Jak se vyhnout pokutě za úsekové měření rychlosti? Poláci radí Čechům jeden 100% funkční trik

Úsekové měření rychlosti – pro někoho noční můra z dopravních značek a kamer, pro jiné účinný nástroj, jak zkrotit piráty silnic. V Polsku se s tímto systémem potýkají stejně jako u nás a tamní řidiči prý našli způsob, jak na úsekové radary vyzrát. Jaký „zázračný“ trik to je? A funguje i v Česku? Podíváme se, co úsekové měření obnáší, jaké fígle na něj zkoušejí polští řidiči a co na to říkají čeští řidiči.

Co je to úsekové měření a jak funguje

Úsekové měření rychlosti (anglicky average speed camera či section control) je systém dohledu, který neměří momentální rychlost v jednom bodě, ale průměrnou rychlost vozidla na určitém úseku silnice. Na začátku a na konci sledovaného úseku jsou umístěny kamery se systémem automatického rozpoznávání registrační značky (ANPR). Ty zaznamenají čas průjezdu vozidla na vstupu a výstupu, a protože vzdálenost mezi kamerami je známá, počítač snadno vypočítá průměrnou rychlost vydělením ujeté vzdálenosti časem. Pokud výsledná průměrná rychlost překročí povolený limit (s určitou tolerancí), má řidič zaděláno na pokutu.

iZdroj fotografie: Ministerstvo dopravy

Jinými slovy: nestačí jen zpomalit těsně před kamerou jako u běžného radaru – musíte projet celý úsek poctivě pomalu, aby vaše průměrná rychlost nepřekročila daný limit. Můžete sice část trasy proletět a pak to dohánět želvím tempem, ale ruku na srdce – kdo z nás to tak dělá? Úsekové radary se proto instalují hlavně tam, kde chtějí úřady docílit plynulé a klidné jízdy na delším úseku – třeba v tunelu, v obci nebo na nebezpečné silnici. Obvykle bývají viditelně označeny dopravní značkou „Měření rychlosti“ nebo piktogramem kamery už před začátkem měření, takže pozorný řidič má šanci včas zpomalit na povolenou rychlost.

Jeden prostý trik podle polských řidičů

Polský motoristický magazín Auto Świat nedávno přišel se zprávou o jednoduchém triku, jak se vyhnout pokutě z úsekového měření rychlosti. Laik by možná čekal nějaký hackerský fígl, ale ona je to vlastně docela prostá věc: nastavit si tempomat. Ano, čtete správně – obyčejný tempomat (nebo omezovač rychlosti) nastavený na povolenou hodnotu je podle Poláků tím kouzelným řešením, jak bezstarostně projet měřený úsek a nemuset nervózně hlídat tachometr. Kdo tempomat nemá, musí holt udržovat správnou rychlost nohou. Nám v redakci AutoŽivě přijde polský trik poměrně úsměvný, ale v dnešní době nás takový „výmysl“ už ani nepřekvapuje.

iZdroj fotografie: Škoda

Auto Świat také zmiňuje moderní navigace a aplikace, které umí s úsekovými radary pomoci. V Polsku je populární speciální aplikace (obdoba našeho Waze nebo Mapy.cz), která před měřeným úsekem varuje, a dokonce průběžně ukazuje průměrnou rychlost. Obecně dnes platí, že i běžné navigace – ať už v mobilu, nebo vestavěné v autě – mají úsekové radary v databázi a řidiči tak dají včas vědět, jak na tom s rychlostí je a zda musí zpomalit. Za redakci AutoŽivě naopak takovéto „triky“ s navigacemi vysoce doporučujeme. 

Úsekové měření v Česku: kde na nás číhá

Ani čeští řidiči neuniknou bedlivému oku „velkého bratra“ na silnicích. Úsekové měření se u nás používá už řadu let a postupně se rozšiřuje. Zatímco před deseti lety šlo jen o pár úseků, dnes už najdeme desítky měřených úseků po celé republice. Typicky jde o dálnice v rekonstrukci, tunely a frekventované silnice v obcích, kde bylo potřeba zkrotit věčně uhánějící auta.

Pro příklady nemusíme chodit daleko: v Praze funguje úsekové měření třeba v tunelu Mrázovka, Strahovském tunelu na městském okruhu nebo na Jižní spojce u Barrandovského mostu. Mimo hlavní město jsou „hlídané“ úseky například na silnicích I. třídy procházejících obcemi – třeba Pomněnice na Benešovsku nebo Všenory u Prahy. A přibývají stále nové. Není tedy divu, že si čeští řidiči museli zvyknout jezdit těmito úseky krotce – anebo hledat podobné kličky jako naši polští kolegové.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě.cz

Jaké jsou reakce českých řidičů? Redakce AutoŽivě udělala nemalý průzkum a výsledek – většinou smířlivé. Mnozí uznávají, že úsekové měření zklidnilo provoz a zvýšilo bezpečnost – nižší rychlost znamená menší riziko nehody. Jiní naopak remcají, že je to jen další způsob, jak tahat z řidičů peníze. Jisté je, že respekt k úsekovým radarům je u nás vysoký – málokdo si troufne je ignorovat.

Jak se (ne)nechat chytit: Waze, detektory a noha z plynu

Čeští řidiči mají k dispozici podobné „vychytávky“ jako ti polští. Mobilní navigace jako Waze nebo Google Maps či Mapy.cz dnes už na úsekové měření upozorní samy. Existují také specializované antiradary (detektory rychlosti). Ty moderní mívají GPS databázi úsekových kamer a dokážou řidiče včas varovat; naopak obyčejný radarový detektor je zde k ničemu, protože úseková kamera žádný paprsek nevysílá.

Samozřejmě žádná technika není stoprocentní. Může se stát, že nový měřený úsek přibude dřív, než ho stihnou mapové podklady zaznamenat. Nebo že se spolehnete na tempomat, ale zapomenete ho správně nastavit. Takže co s tím?

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Rada na závěr je zároveň ta nejbanálnější: jezdit podle předpisů. Ano, slyšíte to pořád dokola, ale nic lepšího prostě nevymyslíme. Kdo dodržuje povolenou rychlost, ten se pokuty z úsekového měření bát nemusí – a nepotřebuje žádné triky ani hi-tech udělátka. A pokud už chcete drobné překročení „ošulit“, pak jsou výše zmíněné nástroje (tempomat, navigace, upozornění) rozhodně bezpečnější cesta než ohrožovat sebe i ostatní zběsilou jízdou.

Šťastnou cestu bez pokut – jak v Polsku, tak doma v Česku. Pamatujte, že ulevit peněžence tím, že nebudete platit pokuty, jde nejlépe tak, že ulevíte noze na plynu.