohrozit projíždějící vozidla.